20 C 152/2014-254 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně, jako vlastník domu [adresa] k.ú. [obec], [ulice] ul. [číslo] v [obec a číslo], se domáhá vůči žalovanému, oprávněném z věcného břemene podle § 28d zákona č. 42/1992 Sb., zrušení služebnosti zřízené ve prospěch žalovaného družstva, omezující její vlastnické právo k jejím nemovitostem a to pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa]; objekt k bydlení, zapsáno na LV [číslo] pro katastrální území Staré Město, obec Praha, Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha oproti vyplacení náhrady stanovené soudem do 3 měsíců od právní rozsudku, a to z důvodu hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněného. 2. Žalovaný se o byt a přilehlé terasy nestará, v důsledku toho došlo k utržení římsy a jejího pádu na chodník. Dalším důvodem je skutečnost, že podlahová plocha podlaží domu je 147 m2, z čehož půdní vestavba je na ploše 135 m2. Je zde zjevný nesoulad mezi velikostí zkolaudovaného bytu a velikostí užívaného bytu. Rodina [titul] [anonymizováno] se sestávala ze dvou dospělých a dvou dětí. Tuto skutečnost hodlá žalobkyně evidenčním listem tehdejšího Obvodního bytové podniku v Praze 1. Podle zákona o hospodaření s byty č. 41/1964 Sb. mohl mít předmětný byt v době vestavby při obsazení čtyřmi osobami, tedy manželé [příjmení] a dvěma dětmi, plochu 18m2 na osobu 6m2, tj. celkovou podlahovou plochu maximálně 78 m2. Do podlahové plochy se u kuchyně započítávala plocha nad 12 m2 (viz § 38 odst1 a 63 odts.2 zákona č. 41/1964 Sb.) daném případě kuchyň má výměru 18,3m2, z této plochy se do výměry bytu mohlo započítat 6,3m2. Fakticky tak byt mohl mít výměru zmíněných 78 m2 + 12 m2 kuchyň, která se do podlahové plochy nezapočítává, tj . 90 m2. Podle kolaudačního rozhodnutí měl mít byt výměru 81,65 m2 + WC, (ložnice ve skosení střechy, která se podlahové plochy bytu nezapočítává, avšak je výměrou, která se započítávala do podlahové plochy bytu podle cit. zákona), tj. podle kolaudačního rozhodnutí měl mít byt výměru 91,15m2 tj. včetně plochy ve skosení střechy. Fakticky však fakticky výměra bytu zabírá plochu 135 m2, tj. o 45 m2. Skutečností je, že byt zabral i podestu schodiště, v bytě je jakási hala a další prostory. Od roku 1977 vědomě tak byl užíván prostor v domě, od roku 1996 pak k újmě žalobkyně. Žalobkyně opakovaně na neoprávněnost užívání jejích prostor poukazovala, její výtky ze strany žalovaného byly ignorovány. Žalovaný naopak přenechával neoprávněně nájemci do užívání i plochu, která nikdy nebyla součástí plochy. Žalobkyně při jedné návštěvě bytu zjistila značné poškození dřevěných trámů a to zanedbáním údržby. 3. Žalovaná strana po řadu let tak protiprávně užívala značnou část domu [adresa] v [obec a číslo], [obec], za užívání nic neplatila a žalobkyni působila mimořádnou újmu a rovněž nadužívání nemovitosti zakládá nepoměr mezi právy žalované a povinnostmi žalobkyně. 4. Žalobkyně dále vznesla námitku promlčení práva odpovídající věcnému břemeni. [ulice] účastnice, [celé jméno vedlejší účastnice], se stala novou nájemnicí bytu po [celé jméno svědkyně] [ulice] účastnice v předmětném bytě nikdy nebydlela, byt neužívala ke svým bytovým potřebám. Byt převzala ve stavu, který nebyl vhodný k trvalému užívání. Skutečnost, že žalovaný své právo vyplývající z věcného břemen nevykonával a dále, že důvodem nemožnosti užívání bytu byla jeho neobyvatelnost z důvodu zamezení přívodu vody do bytu, se vyplývá z vyjádření vedlejší účastnice a žalovaného. 5. Žalovaný a vedlejší účastnice nemají přístup do domu, ve kterém se nachází předmětný byt, od května 2016. Přístup do domu jim byl zamezen z důvodu, že bez vědomí a souhlasu žalobkyně, výlučné vlastnice domu i předmětného bytu, měla vedlejší účastnice prokazatelně v úmyslu, bez souhlasu a vědomí žalobkyně, v bytě provádět stavební práce. Provedení jakýchkoliv prací v bytě žalobkyně zabránila. Vedlejší účastnice při místním šetření konaném dne 25.8.2020 uvedla, že se od roku 2016 nemůže dostat do domu. 6. Žalobkyně potvrzuje, že od května 2016 nemá žalovaná a vedlejší účastnice přístup do domu z důvodu deaktivace čipové karty, která slouží jako klíč při vstupu do domu. 7. Podle § 632 (nového) občanského zákoníku, bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Podle § 109 (bývalého) občanského zákoníku se právo odpovídající věcnému břemeni promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. Podle § 3036 občanského zákoníku se podle dosavadních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. V daném případě byt není užíván nejméně od podzimu roku 2009, kdy se z něj odstěhovala jeho tehdejší nájemnice, a tak nejpozději k podzimu roku 2019 došlo k promlčení věcného břemene zatěžujícího nemovitou věc žalobkyně ve prospěch žalované. 9. Žalobkyně pro úplnost uvádí, že žalovaná ani vedlejší účastnice proti ní nepodaly v zákonné promlčecí lhůtě žádnou žalobu a běh promlčecí lhůty tak nebyl ani přerušen, ani staven. 10. Žalobkyně je toho názoru, že k promlčení věcného břemene došlo za uvedených okolností podle ustanovení § 109 (bývalého) občanského zákoníku. Podle § 633 občanského zákoníku, brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Žalobkyně má za to, že v daném případě lze pod uvedenou normu podřadit jednak zamezení dodávek vody do předmětného bytu, v důsledku čehož se byt stal neuživatelným a jednak i zamezení vstupu do domu vedlejší účastnici, potažmo žalované, deaktivací čipové karty, tento stav je od roku 2016. 11. Žalovaná činí nesporným, že po té, co dne 19.1.2015 převedla [titul] [celé jméno svědkyně] z důvodů značných rozporů se žalobkyní smlouvou o převodu svého družstevního podílu členství v družstvu žalovaného na vedl. ú. [celé jméno vedlejší účastnice], uzavřelo žalované družstvo s vedl. účastnicí dne 24.3.2015, s účinností od 1.4.2015, nájemní smlouvu k dotčenému bytu. Žalovaný odkazuje na § 1263 obč. zák., které respektuje a je připraveno se podílet na opravě a nákladech na zachování věci a v případě doložené škody způsobené jeho nájemníkem ji uhradit. Nehodlá se však vzdát svého oprávnění z věcného břemene zřízeného ustanovením § 28d zákona č. 42/1992 Sb. 12. Vedlejší účastnice na straně žalovaného, nájemkyně žalovaného, jež užívá byt v domě, též žádá, ve shodě se žalovaným, zamítnutí žaloby. Žalobkyně ji od roku 2016 znemožňuje výkon nájemního práva. V říjnu 2020 zjistila, že její byt je někým bez právního důvodu obýván, její osobní věci byly z bytu odstraněny stejně tak i parketová podlaha, žalobkyně brání jí v přístupu do domu a do bytu, odmítá jí odblokovat čipovou kartu –klíč ke vstupním dveřím do domu. 13. Žalovaný a vedlejší účastnice podáním ze dne 2. 3. 2018, adresovaném soudu prostřednictvím jejich právní zástupkyně [titul] [příjmení], doplnili svá skutková tvrzení ve vztahu k důvodům neužívání bytové jednotky, zejména uvedli, že bytová jednotka není v tuto chvíli obydlena z důvodu na straně žalobkyně, která neumožňuje vedlejší účastnici vstup do bytového domu na adrese [adresa anonymizována, a vedlejší účastnice tak nemá přístup do bytové jednotky], ačkoli hradí veškeré náklady související s bytovou jednotkou. 14. Vedlejší účastnice na straně žalované též namítala že žalované družstvo s ní dne 24.3.2015, s účinností od 1.4.2015, nájemní smlouvu k dotčenému bytu, byt je žalovaným družstvem využíván, potom ani nemůže nastat promlčení věcného břemene, neboť ani promlčecí lhůta nepočala běžet.Argumentu je li žalobkyně promlčením, měla by vzít žalobu zpět, nemůže se potom domáhat zrušení břemene. 15. Při jednání soudu dne 25. 8. 2020 vedlejší účastnice vypověděla, že bytovou jednotku neužívá proto, že jí žalobkyně znemožnila přístup k celému domu i k bytu, do kterého se nemůže dostat, a že je v bytě ustřižená stoupačka vody, a že to je ten důvod, proč se [titul] [celé jméno svědkyně] odstěhovala a přestala byt užívat.Dále vedlejší účastnice (nyní žalobkyně b/) vypověděla, že nedostala ani klíče, o které žalobkyni žádala a že má k dispozici pouze elektronickou kartu, kterou jí žalobkyně vypnula a že má natočená videa, jak se nemůže dostat do bytového domu. 16. Žalovaný při tomto jednání soudu uvedl, že má zaznamenáno, že opravdu přes kartu, která je od vchodových dveří od bytového domu, se nemůžou dostat do bytové jednotky. 17. Z výslechu svědkyně [titul] [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že svědkyně od asi roku 1977 do roku 2009 byt jako členka žalovaného nepřetržitě užívala, byt byl udržovaný a užívání způsobilý, ale v roce 2009, někdy v únoru, byla žalobkyní odpojena voda do bytu,záměrně byla poškozena stoupačka k bytu, v létě byla mimo [část Prahy] návratu do bytu nešel natlakovat kotel, tak se musela na podzim 2009 odstěhovat, ale situaci v bytě řešila.Terasa byla udržována, byla poškozená při převzetí domu pan