12 C 3/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16. 12. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 34 105,59 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným uzavřela dne 10. 7. 2018 smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě níž poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 40 000 Kč, a to na účet žalovaného [číslo] prostřednictvím bezhotovostního převodu finančních prostředků v plné výši úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 890 Kč, účastníci si sjednali úrokovou sazbu úvěru ve výši 11,9 % ročně. Žalovaný nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou více než dvou splátek, žalobkyně dlužnou částku prohlásila za splatnou, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 21. 1. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 30. 11. 2020, do dne podání žaloby ovšem neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dne 25. 5. 2021 projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně a její právní zástupce se z jednání podáním ze dne 13. 5. 2021 omluvili a žalovaný se, ač mu bylo předvolání k jednání dne 19. 4. 2021 doručeno, bez omluvy nedostavil. 4. Při nařízeném jednání soud provedl dále popsané dokazování, jednotlivé důkazy pak hodnotil podle ustanovení § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že účastníci dne 10. 7. 2018 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě niž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 890 Kč, přičemž úrokovou sazbu úvěru si sjednali ve výši 11,9 %. 6. Z oznámení o splatnosti úvěru ze dne 21. 1. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně žalovanému úvěr ke dni 15.1.2020 zesplatnila, jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení. 7. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] ke dni 31. 7. 2018 bylo soudem zjištěno, že žalovanému byl ze strany žalobkyně poskytnut úvěr 40 000 Kč převodem na účet žalovaného. 8. Z historie bankovního účtu [číslo] žalovaného ke dni 16. 11. 2020 bylo soudem zjištěno, že poslední splátka dluhu byla připsána na účet ke dni 20. 8. 2019. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 11. 2020 vč. poštovního podacího archu bylo soudem zjištěno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky. 10. Soud na tomto základě činí následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovaným dne 10. 7. 2018 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jehož základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši 40 000 Kč, žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, načež žalobkyně celou nesplacenou částku úvěru zesplatnila ke dni 15. 1. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 30. 11. 2020. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 13. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky, žalovaný se zavázal v souladu s § 2395 OZ takto poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 11,9 % ročně z výše poskytnutého úvěru, na jejichž výši se dohodli v čl. 1 smlouvy o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr žalovanému ve sjednané výši poskytla, žalovaný jej však sjednaným způsobem, včetně úroku, nesplácel. Žalobkyně ke dni 15. 1. 2020 úvěr zesplatnila v souladu s čl. 1 smlouvy. Vzhledem k tomu vznikla žalovanému povinnost vrátit dosud nesplacenou část poskytnutého úvěru, včetně sjednaného úroku, jak je v žalobě požadováno. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení a žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky trvá pro žalovaného až do jejího úplného uhrazení. 14. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 137 o. s. ř., když náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 706 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně vypočtená podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (jednoduchá předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé) vždy po 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč vypočítaných podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení tvoří u odměny právního zástupce žalujícího účastníka i 21 % DPH, jíž je plátcem, tj. 378 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (64 C 161/2021, 35 C 115/2021), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Celkem náklady přiznané žalobkyni činí 3 884 Kč. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.