30 C 121/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně v žalobě, která byla doručena zdejšímu soudu do jeho datové schránky dne 19.3.2021, žádá po žalované kompenzaci nemajetkové újmy ve výši 30.920 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25% p. a. z částky 30.920 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdí, že jako spotřebitel, zahájila dne 26. 7. 2017 řízení před finančním arbitrem, vedené pod spis. zn. [spisová značka] [číslo]. Předmětem řízení, které bylo vedeno proti společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ instituce“) ve věci vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy investičního životního pojištění. 3. Prvoinstanční řízení před finančním arbitrem bylo ukončeno nálezem finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne 24. 10. 2019, kdy finanční arbitr určil, že pojistná smlouva [číslo] ze dne 29. 12. 2011 je od počátku neplatná, a dále uložil [Instituce] [anonymizováno] žalobci uhradit částku 32.450 Kč a ve zbytku návrh žalobce zamítl. 4. Žalobkyně jako Navrhovatel podala proti Nálezu námitky, o nichž finanční arbitr rozhodl dne 11. 4. 2020, kdy tímto částečně změnil nález ze dne 24. 10. 2019. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne 14. 4. 2020. 5. Podle znění § 15 odst. 1 ZFA platí, že„ Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce“ Podle znění § 16 odst. 2 ZFA pak platí, že,, Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ 6. Žalobkyně očekávala, že spor bude rozhodnut bez zbytečného odkladu, nejpozději v zákonných lhůtách, případně ve lhůtě prodloužené v souladu se zákonem. Finanční arbitr však v zákonné lhůtě nerozhodl a lhůty k rozhodnutí neprodloužil, ačkoliv mu to zákon umožňoval. Nález tak byl vydán až 24. 10. 2019, tedy po uplynutí více jak 2 letech a 3 měsících a ve lhůtě nebylo vydáno ani rozhodnutí o námitkách. 7. Finanční arbitr nedodržel v řízení spis. zn. [spisová značka] [číslo] zákonné lhůty dané § 15 ZFA a v § 16 ZFA a řízení tak zatížil nesprávným úředním postupem. 8. Finanční arbitr nevydal v řízení nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách, čímž udržoval žalobce po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Tím žalobci ve smyslu § 13 a § 31a ZOdpŠk vznikla nemajetková újma. Řízení před finančním arbitrem trvalo od 26. 7. 2017 do 14. 4. 2020, tedy 32 měsíců a 19 dnů. 9. Řízení se týkalo smlouvy investičního životního pojištění, kterou žalobkyně uzavřela s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucna. Žalobkyně se na finančního arbitra obrátila v obtížné životní situaci, kdy měla důvodné podezření o neplatnosti této pojistné smlouvy a obávala se, že by o investované peníze (168.350 Kč) mohla přijít. Po celou dobu řízení tak byla žalobkyně v existenční nejistotě, neboť spor se týkal pro žalobkyni významné výše finančních prostředků. 10. Žalobkyni řízení zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, když musela čelit dlouhodobé nečinnosti finančního arbitra, přestože úřad finančního arbitra byl zřízen s cílem, aby šetřil čas a finance spotřebitelům, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů. Právě zákonem garantovaná rychlost a bezplatnost řízení před finančním arbitrem byly hlavní důvody, proč se žalobkyně se sporem obrátila na finančního arbitra a ne na obecný soud. 11. Žalobkyně vyčíslila požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy v souladu s platnou judikaturou následovně: kompenzace za rok, resp. měsíc trvání řízení je 15.000 Kč, resp 1.250 Kč dva roky řízení (kompenzace snížená o 50%) 24 měsíců, kompenzace za první dva roky 24 x 625 Kč je 15.000 Kč za dalších 8 měsíců a 19 dnů – tj. 262 dnů (15.000/365 x 262 dnů) je 10.767 Kč celkem vyčísluje žalobkyně na 25.767 Kč. 12. Žalobkyně v souladu s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 68 Co 98/2020-67 požaduje, aby základní výše kompenzace byla navýšena o 20% z důvodu nevydání nálezu ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a nevydání rozhodnutí o prodloužení lhůty na celkovou částku 30.920 Kč 13. Z průběhu řízení před finančním arbitrem je zřejmé, že tento si byl vědom průtahů v řízení, kdy po téměř roce od zahájení řízení, vyzval dne 10. 4. 2018 žalobkyni k vyjádření k právním závěrům finančního arbitra, které ve věci činil a k tomu, aby zvážila zpětvzetí návrhu, což žalobkyně neučinila a vyzvala finančního arbitra k rozhodnutí ve věci, které následně finanční arbitr oddaloval zcela irelevantními výzvami k doložení dalších plateb na pojistnou smlouvu, což finanční arbitr následně činil i v průběhu řízení o námitkách místo toho, aby rozhodl v zákonných lhůtách. 14. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 14. 9. 2020 ke kompenzaci nemajetkové újmy, přičemž žalovaná reagovala dopisem„ Sdělení k žádosti“ ze dne 22. 2. 2021 (doručený právnímu zástupci žalobkyně dne 22. 2. 2021), v němž konstatovala, že v řízení spis. zn. [spisová značka] [číslo]„ došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé zákona o náhradě škody tím, že v řízení došlo k průtahům“, a dále, že„ se omlouvá za nepřiměřeně dlouhou celkovou dobu řízení pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] a za nesprávný postup finančního arbitra, který neinformoval účastníky o prodloužení lhůt k vydání rozhodnutí.“ 15. Žalobkyně nepovažuje reakci žalované za adekvátní a nepovažuje v daném případě omluvu a konstatování porušení práva ze strany žalované za přiměřenou kompenzaci nemajetkové újmy, kterou žalobkyně v souvislosti s enormními a neodůvodnitelnými průtahy v řízení utrpěla. 16. Žalovaná ve shodě s vyjádřením finančního arbitra, žádá zamítnutí žaloby s tím, že konstatování porušení práva a omluva žalobkyni je plnohodnotnou formou zadostiučinění a žalovaná ji pokládá za dostačující. Ode dne zahájení řízení dne 26.7.2017 do dne shromážděných podkladů rozhodných pro vydání nálezu do 14. 10. 2018, uběhlo 445 dnů. 17. Doba, po kterou finanční arbitr shromažďuje všechny podklady rozhodné pro vydání nálezu, není zákonem nijak upravena, neboť zákonodárce nemohl předem predikovat, jaké všechny druhy sporů bude finanční arbitr řešit, jaká tvrzení budou účastníci řízení předkládat, jak budou v řízení spolupracovat, jaké podklady bude třeba shromáždit apod. Neurčuje-li zákon správnímu orgánu žádné lhůty, je správní orgán povinen podle ustanovení § 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, činit úkony v přiměřené lhůtě a to tak, aby nikomu (správnímu orgánu, účastníkům řízení aj. osobám) nevznikaly zbytečné náklady, a zároveň tak, aby jeho postup zatěžoval dotčené osoby pokud možno co nejméně. Podklady pro vydání nálezu je však finanční arbitr oprávněn ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 správního řádu ve spojení s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, požadovat v takové míře, která mu umožní vydat v řízení rozhodnutí. Podle názoru žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí v souvislosti s porušením povinnosti učinit úkon v přiměřené lhůtě, shromažďování podkladů o celkové délce 445 dnů je akceptovatelné, a to i s ohledem na závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020 č. j.: 63 Co 213/2020-96, na něž žalovaná odkazuje. 18. Žalobkyně dne 1. 9. 2017 na základě výzvy arbitra k odstranění vad návrhu vykazujícího řadu nedostatků ze dne 16.8.2017 finančnímu arbitrovi podáním ze dne 1.9.2017 sdělila, že požadované dokumenty nejsou pro posouzení sporu relevantní a odmítla tak poskytnout finančnímu arbitrovi potřebnou součinnost. 19. Žalobkyně též se k výzvě arbitra na návrh smíru stran Instituce opakovaně nevyjádřila a až dne 14.10.2018 předložila arbitrovi podklady o dosud nezaplaceném pojistném. Teprve až od tohoto data vydal arbitr nález dne 24.10.2019, tj. za b375 dnů a lhůtu danou mu zákonem překročil o 6 měsíců. Celková délka námitkového řízení trvala 158 dnů. 20. Žalovaná podotýká, že věc byla arbitrovi jako formulářové podání, stejně jako stovky dalších (nezřídka promlčených či postoupených nároků), což nepochybně přispělo k celkové délce řízení a odkazuje na vyjádření finančního arbitra, učiněné k žalované v tom smyslu, že právní zástupce žalobkyně (a další právní zástupci) shodně podali k arbitrovi mnoho obdobných návrhů formulářového typu, mnohdy odmítli poskytnout arbitrovi součinnost a neinformovali arbitra o podstatných okolnostech jako zániku smlouvy či mimořádné výplaty či o výplatě odkupného a dokonce, že jejich smlouva byla„ prodána“ smlouvou o postoupení pohledávek svým právním zástupcům či jimi vytvořeným podnikatelským subjek