12 C 154/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne 18. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 30 781,62 Kč s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 30 781,62 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 781,62 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr na její běžný účet č. [bankovní účet] zřízený na základě rámcové smlouvy ze dne 15. 9. 2017, s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. V Čl. II. odst. 1 Smlouvy se žalovaná zavázala platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v sazebníku dle Tarifu„ [anonymizována dvě slova]“, tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3 % p. a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. Výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena [příjmení] na 7,8 % p.a. jak vyplývá z přiloženého Sazebníku a po celou dobu účinnosti Smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby [příjmení] zvýšené o 0,5 % p.a. dle tarifu„ [anonymizována dvě slova]“. V Čl. III. odst. 8 Smlouvy bylo dále uvedeno, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků vůči [anonymizováno], je povinen hradit [anonymizováno] roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Úroky z úvěru a úroky z prodlení jsou dle Čl. III. odst. 5 a 6 Obchodních podmínek ke Smlouvě vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a jsou [příjmení] připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaná kontokorentní úvěr čerpala, jak je patrné z přehledu pohybů na účtu za období od 20. 9. 2017 do 30. 4. 2021. Žalobkyně vypověděla úvěrovou smlouvu ke dni 20. 5. 2018 na základě výpovědi ze dne 19. 3. 2018, přičemž od 21. 5. 2018 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. V důsledku čerpání kontokorentu eviduje žalobkyně ke dni 30. 4. 2021 za žalovanou celkový dluh ve výši 30 781,62 Kč a příslušenství tvořené úrokem ve výši 8,3 % p.a. z dlužné částky 30 781,62 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z dlužné částky 30 781,62 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná byla soudem poučena o tom, že soud může ve věci rozhodnout podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, byla vyzvána, aby soudu v určené lhůtě sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má soud za to, že proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Poučení s výzvou k vyjádření bylo žalované doručeno procesně korektním způsobem (srov. ust. § 45 o. s. ř. a násl. o způsobech doručování soudních písemností jakož i o následcích spojených s tím, že si adresát písemnost soudu v úložní době nevyzvedl). Žalovaná ponechala výzvu bez odezvy a nastoupila proto fikce, že nemá proti postupu soudu podle § 115a o. s. ř. námitek. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v podaném žalobním návrhu. 4. Soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dnešního dne veřejně vyhlásil rozsudek. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn a prokázán tento skutkový stav tak, jak je tvrzen shora: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 9. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr na její běžný účet č. [bankovní účet] zřízený na základě rámcové smlouvy ze dne 15. 9. 2017, s úvěrovým rámcem 30 000 Kč (Smlouvou o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ze dne 15. 9. 2017). V Čl. II. odst. 1 Smlouvy se žalovaná zavázala platit [anonymizováno] úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v Sazebníku dle Tarifu„ [anonymizována dvě slova]“, tj. ke dni podpisu Smlouvy ve výši 8,3 % p.a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. Výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena [příjmení] na 7,8 % p.a. jak vyplývá z přiloženého Sazebníku a po celou dobu účinnosti Smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby [příjmení] zvýšené o 0,5 % p.a. dle tarifu„ Roční 1“. V Čl. III. odst. 8 Smlouvy bylo dále uvedeno, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků vůči [anonymizováno], je povinen hradit [anonymizováno] roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Úroky z úvěru a úroky z prodlení jsou dle Čl. III. odst. 5 a 6 Obchodních podmínek ke Smlouvě vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a jsou [příjmení] připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaná kontokorentní úvěr čerpala, jak je patrné z přehledu pohybů na účtu za období od 20. 9. 2017 do 30. 4. 2021 (Přehledem pohybů na účtu za období od 20. 9. 2017 do 30. 4. 2021). Práva a povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru se dle Čl. I smlouvy o spotřebitelském úvěru řídí rovněž Obchodními podmínkami vydávanými žalobkyní (Obchodními podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru). Podle čl. VI. odst. 1 písm. g) dochází k porušení Smlouvy v případě, kdy debetní zůstatek běžného účtu přesáhl výši úvěrového rámce. Podle Čl. VI odst. 2 obchodních podmínek je banka v případě porušení Smlouvy dle Čl. VI. odst. 1 obchodních podmínek oprávněna klientovi ukončit čerpání úvěru, prohlásit úvěr včetně úroků a všech dalších pohledávek vyplývajících ze smlouvy za předčasně splatný a smlouvu vypovědět s tím, že v takovém případě je klient povinen úvěr a jeho příslušenství zcela splatit, a to do 2 měsíců od doručení výpovědi. Žalobkyně vypověděla úvěrovou smlouvu ke dni 20. 5. 2018 na základě výpovědi ze dne 19. 3. 2018, přičemž od 21. 5. 2018 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč (Výpovědí ze dne 19. 3. 2018). V důsledku čerpání kontokorentu eviduje žalobkyně za žalovanou celkový dluh ve výši 30 781,62 Kč a příslušenství tvořené úrokem ve výši 8,3 % p.a. z dlužné částky 30 781,62 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z dlužné částky 30 781,62 Kč za období od 1. 5. 2021 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani po výzvě ze dne 8. 4. 2019 (Výzvou ze dne 8. 4. 2019). 5. Soud věc po hmotněprávní stránce posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a za situace, kdy žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, resp. že předmětný právní vztah v rozhodném období netrval, soud žalobě vyhověl. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 718 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 540 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 781,62 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř., že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce. 7. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí soud neshledal zákonné důvody.