12 C 66/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ návrh“) doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 964 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalovaný nebyl v období od [datum] do [datum] pojištěncem [anonymizována dvě slova] [země]. Žalovaný v uvedeném období neoprávněně čerpal na území České republiky zdravotní služby. Jak plyne z § 2 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky; v případě, že nemají na území České republiky trvalý pobyt, jsou pojištěnci, pouze pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Žalobkyně má ve své evidenci u žalovaného několik pracovních poměrů na území České republiky. Naposledy byl žalovaný v období od [datum] do [datum] zaměstnán v České republice u [právnická osoba] stav s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa]. Skončením pracovního poměru dne [datum] došlo k témuž dni k ukončení pojištění žalovaného. V období od [datum] do [datum] žalovaný zneužil průkaz zdravotního pojištění (EHIC), kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění, a neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice v celkové výši 6 964 Kč. Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb v souladu s právními předpisy. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění byl žalovaný povinen vrátit průkaz (EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění (§ 3 odst. 2 písm. c) téhož zákona). Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství [číslo] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad o pojištění (český EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území České republiky v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, k úhradě nákladů, které uhradila poskytovatelům zdravotní péče. Žádnou z výzev, včetně výzvy předžalobní, žalovaný nepřevzal, ani na žádnou nereagoval. Z tohoto důvodu nezbylo žalobkyni než svou pohledávku uplatnit soudní cestou. 2. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, soud proto zkoumal nejprve svoji pravomoc. Pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudu vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“). 3. Podle čl. 7 bod 2. Nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Vzhledem k tomu, že škoda vznikla v místě sídla žalobkyně, která zde dala pokyn k uhrazení zdravotní péče, je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů. 4. Žalovaný byl usnesením ze dne 30. 6. 2022, č. j. 12 C 66/2022-29, vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu, která mu byla doručena prostřednictvím civilního dožádání na adresu [adresa]. No. 12, Bulharsko dne [datum], v tomto směru nevyjádřil, soud tak má za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobním návrhu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil a vzal za prokázaný tento skutkový stav tak, jak je tvrzen v podané žalobě: Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] v České republice zaměstnán u [právnická osoba] stav s.r.o., [IČO] (Přehled zaměstnání žalovaného ze dne [datum]). V období od [datum] do [datum] žalovaný zneužil průkaz zdravotního pojištění (EHIC), kterým disponoval z předchozího průběhu pojištění, a neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice v celkové výši 6 964 Kč. Tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb v souladu s právními předpisy. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění byl žalovaný povinen vrátit průkaz (EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění (§ 3 odst. 2 písm. c) téhož zákona). Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství [číslo] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad o pojištění (český EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území České republiky v období od [datum] do [datum] (Přehled úhrad zdravotní péče podle zákona č. 48/1997 Sb. – [celé jméno žalovaného] za období [číslo] až [číslo], Přehled pojištění – [celé jméno žalovaného], Informace o pojištěnci - výpis za období [datum] - [datum]). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě nákladů, které uhradila poskytovatelům zdravotní péče. Žádnou z výzev, včetně výzvy předžalobní, se však žalobkyni na žalovaným uvedenou adresu bydliště nepodařilo doručit (Výzva k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne [datum] vč. doručenky, Výzva k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne [datum] spolu s fakturou vč. doručenky). K dotazu soudu adresovaném Ředitelství služby cizinecké policie – informační odbor bylo zjištěno, že žalovaný nemá ke dni [datum] na území ČR povolen žádný druh pobytu (sdělení místa pobytu – [celé jméno žalovaného] ze dne [datum]). 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou podle tohoto zákona zdravotně pojištěny: a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky (dále jen„ pojištěnci“). Podle § 12 písm. j) téhož zákona je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších změn (dále jen„ o. z.“) musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Odst. 2 k tomu dále stanoví, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo zjištěno a prokázáno provedenými listinnými důkazy, o jejichž věrohodnosti soud nemá důvodu pochybovat toliko proto, je-li jejich vystavitelem žalobkyně, když vystavení takových listin vyplývá z povahy činnosti žalobkyně a žalobou uplatněného nároku, že žalovaný v období od [datum] do [datum] neoprávněně čerpal služby zdravotní péče, ač nebyl pojištěncem [anonymizována dvě slova] České republiky, neměl v České republice trvalý pobyt, ani zde nebyl zaměstnán, ani nespadal pod režim žádné z mezinárodních smluv, přičemž skutkové okolnosti svědčící o opaku nebyly žalovaným tvrzeny, tím méně mohly být prokázány. Žalobkyně uhradila v souvislosti se zdravotní péčí poskytnutou žalovanému celkem částku 6 964 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení této částky se po hmotněprávní stránce opírá o § 2 odst. 1 a § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění, jakož i čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení Evropských Společenství [číslo] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009, podle něhož byl žalovaný povinen informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnost ke zdravotní pojišťovně, žalovaný však netvrdil, že by této své povinnosti dostál. Nárok žalobkyně na požadované příslušenství se opírá o § 1970 o. z. a nař