12 C 71/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení. 2. Žalobou ze dne 6. 2. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 2 976 Kč jako neuhrazených smluvených poplatků za poskytování bankovních a dalších služeb. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi ní a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 22. 3. 2021, č. j. 12 C 71/2021-11, vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř. 4. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu o finančních službách č. [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“) (Rámcová smlouva o finančních službách ze dne [datum]). V této smlouvě se banka zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet. Práva a povinnosti banky a žalovaného byly konkretizovány v obchodních podmínkách banky, a to ve Všeobecných obchodních podmínkách banky (dále jen„ Podmínky“), s nimiž se žalovaný seznámil, a dále v Ceníku poplatků. Žalovaný se zavázal tyto podmínky dodržovat a souhlasil s nimi dle odst. 1 smlouvy (Podmínky, Ceník). Žalovaný nehradil smluvené poplatky řádně a včas, resp. nezajistil dostatek prostředků k úhradě smluvních poplatků na účtu, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 2 976 Kč (výpis z účtu), banka smlouvu vypověděla dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dluh neuhradil, banka svou pohledávku za žalovanou postoupila na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni [právnická osoba] a.s., o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle kap. 14 Podmínek byl žalovaný povinen udržovat na bankovním účtu minimální kladný zůstatek ve výši 100 Kč, tuto povinnost žalovaný porušil, když nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši 2 976 Kč, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 občanského zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 občanského zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 976 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.