17 C 52/2018 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 3. 2018 domáhali po žalované zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím pro žalobce a) a částky 150 000 Kč s příslušenstvím pro žalobkyni b), a to z titulu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobci podali dne 14. 4. 2008 u [stát. instituce] návrh na obnovu kolaudačního řízení ve věci stavby oplocení a terénních úprav na pozemku [anonymizováno] [rok] a [rok] v k.ú. [obec]. Důvodem návrhu na obnovu bylo, že žalobci měli být účastníky kolaudačního řízení, a přesto s nimi stavební úřad jako s účastníky nejednal. Návrhu na obnovu [stát. instituce] nevyhověl a rozhodnutím ze dne 8. 6. 2009 řízení zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání a [anonymizována dvě slova] [územní celek] rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil rozhodnutím ze dne 16. 9. 2009. Žalobci proti tomuto rozhodnutí podali správní žalobu k Městskému soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 9. 3. 2011, č.j. 10 Ca 409/2009-48 žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí [anonymizována dvě slova] zrušil. Následně došlo k delegaci spisu na [stát. instituce], který dne 22. 4. 2013 rozhodl tak, že se řízení zastavuje. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání a [anonymizována dvě slova] [územní celek] rozhodnutí [stát. instituce] dne 16. 9. 2013 potvrdil. Proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] podali žalobci správní žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který svým rozsudkem ze dne 15. 2. 2016, č.j. 45A 59/2013 žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí [anonymizována dvě slova] zrušil včetně rozhodnutí [stát. instituce]. Následně došlo k delegaci věci na [stát. instituce], který svým rozhodnutím ze dne 28. 11. 2016 obnovu kolaudačního řízení povolil. Proti tomuto rozhodnutí podal stavebník [jméno] [příjmení] odvolání, rozhodnutí bylo [anonymizována dvě slova] [územní celek] potvrzeno a tímto byla k datu 27. 3. 2017 pravomocně povolena obnova řízení. Tím, že řízení o obnově trvalo deset let, žalobcům vznikla nemajetková újma. Žalobci v průběhu řízení opakovaně zasílali podněty správnímu orgánu a dožadovali se odstranění průtahů v řízení. Žalobci byli tedy velmi aktivní a na výsledku správního řízení jim velmi záleželo, správní orgány však byly zjevně úmyslně nečinné. Nemajetková újma žalobců spočívá v tom, že sousedova stavba, která byla postavena v rozporu s projektovou dokumentací, zasahuje na pozemek žalobců, a tak je přímo omezuje v jejich vlastnickém právu k předmětnému pozemku. Žalobci mají částečně znehodnocený svůj pozemek tím, že na něj zasahuje stavba [jméno] [příjmení] a došlo k nepovolenému navýšení terénu, který zabraňuje výhledu z okna domu žalobců. Pokud by stavební řízení netrvalo tak dlouhou dobu, mohla být již dnes stavba odstraněna, což se však nestalo a žalobci mají svůj pozemek částečně znehodnocený. Žalobci uplatnili dne 14. 7. 2017 u [stát. instituce] své nároky na zadostiučinění, a to každý ve výši 300 000 Kč. Žalobci vycházejí z toho, že nepřiměřeně dlouhé řízení je nesprávným úředním postupem a řízení, které trvalo deset let, je neúměrně dlouhé. Žalobci svou žalobou uplatnili nárok v poloviční výši, tedy každý ze žalobců uplatňuje nárok na zadostiučinění za průtahy v řízení ve výši 150 000 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s tím, že v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení se nerozhoduje o soukromoprávních právech či závazcích a není zde tedy možné aplikovat článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva). V první fázi totiž správní orgán rozhoduje pouze o tom, zda bude obnova řízení povolena a až teprve, pokud dojde k jejímu povolení, rozhoduje ve druhé fázi správní orgán znovu ve věci, a tedy rozhoduje o právech a povinnostech účastníků. V úvahu tedy přichází pouze odškodnění jednotlivých průtahů v řízení, nikoliv celkové délky řízení, přičemž žalobci jsou povinni prokázat jak vznik újmy, tak příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem nemajetkové újmy. Žalobci navíc pomíjí fakt, že do celkové délky správního řízení nelze započítat dvě soudní řízení u správních soudů, které každé z nich trvalo déle než dva roky. Tvrzenou délku celého řízení o obnově je proto nutné zkrátit o téměř pět let. Žalovaná má navíc za to, že v daném případě se jedná o občanskoprávní záležitost, o níž rozhoduje soud v civilním řízení, neboť úprava vztahů k neoprávněné stavbě včetně rozhodnutí o jejím odstranění je občanskoprávní záležitostí, která je v pravomoci civilního soudu. V případě, že by se jednalo o stavbu nepovolenou, může stavební úřad nařídit odstranění stavby bez rozhodnutí nebo opatření, řešena by byla část stavby provedená v rozporu se stavebním povolením a odstranění této stavby je podle stavebního zákona v kompetenci stavebního úřadu. 3. Na základě sdělení předběžného právního názoru soudu při jednání dne 11. 6. 2019 ohledně otázky aplikace článku 6 Úmluvy na danou věc vzali žalobci žalobu částečně zpět, a to v rozsahu 80 880 Kč pro každého ze žalobců s tím, že nadále požadovali odškodnění pouze za průtahy ve správním řízení, které trvalo celkovou dobu 14 měsíců + 25 měsíců + 13 měsíců, tj. 52 měsíců. Žalobci tedy počítali částku 4 roky x 15 000 Kč, tj. 60 000 Kč + 20 % za jednoduchost věci, + 20 % za nečinnost správních orgánů, - 20 % za projednávání věci na třech stupních soudní soustavy, + 25 % význam předmětu řízení pro poškozené a sdílená újma dvěma účastníky - 20 %, tj. každý ze žalobců požadoval zaplacení částky 69 120 Kč. 4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby rozhodl soud při jednání dne 19. 11. 2019 tak, že dle § 96 o. s. ř. řízení co do částky 80 880 Kč s příslušenstvím pro žalobce a) a co do částky 80 880 Kč s příslušenstvím pro žalobkyni b) zastavil. 5. [stát. instituce], které bylo v řízení původně účastníkem na straně žalované, uvedlo, že žalobci v žalobě uvádějí, že nemajetková újma spočívá v tom, že sousedova stavba, která byla postavena v rozporu s projektovou dokumentací, zasahuje na jejich pozemek, a tím je přímo omezuje v jejich vlastnickém právu. Výsledkem obnovy řízení by však bylo rozhodnutí o tom, zda bude či nebude povoleno užívání předmětné stavby, což však nemohlo zasáhnout do osobní sféry žalobců v té míře, aby jim byla způsobena nemajetková újma vyžadující finanční kompenzaci. Odstranění stavby nemohli v řízení o obnově kolaudačního řízení ani v případném obnoveném kolaudačním řízení žalobci dosáhnout. [příjmení] peněžité satisfakce přichází do úvahy v případě, že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné. V daném případě žalovaná konstatovala porušení práva, což vzhledem ke vztahu žalobců k projednávané věci považovala za dostatečné zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu. Žalobci újmu, která jim měla být způsobena, tvrdí nedostatečným způsobem a nijak ji neprokazují. 6. Usnesením ze dne 24. května 2021, čj. 17 C 52/2018-142 rozhodl zdejší soud tak, že ve věci bude na straně žalované jednáno s [stát. instituce] jako s příslušnou organizační složkou. [stát. instituce] následně ve svém vyjádření k žalobě uvedlo, že smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo. Intenzita dopadu případného nesprávného úředního postupu do sféry žalobců však nemohla být taková, aby žalobcům vznikla požadovaná peněžitá nemajetková újma. Výsledkem správního řízení by totiž bylo rozhodnutí o tom, zda vlastníkovi sousedního pozemku bude či nebude povoleno užívání předmětné stavby, což však nemohlo zasáhnout do osobní sféry žalobců v té míře, že by jim byla způsobena nemajetková újma vyžadující kompenzaci v požadované formě a výši. Žalovaná tedy uvedla, že přestože lze konstatovat, že celková délka řízení byla nepřiměřená, poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva se jeví jako dostatečné. 7. Žalobce následně při jednání dne 22. 9. 2021 opětovně požadovali změnit žalobní petit, a to zpět na částku 150 000 Kč s příslušenstvím pro každého ze žalobců. Soud však s ohledem na ukončené dokazování, koncentraci řízení a již pravomocné částečné zastavení řízení ohledně tohoto nároku změnu žalobního petitu nepřipustil. 8. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: 9. Účastníci v průběhu řízení učinili nesporným průběh správního řízení o obnově kolaudačního řízení tak, jak je zachycen ve správních spisech. 10. Z výslechu žalobce vzal soud za prokázáno, že při realizaci oplocení k jinému sousedovi a zaměření oplocení zjistili, že stavba pana [příjmení] zasahuje na jejich pozemek, pan [příjmení] si na pozemek navezl velké množství zeminy, navýšil terén a opěrnou zeď postavil částečně na jejich pozemku. Žalobci nebyli účastníky kolaudačního řízení, chtěli, aby se ověřilo, zda je plot postaven dle stavebního povolení a tím se rozběhl celý desetiletý mar