31 C 123/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci podali u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti žalovanému, přičemž tvrdili, že tento, jako [anonymizováno] politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, se v médiích a na sociálních sítích opakovaně vyjadřoval a uváděl nepravdivé informace k okolnostem hlasování v Evropském parlamentu konaném dne 18. 5. 2017, jehož předmětem bylo přijetí rezoluce, zda má být Komisí Evropské unie zahájeno„ řízení o nesplnění povinnosti“ (infringement procedure) proti České republice jako členskému státu Evropské unie, jehož cílem by bylo zjištění, zda a popřípadě proč Česká republika jako členský stát porušuje předpisy Evropské unie. Konkrétně se jednalo o porušování Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2015 /1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanovila dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Tvrdili, že proces je takový, že v rámci řízení Komise nejprve zašle dané zemi výzvu k zaslání informací a ta zašle podrobnou odpověď. Dospěje-li Komise k závěru, že země neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU, může zaslat odůvodněné stanovisko s formální žádostí o zajištění souladu s právem EU. V něm objasní, proč se domnívá, že tato země porušuje unijní právo. Jestliže ani poté daný členský stát nedosáhne souladu s právem EU, může Komise rozhodnout, že věc předloží Evropskému soudnímu dvoru (dále„ ESD“) s tím, že většina případů je vyřešena předtím, než je věc ESD postoupena. Pokud daná země EU včas nesdělí, kterými opatřeními provádí plnění evropských předpisů, může Komise požádat ESD o uložení pokuty. Jestliže ESD shledá, že daná země právní předpisy EU porušila, musí její vnitrostátní orgány přijmout opatření, aby rozhodnutí ESD vyhověla. Pokud ani přes rozhodnutí ESD země nezjedná nápravu, může Komise případ předat znovu ESD. Když se Komise obrací na Soudní dvůr podruhé, navrhne, aby Soudní dvůr udělil finanční sankce. Z celkem sedmnácti hlasujících českých europoslanců v Evropském parlamentu pro rezoluci o zahájení řízení o nesplnění povinnosti hlasovali pouze dva europoslanci, a to pan poslanec [jméno] [příjmení] ([příjmení] 09) a pan poslanec [jméno] [příjmení] ([příjmení] 09). Žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalobce] dne 18. 5. 2017 hlasovali proti návrhu Komise na zahájení řízení. Dne 18. 5. 2017 se mimo hlasování k uvedenému dokumentu, konalo v Evropském parlamentu další hlasování. Obsahem tohoto hlasování bylo přijetí rezoluce„ Usnesení Evropského parlamentu o strategii pro Sýrii“ (dále jen„ rezoluce“). Toto usnesení je tzv. poziční dokument, jímž se Evropský parlament vyjadřuje k určitým problémům a otázkám, kterým v současnosti Evropská unie čelí. Tento dokument není právně závazný, ani vynutitelný. Skládá se z celkem osmnácti bodů, ve kterých Evropský parlament vyjadřuje především svůj postoj k současnému stavu v Sýrii a zemích jí sousedících. Odsuzuje rozsáhlé porušování lidských práv a humanitárního práva, útoky chemickými zbraněmi, zamýšlí se nad otázkou vytvořením mezinárodního soudního tribunálu k prošetření válečných zločinů v Sýrii nabádá Ruskou federaci a Íránskou republiku ke zvýšení tlaku na současný syrský režim, vyjadřuje podporu iniciativám zajišťující přístup ke vzdělání syrských dětí po dobu konfliktu v jejich zemi, zdůrazňuje roli Evropské unie, mezinárodních a syrských občanských společností v ukončení konfliktu a konečně mimo jiné také vyzývá členské státy k aktivnímu zapojení v humanitární pomoci obětem konfliktu při dočasném přesídlování do zemí sousedících se Sýrií a jejich návratu do zemí původu po jeho skončení:„ …dále vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů; domnívá se však, že jakmile konflikt skončí, měly by být vytvořeny pobídky pro kvalifikované syrské uprchlíky, aby se vrátili a přispěli k obnově země.“ Obě uvedená hlasování mají společnou pouze jednu věc, a to, že se konala ve stejný den. Hlasování o Strategii pro Sýrii se nedotýkalo údajných sankcí pro Českou republiku za nepřijímání migrantů. Žalovaný [anonymizováno] politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, dne 31. 8. 2017 zveřejnil na svém profilu na sociální síti facebook [webová adresa]) nepravdivé prohlášení, kterým poškodil žalobce., když uvedl následující:„ …nedávné hlasování 12 českých europoslanců za hnutí [jméno], ČSSD,KDU-ČSL, TOP09 a STAN, kteří hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů a pro povinné kvóty. Hlasování o dalším přijímání tzv. uprchlíků ze Sýrie proběhlo v Evropském parlamentu 18. 5. 2017 a PRO usnesení hlasovalo těchto 12 českých europoslanců: [příjmení] (ANO), [anonymizováno] (ANO), [příjmení] (ANO), [příjmení] (ANO), [příjmení] (ČSSD), [příjmení] (ČSSD), [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), [celé jméno původní účastnice] (KDU-ČSL), [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), [příjmení] (TOP09), [příjmení] (TOP09) a [příjmení] ([příjmení]). Je smutné, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš permanentně obelhává občany, když najednou nyní před volbami tvrdí, že je proti migrantům, když ve skutečnosti jeho poslanci hlasují přesně naopak.“ Obdobné prohlášení uvedl žalovaný [celé jméno žalovaného] na sociální síti také dne 1. 9. 2017. V těchto prohlášeních se odkazoval na obsah televizního pořadu televize [anonymizováno], ve kterém osobně řekl:„ …protože 18. května 2017 se hlasovalo v Evropském parlamentu … hlasovalo se o tom, zdali se budou přesídlovat další uprchlíci ze Sýrie na základě kvót a [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] hlasovali pro potrestání České republiky. Dále hlasovali tři europoslanci KDU-ČSL [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce]. Štětina, [příjmení] z TOP 09 [příjmení] ze STAN a [příjmení] [příjmení], [příjmení]. [příjmení] [příjmení] europoslanci takto podrazili občany České republiky, proč hlasovali pro usnesení, že i prostřednictvím programu pro přesídlování a přijímání uprchlíků, že mají členové Evropské unie projevit větší odhodlání pro přesidlování migrantů.“ Dne 5. 7. 2017 [celé jméno žalovaného] na své sociální síti uvedl, že bude tímto dnem šířeno mezi českou veřejnost první vydání„ novin SPD“ a v příspěvku zveřejnil odkaz na noviny ve formátu PDF. Na straně 10 tohoto dokumentu žalovaný [celé jméno žalovaného] v článku nazvaném„ Vlastizrada? Kdo hlasoval v EU proti vlastní zemi?“ opětovně sděluje zavádějící informace o hlasování, které dne 18. 5. 2017 proběhlo v Evropském parlamentu. Žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce] byli označeni za osoby, které hlasovaly„ pro pokutu ČR“ a výslovně uvedl, že„ také díky nim vyzval EP k uvalení sankcí na ČR“. Žalovaný opakovaně sděloval prokazatelně nepravdivé údaje o žalobcích, lživě uváděl, že čeští europoslanci hlasovali v Evropském parlamentu pro uvalení sankcí na Českou republiku pro nepřijímání migrantů a„ podrazili“ občany České republiky a hlasovali proti vlastní zemi. Tato prohlášení jsou naprosto nepravdivá. Předmětem hlasování toho dne nebylo rozhodování o udělení sankcí, jak uvedl žalovaný, ale pouze hlasování o zahájení řízení ke zjištění, zda se lze domnívat, že Česká republika jako členský stát EU porušila svým jednáním právní předpisy EU. Jedná se o rozsáhlý proces, při kterém Komise EU komunikuje s členským státem a na základě jednání rozhodne o tom, zda by mohla být věc postoupena ESD. Není možné, aby poslanci Evropského parlamentu hlasovali o uvalení sankcí na členský stát, když tuto pravomoc má pouze a jen Evropský soudní dvůr, který je oprávněn sankce uložit pouze po řádném řízení, při kterém členský stát vystupuje jako účastník řízení a je oprávněn se řádně hájit. Žalobci dne 18. 5. 2017 hlasovali proti návrhu Komise na zahájení řízení. Žalovaný zcela nesprávně spojoval výsledky hlasování o výše zmíněné Strategii pro Sýrii s hlasováním o údajných sankcích, které mají společné pouze to, že se konaly ve stejný den. Záměrně tak uváděl na veřejnosti nepravdivé informace a zaměňoval fakta s cílem poškodit žalobce. Prezentoval z kontextu vytržený text usnesení a spojením s nepravdivými informacemi pozměnil jeho význam tak, aby ve společnosti vzbudil dojem, že žalobci hlasovali pro povinné přijímání migrantů do České republiky. Žalovaný, opětovně dne 14. 9. 2017 zveřejnil na svém profilu na sociální síti facebook [webová adresa]) nepravdivé prohlášení. Ve svém příspěvku uvedl následující:„ …Toto trestní oznámení je čiré zoufalství nad činy, které tito europoslanci svým hlasováním provedli, a které budou mít pro Českou republiku katastrofální následky. Hlasovali pro potrestání ČR formou povinných kvót pro migranty, přičemž Evropský parlament a Evropská komise nám nejen přikázala na základě jejich hlasování kvóty, ale zároveň nám hrozí v případě odmítnutí finančními pokutami. Přičemž,