12 C 48/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení. 2. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 793,28 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ banka“) se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Vzhledem k tomu, že debetní zůstatek vyrovnán nebyl, převedla banka pohledávku dne 2. 1. 2018 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, s účinností ke dni 1. 3. 2019. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě jeho dluhu, avšak svůj dluh neuhradil. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 11. 10. 2021, č. j. 12 C 48/2021-24, vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a o. s. ř., a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v žalobě. 5. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř.. 6. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že banka uzavřela se žalovaným dne 24. 10. 2016 smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet (Smlouva o účtu ze dne 24. 10. 2016). V této smlouvě se banka zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal dodržovat podmínky vedení účtu dle smlouvy. Banka svůj závazek plnila (výpisy z účtu), žalovaný ovšem porušil svou smluvní povinnost (Všeobecné obchodní podmínky), když překročil dostupný zůstatek na účtu a nezajistil dostatek prostředků na účtu k pokrytí částky platební transakce, tento debetní zůstatek neuhradil, a to přes upomínky učiněné bankou. Ode dne vzniku nepovoleného debetního zůstatku byl žalovaný povinen hradit bance z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení banky o úrokových sazbách, tj. v zákonné výši (Oznámení banky o úrokových sazbách). Banka ke dni 2. 1. 2018 převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 793,28 Kč a úrok z prodlení 34,11 Kč. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou (výzva k úhradě, výpověď smlouvy o účtu). Pohledávka za žalovaným dle smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, a to s účinností ke dni 1. 3. 2019 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019). Pohledávka za žalovaným ke dni postoupení, tj. k 1. 3. 2019 byla vyčíslena částkou 2 793,28 Kč (jistina-debetní zůstatek) a 265,38 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 1. 3. 2019) (Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání). Žalovaný byl následně opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, a to předžalobní výzvou ze dne 10. 5. 2019, do dne podání žaloby však na svůj dluh ničeho neuhradil (Výzva k úhradě ze dne 10. 5. 2019). 7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o vedení účtu, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Dle Všeobecných obchodních podmínek byl žalovaný povinen zajistit na účtu dostatek prostředků k pokrytí platební transakce, tuto povinnost žalovaný porušil, když překročil dostupný zůstatek a vznikl mu dluh vůči bance. Dle § 2665 OZ ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh vůči bance, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 OZ se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 OZ je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Žalovaný tvrzení v žalobě nesporoval, nijak se k žalobě nevyjádřil a ničeho na svou obranu neuvedl. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 793,28 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.