22 C 56/2018 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Dle tvrzení žalobkyně byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně pojistné, došlo ke dni [datum] k zániku pojištění. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném úhradu dlužného pojistného ke dni zániku pojištění, a to ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak ani přesto nebylo dlužné pojistné žalovaným uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plateb do prodlení, požadovala žalobkyně dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením [číslo] Sb. 2. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 4 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a rady č. 1215/2012, tedy na základě skutečnosti, že žalovaná, je státní občanka [země], a dle čl. 7 odst. 1 písm. a), neboť závazek měl být splněn v České republice. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím mu ustanoveného opatrovníka tak, že nárok zcela neuznává a navrhl žalobu zamítnout. Rovněž namítl promlčení žalovaného nároku, když ze strany žalobkyně nebyla tvrzena splatnost pojistného. 4. Žalobkyně na toto doplnila, že pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou, období roční se splatností vždy k [anonymizováno] běžného roku. Žalovaný uhradil pojistné za období od [datum] do [datum] částkou ve výši [částka]. Pojištění pro neplacení zaniklo ke dni [datum], což je rovněž datem splatnosti dlužného pojistného a od následujícího dne tak žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení. 5. Žalobkyně se k ústnímu jednání konanému dne [datum], k němuž byla řádně obeslána dne [datum], nedostavila a svou účast soudu předem omluvila podáním ze dne [datum] a vyslovila souhlas, aby soud rozhodl o věci v její nepřítomnosti. Soud tak konstatoval postup podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 6. Soud na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl k těmto právním závěrům: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti (Pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum], všeobecné pojistné podmínky – obecná část – [spisová značka]). Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně zajistit pojištění a tomu odpovídající povinnost žalovaného platit žalobkyni sjednané pojistné ve výši [částka] ročně, přičemž pojistné bylo splatné ke dni [datum], s počátkem pojištění k témuž dni (Pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum], pojistka k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný však svou povinnost porušil, když neuhradil pojistné splatné ke dni [datum] pro období od [datum] do [datum] a následně tak pro neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] a to v souladu s článkem 6 pojistných podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy (upomínka platby k pojistce ze dne [datum] včetně dodejky, upomínky formou SMS, informace o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], všeobecné pojistné podmínky – obecná část – [spisová značka]). Žalovaný byl upozorněn na evidované dlužné pojistné ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Účastníci si sjednali, že písemnosti doručuje pojistitel na adresu v České republice prostřednictvím pošty jako obyčejné či doporučené zásilky a dále následky nezastižení adresáta, přičemž žalobkyně toto splnila a písemnosti včetně upomínek k uhrazení dlužného pojistného zasílala žalovanému na adresu, kterou uvedl při uzavření předmětné smlouvy (všeobecné pojistné podmínky – obecná část – [spisová značka]). Žalovaný pak svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího archu). 7. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 8. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil, a proto je předmětná žaloba důvodná. 9. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobce vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Dle ust. § 2758 odst. 1 občanského zákoníku:„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ 11. Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, na kterou pro první roční období plnil řádně. K prodlení došlo až následující rok, kdy žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni [datum]. K námitce žalovaného, že je plnění promlčené a nebyla sjednána splatnost závazku, soud uvádí, že splatnost sjednána byla a vyplývá z uzavřené smlouvy k 12. 9. každého roku po dobu trvání smlouvy. Soud rovněž nemá za to, že by byl nárok žalobkyně promlčen, žalobkyně jej uplatnila u zdejšího soudu návrhem podaným dne [datum], tedy ve chvíli, kdy ještě nedošlo k uplynutí promlčecí doby, splatnost neuhrazeného plnění do zániku pojistné smlouvy byla [datum]. S ohledem na to, že žalovaný dlužné pojistné splatné dne [datum] do dnešního dne nezaplatil, následně došlo k zániku předmětné smlouvy k [datum], kdy došlo ke splatnosti neuhrazeného plnění, je nejpozději od [datum] žalovaný v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má vedle práva na zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka] i právo na zákonný úrok z prodlení. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužného pojistného včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.