75 C 19/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 788 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [datum] se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které mu před jejím podpisem předal 770 000 Kč. Zápůjčka byla sjednána jako úročená a úrok činil 28 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo dohodnuto, že dluh v celkové výši 798 000 Kč žalovaný uhradí žalobci v 11 měsíčních splátkách po 10 000 Kč a poslední splátka ve výši 688 000 Kč bude uhrazena [datum] s tím, že přímo ve smlouvě žalovaný dluh co do důvodu a výše uznal. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil pouze 10 000 Kč. [příjmení] dlužné částky ve výši 788 000 Kč neuhradil. Pro případ nevrácení zápůjčky dle dohodnutých splátek byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,06% denně, který žalobce požadoval od [datum] do zaplacení. Dlužná jistina není promlčená, neboť splátky jsou dílčím plněním uznaného dluhu. Žalovaný byl v době, kdy měl splácet, v úpadku, kdy insolvenční řízení bylo vedeno Krajským soudem v Olomouci pod zp. Zn. [insolvenční spisová značka]. Pokud by žalovaný v té době splácel půjčku, dopustil by se tím zvýhodnění věřitele a obcházení insolvenčního zákona. V insolvenčním řízení žalovaný tvrdil, že neměl žádné příjmy, a i kdyby je měl, nad rámec životního minima by mu byly zabaveny. V insolvenčním řízení byly zjištěny dluhy žalovaného okolo 4 000 000 Kč. Navrhl, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že celou částku řádně a včas uhradil. Žalovaný navíc mohl od smlouvy v případě prodlení se splácením odstoupit, což neučinil. Žalobce mu nepředal doklad o zaplacení, ač jej o něj žádal. Dluh byl zajištěn i zástavním právem, a to dle zástavní smlouvy uzavřené dne [datum] s jeho sestrou. Zástavní právo mělo zaniknout zánikem zajištěného dluhu. Žalobce se zavázal předat zástavkyni potvrzení o zániku dluhu k [datum], což ani po výzvách neučinil a po sestře chtěl další peníze. Žalobce na schůzce dne [datum] uznal, že dluh je splacen, ale neměl čas vydat doklad a požadoval dalších 200 000 Kč. Doklady potvrzující úhradu splátek v hotovosti nemá. Nemá tedy žádný důkaz o tom, že je vše uhrazeno. Pokud by dlužnou částku řádně a včas neuhradil, žalobce by se jí domáhal dříve, když promlčecí lhůta je 3 roky a běží od [datum]. Dluh je tedy promlčen. Sjednaný úrok z prodlení je navíc nepřiměřený, je proto v rozporu s dobrými mravy. Proto ani sama pohledávka neexistuje. 3. Na jednání konaném dne [datum] právní zástupce žalovaného doplnil, že dlužná částka byla ze strany žalovaného žalobci předána v restauračním zařízení v blízkosti jeho bydliště. 4. Po poučení podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), o tom, že má povinnost doplnit tvrzení v tom smyslu jak konkrétně tedy kde, v jakých konkrétních termínech a před kterými osobami mělo dojít k úhradě dlužné částky, právní zástupce žalovaného uvedl, že k zaplacení došlo v restauraci na [anonymizováno 8 slov] [rok]. Přítomen byl [anonymizováno] [příjmení]. Jednalo se o několik splátek s tím, že konkrétní termíny nejsou známy. 5. Z provedených důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] podepsané [celé jméno žalobce] jako zápůjčitelem a [celé jméno žalovaného] jako vydlužitelem (dále také jako„ smlouva“) vyplývá, že [celé jméno žalobce] přenechal [celé jméno žalovaného] postupně 770 000 Kč před podpisem smlouvy. Zápůjčka byla sjednána úročeně, kdy výše úroku činí 28 000 Kč. Čl. I odst. druhý smlouvy uvádí, že [celé jméno žalovaného] potvrzuje, že od [celé jméno žalobce] částku 770 000 Kč převzal v hotovosti před podpisem smlouvy, a to [datum] částku 300 000Kč, [datum] částku 200 000 Kč a [datum] částku 270 000 Kč. Dle čl. II. odst. prvního se [celé jméno žalovaného] zavázal zápůjčku 770 000 Kč s úrokem 28 000 Kč (celkem 798 000 Kč) vrátit v hotovosti v 11 splátkách po 10 000 Kč (se splatností [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. U zbývající částky ve výši 688 000 Kč je ve splátkovém kalendáři uvedeno datum [datum] a za uvedenou částkou v závorce postupně ve třech platbách. Druhý odstavec čl. 2 smlouvy uvádí, že [celé jméno žalovaného] uznává částku 798 000 Kč jako svůj dluh z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce vůči zapůjčiteli [celé jméno žalobce] co do důvodu a výše. V článku III. odstavci prvním smlouvy je sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,06% denně pro případ případě nevrácení zápůjčky v termínech dle sjednaných splátek, který je splatný současně se zbylou částí zápůjčky. 7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a potvrzení o odeslání vyplývá, že toho dne byl prostřednictvím datové schránky [celé jméno žalovaného] vyzván [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobce k úhradě dlužné částky s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce obdržel od [celé jméno žalobce] částku 770 000 Kč, kdy zápůjčka byla sjednána s úrokem 28 000 Kč. Ačkoliv bylo dohodnuto, že dluh ve výši 770 000 Kč splatí v 11 měsíčních splátkách po 10 000 Kč a poslední splátku ve výši 688 000 Kč dne [datum], byla zaplacena pouze částka 10 000 Kč. Dle předmětné výzvy byl [celé jméno žalovaného] v prodlení s úhradou jistiny 788 000 Kč. Vyzván byl též k úhradě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,06% denně z dlužné částky a nákladů na vymáhání pohledávky. Téhož dne se do datové schránky vedené na [celé jméno žalovaného] přihlásila oprávněná osoba. 8. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] jako zástavním věřitelem, [jméno] [příjmení] jako zástavcem a [celé jméno žalovaného] jako dlužníkem vyplývá, že pro zajištění dluhu [celé jméno žalovaného] vůči [celé jméno žalobce] vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] v částce 770 000 Kč, spolu s úrokem 28 000 Kč a smluveným úrokem z prodlení ve výši 0,06 % denně, bylo sjednáno zřízení zástavního práva k bytové jednotce [číslo] v I. NP v budově [adresa] v bytovém domě v části obce Šumperk na parcele st. 883 a podílu na společných částech budovy [adresa] a podílu na pozemku st. [číslo] v k. ú. a obci [obec], jež je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. 9. V dokumentu označeném jako Věc: čestné prohlášení – čj. [číslo] datovaného k [datum], na němž je u tiskacím písmem nadepsaného jména [anonymizováno] [jméno] [příjmení], adresy [adresa žalovaného], tel. č. [tel. číslo] uveden podpis, je uvedeno, že uvedená osoba měla být v roce [rok] několikrát přítomna jednání mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], při kterém pan [celé jméno žalovaného] předával panu [celé jméno žalobce] v hotovosti peníze. Asi 3 x v restauraci u [příjmení] ve [obec] a cca 5 x na venkovním posezení u restaurace [anonymizována dvě slova]. V té době nadepsaná osoba dle čestného prohlášení trvale bydlela ve [obec] a k [příjmení] chodila velmi často na oběd a někdy jen posedět, v restauraci [anonymizována dvě slova] měla často pomáhat. Dle čestného prohlášení koncem října nebo začátkem roku [rok] měla být uvedená osoba přítomna předání větší částky peněz, kterou měl pan [celé jméno žalovaného] předávat panu [celé jméno žalobce] a zaslechla konstatování pana [celé jméno žalobce], že tímto je vše uhrazeno a něco že vyřídí na katastru nemovitostí. V tu dobu měla sedět u vedlejšího stolu. 10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako obč. z.), který stanoví, že:„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce“, kdy splatnost zápůjčky byla rozložená dle smlouvy na jednotlivé splátky. 11. Soud se nejprve zabýval žalovaným uplatněnou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že není důvodná, a to proto, že žalovaný dluh co do důvodu a výše uznal přímo ve smlouvě o zápůjčce, čímž došlo k prodloužení promlčecí doby na 10 let. Ve vztahu k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum] 29, sp. zn. Cdo 3137 [číslo] uvedl, že uznat lze právo po jeho vzniku před jeho splatností, kdy konkrétně ve vztahu ke smlouvě o půjčce rozvedl, že:„ uznala-li úpadkyně jako dlužnice v bodě 6 smlouvy o půjčce právo věřitele co do důvodu i výše při jeho vzniku, uznala již existující právo, byť před jeho splatností, nastaly účinky spojené s tímto uznáním stanovené zákonem a začala běžet desetiletá promlčecí doba.“ Uvedený právní názor je plně použitelný i na právní úpravu účinnou, když koresponduje s § 639 a § 641 obč. z., na základě kterých desetiletá promlčecí doba začala běžet postupně ode dne dospělosti každé jednotlivé splátky. 12. V řízení nebylo sporu o tom, že předmětná smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řízení uzavřena, nesporné bylo i to, že před podpisem smlouvy žalobce žalovanému částku 770 000 Kč předal. 13. Sporné bylo však to, zda byla zápůjčka včetně s