74 C 4/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážek podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platnou jízdenkou dne [datum] v metru linky B hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem hl. m. [obec], přepravci, Dopravnímu podniku hl. m. [právnická osoba] tak vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému [částka], kterou žalovaný, ač revizorem vyzván, na místě a ani dodatečně neuhradil (viz zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v Pražské integrované dopravě (PID) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě [číslo] Sb., § 18a ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách - § 37 ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Ode dne prodlení požaduje přiznat žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se o podané žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině [částka], jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dnešního dne veřejně vyhlásil rozsudek v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobkyní. Ostatně žalovaný údaje v žalobě rozvedené ani nerozporoval, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobce uhrazena. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl [ulice] podnik hl. m. [právnická osoba] a který se na výzvu kontrolního orgánu neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jak ve výroku II. uvedeno, když soud přiznal žalujícímu účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem sestává ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení žalobce, které tvoří odměna právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby po [částka], 3 x režijní paušál á [částka] dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Dále soud postupoval podle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.