22 C 190/2017-200 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29.11.2017 se žalobci domáhají rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalovaným uložena povinnost zdržet se imisí hluku, které pronikají z prostor provozovaných žalovaným 1) nacházejících se v nemovitosti ve vlastnictví žalovaných 2) a 3) do bytové jednotky, která je ve spoluvlastnictví žalobců. Byt žalobců se nachází v domě na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], který je ve vlastnictví žalovaných 2) a 3) na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované] [obec] se má šířit, vnitřními prostory domů a po jejich konstrukcích v nočních hodinách, z podniku [anonymizována dvě slova], který se nachází v 1. NP a 1. PP domu ve vlastnictví žalovaných 2) a 3). Žalobci a další obyvatelé domu problém opakovaně řešili s provozními podniku, kdy dočasně vždy došlo ke ztišení, ale z dlouhodobého hlediska zůstala situace nezměněna. Žalobci ve svém návrhu mimo jiné popsali proces stavebního řízení, v rámci kterého žalovaný 1) provedl stavební úpravy v předmětných prostorech, s tím, že je opakovaně označoval jako restaurace s barem. Tak byl prostor označen i samotným stavebním úřadem, kdy dne 30.5.2016 bylo vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu – zařízení veřejného stravování restaurace s barem, žalovaný 1) tak úředně vymezený a povolený účel ignoroval a prostory provozuje jako noční bar s diskotékou. Mimo to byli žalobci nuceni opakovaně se obracet na policii ČR a představitele místní samosprávy. Žalobci si imise hluku nechali změřit, a to dne 4.6.2017 v době od 00:05 – 00:30 hod., se závěrem že průměrná hladina akustického tlaku byla naměřena v hodnotě 34,4 dB, s tím že povolený hygienický limit v nočních hodinách je 25 dB. Žalobci zaslali žalovaným dne 5.9.2017 předžalobní výzvu. 2. Žalovaný 1) k podané žalobě uvedl, že nárok v ní uvedený v celém rozsahu neuznává. Žalovaný 1) popírá, že by docházelo k rušení žalobců nad míru obvyklou v daném místě, nemovitost žalobců se nachází v samém centru města, kdy v předmětné ulici se nachází několik nočních podniků a tato oblast je známa svým nočním životem. Žalovaný 1) tak popírá, že by to byl právě on, kdo ruší žalobce hlukem. Ze strany žalovaného 1) byla přijeta veškerá možná opatření k tomu, aby se hluk z jeho provozovny nešířil. K provedenému měření pak žalovaný 1) uvedl, že z předmětného protokolu nikterak nevyplývá, že by se naměřený hluk šířil z podniku, který provozuje, a zároveň hodnoty naměřené jen lehce překračují nastavené hygienické limity. 3. Žalovaní 2) a 3) se k podané žalobě vyjádřili tak, že namítli ve vztahu k nim nedostatek pasivní věcnou legitimaci. Žalovaní 2) a 3) potvrdili svůj vlastnický poměr k budově nacházející se na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], jakož i to, že dne 31.7.2012 předmětné prostory v tomto domě pronajali žalovanému 1). Žalovaní 2) a 3) proto dovozují, že jim nelze uložit povinnost zdržet se šíření imisí hluk, když oni sami žádný hluk nevytvářejí. A zároveň nedisponují žádným právním nástrojem, kterým by mohli šíření hluku zabránit. Žalovaní 2) a 3) rovněž poukázali na to, že žalobci nikterak neprokázali, že by k jejich rušení docházelo nad míru místních poměrů, a to ani předloženým protokolem ze dne 4.6.2017, kdy byt žalobců se nachází v centru města, v rušné oblasti, kde je mnoho nočních podniků, kdy tedy není zcela postaveno najisto, zda jsou žalobci rušeni hlukem vycházejícím z tvrzené provozovny. 4. Přípisem ze dne 5.9.2018 oznámila [celé jméno vedlejší účastnice] svůj vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobců, s tím, že je vlastnicí bytové jednotky ve stejném domě jako žalobci, tedy na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], s tím, že má na zájem posílit postavení žalobců a zároveň chce ochránit svá práva, neboť hluk z provozovny je slyšet i v jejím bytě, pročež má právní zájem na výsledku sporu. 5. Žalobci a vedlejší účastník se dále vyjádřili ke skutečnosti, že soud má rozhodovat s ohledem na stav, jaký tu je v okamžiku vyhlášení rozhodnutí. K tomu uvedli, že pro posouzení věci je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku pouze ve věcech, v nichž rozsudkem dochází ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu mezi účastníky, kdy o takovou to situaci v daném případě nejde. Odkázali pak na rozhodnutí NS ze dne 13.11.2008 sp. zn. 21 Cdo 4302/2007, dále ze dne 24.2.1999 sp. zn.: 2 Cdon 1081/97, ze dne 24.8.2006 sp. zn.: 33 Odo 1184/2005 a ze dne 26.4.2006 sp. zn.: 22 Cdo 223/2005. Žalobci pak shrnuli, že v případě negatorní žaloby není třeba, aby zásah, před kterým chrání, trval v době podání žaloby, anebo aby předtím měl ráz opakovatelnosti či soustavnosti. Lze podat žalobu jen na základě jednoho zásahu do práva, pokud jeho provedení svědčí o tom, že opakování vyloučit nelze. Nebezpečí opakování pak dovozují zejména z toho, že žalovaní účelově a nepravdivě popírají žalobní nárok. U žalovaného 1) pak nebezpečí opakování plyne ze samotné podstaty jeho podnikání. Žalobci k tomu pak doplnili, že k rušení dochází nejméně od roku 2014. 6. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobci a vedlejší účastník na straně žalobců jsou vlastníky bytových jednotek v domě na adrese [adresa žalované], že žalovaní 2) a 3) jsou spoluvlastníky bytového domu nacházejícího se na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované]. Rovněž tak nabylo sporu o tom, že žalovaní 2) a 3) přenechali do pronájmu prostory nacházející se v domě na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], kde žalovaný 1) provozuje podnik [anonymizována dvě slova]. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Z předložených LV [číslo] jakož nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky bytové jednotky nacházející se v 2 NP domu na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], žalovaní 2) a 3) jsou pak spoluvlastníky budovy na adrese [adresa žalované] v této nemovitosti se pak nachází v 1 NP a 1. PP podnik [anonymizována dvě slova] provozovaný žalovaným 1) na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ním a žalovanými 2) a 3). 8. V letech 2014 a 2018 docházelo k opakovanému kontaktování Policie ČR se stížnostmi na rušení nočního klidu (soupis telefonátů vyhotovený žalobci a přepis některých z těchto hovorů). 9. Dne 26.5.2016 byl vyhotoven protokol o kontrolní prohlídce konané téhož dne, kdy bylo zjištěno, že v předmětných prostorách byly učiněny protihlukové opatření, která zůstala od roku 2015 nezměněna. Bylo tedy domluveno, že zkušební provoz bude prodloužen s tím, aby se opětovně prozkoumali stížnosti obyvatelů sousedního domu a případně byla přijata další protihluková opatření. Rozhodnutím stavebního odboru [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 30.5.2016 byl pak povolen zkušební provoz podniku [anonymizována dvě slova], a to do dne 31,5, 2017 10. Žalobci vyzvali žalované 2) a 3) k plnění přípisem ze dne 28.4.2016 přípisem ze stejného dne pak žalobce a) oslovil s žádostí o pomoc radního [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Dne 27.9.2014 11. Dne 16.4.2014 vypracoval [příjmení] [příjmení] [jméno] studii v rámci, které bylo navrženo stavební řešení, tak aby došlo k zabránění šíření hluku z provozovny [anonymizována dvě slova] do prostoru okolních nemovitostí. V rámci přípravy této akustické studie provedl svědek [příjmení] neoficiální měření, a to v samotné provozovně a dále ve dvou bytech v domě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ze kterého vyplývá, že byly překročeny hygienické limity. 12. Dne 16.5.2017 (dále též„ měření [číslo]) a dne 4.6.2017 (dále též měření [číslo]) bylo provedeno autorizované měření hluku. Měření [číslo] bylo provedeno na žádost žalovaného 1) v čase 22:10 – 22:50 hodin s cílem stanovením maximálních hladin akustického tlaku ve vnitřních chráněných prostorách v bytových domech na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], působených hudební produkcí z podniku provozovaného žalovaným 1). Měření [číslo] provedl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to přímo v provozovně, v bytě [číslo] na adrese [adresa], 23 a 23,4 dB (hygienický limit je pak 25 dB). 13. Objednatelem měření [číslo] byl žalobce a), uskutečnilo se dne 4.6.2017 době [číslo] až 0.30 hodin v bytě žalobce a) na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], a provedl ho [příjmení] [příjmení], který byl v rámci řízení slyšen jako svědek. Maximální hladina akustického tlaku naměřené v chráněném vnitřním prostoru bytu žalobců emitovaného hudební produkcí v klubu [anonymizována dvě slova] dosahovala v průběhu měření nejvýše hodnotu 34,1 Db. Hodnota naměřená tedy překročila stanovené hygienické předpisy. 14. Na jednání konaném dne 16.1.2019 byli vyslechnuti svědci [příjmení] [příjmení] (který vypracoval v roce 2014 akustickou studii a v roce 2017 provedl měření v bytě žalobců) a [anonymizováno] [jméno] [jméno] (který bydlí v domě na adrese [adresa]). 15. Svědek [jméno] k předmětu sporu uvedl, že bydlí v 1 NP sousedního domu. Jeho dům přímo sousedí s domem na adrese [anonymizována tři slova]. Přibližně před 2 roky došlo k rekonstrukci pro