19 C 6/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty poté, co žalovaná ve sjednané lhůtě po skončení nájmu nevyklidila předmět nájmu. Dle tvrzení strany žalující uzavřel žalobce, jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 7 997 m2 v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, se žalovanou dne 26. 6. 2008 nájemní smlouvu č. NAP/58/01 [číslo], jejímž předmětem byl pronájem části výše uvedeného pozemku o celkové rozloze 9 m2, která se nachází na rozhraní objektů [adresa] a [číslo], v ulici [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], [obec a číslo] (dále jen„ předmět nájmu“), za účelem postavení dočasné stavby pevného prodejního stánku. V čl. II výše uvedené nájemní smlouvy byl vztah sjednán na dobu neurčitou, a to od [datum]. V čl. V nájemní smlouvy si strany sjednaly oprávnění pronajímatele i nájemce nájemní vztah vypovědět v dvouleté výpovědní době bez udání důvodu. Výpovědní doba v takovém případě počala běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď druhé smluvní straně doručena. V souladu s usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne 26. 6. 218 vypověděl žalobce nájemní smlouvu výpovědí ze dne [datum], kterou žalované doručil do datové schránky dne [datum]. Výpovědní doba tak začala běžet dne [datum] a skončila dne [datum]. Ve výpovědi z nájmu vyzval žalobce žalovanou také k vyklizení předmětu nájmu, a to nejpozději první pracovní den po posledním dnu výpovědní doby prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. [obec], oblastní správy Centrum, [ulice a číslo], [obec a číslo]. V článku VI odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy si strany sjednaly, že v případě, že nájemce po skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu a nepředá jej pronajímateli ve stanovené lhůtě, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně, a to do doby protokolárního předání předmětu nájmu. I přes upozornění na povinnost vyklidit předmět nájmu žalovaná ve stanovené lhůtě předmět nájmu nevyklidila a dostala se tak do prodlení s protokolárním předáním předmětu nájmu. Z tohoto důvodu požaduje žalobce po žalované smluvní pokutu za dobu od [datum] do [datum], tj. částku ve výši 610 000 Kč za 61 dní prodlení s předáním předmětu nájmu, spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti smluvní pokuty do zaplacení. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení výše uvedené smluvní pokuty, žalovaná ale vzdor této upomínce na dluh ničeho nezaplatila. Žalobce tak prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní upomínku k plnění dopisem ze dne [datum]. Žalovaná ani po této upomínce na dluh ničeho nezaplatila. 2. Žalobce také uvedl, předjímaje argumentaci žalované, se kterou je seznámen z jiných soudních řízení, že v nájemní smlouvě sjednaná smluvní pokuta není neplatně sjednaná pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce uvedl, že smluvní pokuta není nepřiměřená, a to s přihlédnutím k tomu, že ulice [anonymizována dvě slova] patří k turisticky nejfrekventovanějším lokalitám v celé České republice. Jedná se tedy o velice lukrativní pozemek ospravedlňující sjednanou výši smluvní pokuty v případě nevyklizení předmětu nájmu. Navíc, vzhledem k tomu, že i přes takto sjednanou smluvní pokutu žalovaná předmět nájmu nevyklidila, lze dovodit, že smluvní pokuta nejen že nebyla nepřiměřená, ale byla dokonce nedostatečná, neboť nesplnila svou preventivní funkci. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, na rozhodnutí v obdobných případech, ve kterých žalobce žaloval žalovanou či osoby jí blízké. 3. Žalovaná žalobou uplatňovaný nárok neuznává. Ve svém vyjádření uvedla, že předmět nájmu doposud užívá na základě nájemní smlouvy, která nebyla žalobcem platně vypovězena. Dle žalované si strany sjednaly v nájemní smlouvě, že případná výpověď ze strany pronajímatele bude doručena na adresu nájemce uvedenou ve smlouvě, případně na jinou adresu určenou nájemcem. Žalobce předmětnou výpověď zaslal do datové schránky žalované, kterýžto způsob nebyl mezi stranami sjednán. Z tohoto důvodu zastává žalovaná názor, že nájem nebyl platně vypovězen, neboť jí nebyla řádně doručena výpověď. Proto žalovaná předmět nájmu používá na základě výše uvedené nájemní smlouvy nadále. Žalovaná navíc uvedla, že nelze akceptovat chování žalobce, který z nájemní smlouvy dodržuje pouze ta ustanovení, která mu vyhovují, a ignoruje ta, která pro něj nejsou výhodná. V této souvislosti se žalovaná dovolávala zásady pacta sunt servanda, tedy, že smlouvy mají být plněny. 4. Žalobce trvá na tom, že nájemní vztah byl platně ukončen, i když výpověď z nájmu byla žalované doručena do datové schránky žalované a nikoli na adresu uvedenou v nájemní smlouvě. Žalobce uvedl, že výpověď je jednostranným adresným právním jednáním, které musí být druhé smluvní straně doručeno. Přestože byl ve smlouvě uveden jiný způsob doručení, rozhodné je, že výpověď byla žalované doručena a ta se s ní mohla seznámit. V projednávané věci došlo k doručení výpovědi nejpozději dne [datum], kdy se žalovaná do datové schránky přihlásila. Žalobce tedy považuje námitku žalované ohledně vadného doručení za zcela účelovou. Nadto žalobce uvedl, že v době sjednání nájemní smlouvy nebyly datové schránky ještě v provozu, takový způsob doručení nemohl být v nájemní smlouvě předvídán. Žalobce dále upozornil na skutečnost, že žalovaná dopisem ze dne [datum] žádala zrušení výpovědi nájemní smlouvy. Z této žádosti jasně vyplývá, že se žalovaná s výpovědí z nájmu seznámila a z textu dopisu je zřejmé, že si byla vědoma toho, že nájemní smlouva byla vypovězena, žádala revokaci rozhodnutí ohledně výpovědi z nájemní smlouvy a zrušení této výpovědi. 5. Během jednání dne [datum], žalovaná dále uvedla, že žalobce při doručování výpovědi z nájmu postupoval v rozporu se zákonem, a to konkrétně v rozporu s ust. § 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, když předmětnou výpověď doručil do datové schránky žalované. Dle citovaného zákona o elektronických úkonech totiž lze zasílat soukromou poštu do datové schránky jen se souhlasem této fyzické či právnické osoby. Dle tvrzení žalované měla žalovaná v předmětném období vypnutou funkci pro příjem soukromé pošty. Jelikož se v projednávané věci jedná o nájemní vztah, ve kterém nevystupuje žalobce ve své veřejné kapacitě jako vykonavatel státní moci či veřejné správy, nemohl doručovat danou výpověď žalované do datové schránky. Žalobce tedy zneužil svého postavení jako orgánu veřejné moci tím, že využil toho, že poskytovatel datových schránek nemohl odlišit, zda žalobce posílá ve své veřejné kapacitě nebo jako akt soukromoprávní. Žalovaná namítá, že si žalobce ulehčuje svoji činnost tím, že na účet státu doručuje subjektům zprávy, které se týkají jejich soukromoprávních vztahů. 6. Žalobce k tomu uvedl, že nemá za prokázané, že žalovaná v rozhodném období skutečně neměla povolen příjem soukromoprávních zpráv. I kdyby ale tento způsob přijímání poštovních zpráv povolen neměla, je důležité, že výpověď byla žalované skutečně doručena a dostala se tak do její dispozice. Za této situace je trvání na smluvně ujednaném způsobu doručování formalistické a neúměrně zasahující do práva žalobce vlastnit majetek a nakládat s ním podle svého uvážení. Navíc, výpovědní doba je v tomto případě sjednána jako dvouletá. Taková doba poskytla žalované možnost se proti výpovědi z nájmu bránit či namítat její neúčinné doručení. Během této doby ale žalovaná pouze zažádala žalobce o zrušení výpovědi, což prokazuje, že si výpovědi byla vědoma. Žalobce také uvedl, že za situace, kdy se adresa žalované uvedená ve smlouvě lišila od sídla zapsaného v obchodním rejstříku, nebylo jasné, na které adrese se žalovaná zdržuje, byl způsob doručování zvolený žalobcem nejrychlejším a nejspolehlivějším. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z informačního výstupu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaném na listu vlastnictví [číslo]. Soud zjistil z nájemní smlouvy č. NAP/58/01 [číslo] uzavřené dne 26. 6. 2008 mezi žalobcem a žalovanou zastoupenou panem [jméno] [příjmení], že touto smlouvou žalobce pronajal část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], o rozloze 9 m2 na rozhraní objektů [adresa] a [číslo], [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], výhradně za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku s květinami. Tato smlouva byla uzavřena na domu neurčitou s účinností od [datum] (čl. II). Jak pronajímatel, tak nájemce byli oprávněni nájemní smlouvu vypovědět bez udání důvodu ve dvouleté výpovědní době (čl. V odst. 1), která počne běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé straně doručena (čl. V