12 C 85/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 5. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 950 Kč s příslušenstvím jakožto neuhrazených nákladů za ošetření a pobyt žalovaného v [anonymizována tři slova] [ulice] provozované žalobkyní. Žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad [číslo] dne 1. 5. 2019 na částku 1 950 Kč se splatností 31. 5. 2019. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše, uznáním dluhu ze dne 1. 5. 2019. Žalovaný však pohledávku neuhradil, pročež mu byla dne 30. 3. 2020 zaslána předžalobní upomínka, na kterou však žalovaný nereagoval a dlužnou částku dosud neuhradil. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný s uhrazením dluhu dostal do prodlení, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 1. 6. 2019 do zaplacení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 19. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 4. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř. 5. Soud zjistil skutkový stav z faktury [číslo] ze dne 1. 5. 2019 na částku 1 950 Kč se splatností 31. 5. 2019 tak, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému tuto částku za pobyt na [anonymizována tři slova]. Dle uznání dluhu ze dne 1. 5. 2019 žalovaný uznal dluh, který mu vůči žalobkyni vznikl za pobyt na [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo] dne 1. 5. 2019. Dle předžalobní upomínky žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Na posuzovaný právní vztah dopadají ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění (dále jen„ občanský zákoník“). Dle ust. § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval na [anonymizována tři slova], načež vzhledem k tomu, že neuhradil náklady za ošetření a pobyt na místě, stvrdil téhož dne svůj dluh písemným uznáním dluhu, a to co do důvodu i výše a prohlásil, že jej uhradí v celém rozsahu v souladu s ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění. Žalovanému byla rovněž vystavena výše uvedená faktura, avšak žalovaný neuhradil ničeho. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na uhrazení dlužné částky za neuhrazené náklady za ošetření a pobyt v [anonymizována tři slova] [ulice] je po právu, pročež žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Žalobkyně má zároveň proti žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 950 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení a to dle ust. § 1970 občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), za celkem 3 úkony právní služby (převzetí věci, jednoduchou výzvu k plnění, podání žaloby) při sazbě 200 Kč za jeden úkon právní služby a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, termín ošetření či pobytu, ovšem jinak se jejich text nemění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.