12 C 47/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 590 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 707,73 Kč s odůvodněním, že žalovaný neuhradil televizní poplatek za měsíce únor až prosinec 2019, za celý rok 2020 a za měsíce leden až listopad 2021 ve výši 135 Kč/měsíc, tj. v celkové výši 4 590 Kč. Současně žalobkyně uplatnila právo na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 707,73 Kč, a to od prvního dne prodlení žalovaného s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy ke dni 15. 2. 2022. Žalovaný k dnešnímu dni na dlužnou částku žalobkyni ničeho neuhradil, a to přesto, že byl žalobkyní k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.). Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný byl jako poplatník televizních poplatků přihlášen od měsíce března roku 2009. Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva ze dne 10. 12. 2021. 5. Dle ust. § 3 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 6. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 7. Dle ust. § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích od měsíce března roku 2009 přihlášen jako poplatník televizního poplatku a jako fyzická osoba je povinen platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný neuhradil televizní poplatky za období února do prosinec 2019, za celý rok 2020 a za období od ledna do listopadu 2021. Žalovaný v řízení netvrdil opak, ani neoznačil důkaz, z něhož by opačné tvrzení vyplývalo. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalované částky. V návaznosti na prodlení se splněním peněžitého dluhu, vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., přičemž výši úroku z prodlení bylo na místě určit dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s respektem k požadavku žalobkyně na kapitalizaci úroku za období vymezené žalobou. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 700 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období, ovšem jinak se jejich text prakticky nemění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit právnímu zástupci žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.