14 C 139/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 21. 3. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky 149 221,08 Kč (dlužné jistiny ve výši 145 221,08 Kč a smluvní poplatky ve výši 4 000 Kč) s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem ve výši 8 878,76 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 041,16 Kč, úrokem ve výši 14,20 % ročně z částky 145 221,08 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 145 221,08 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení). Dále požadovala přiznat na náhradě nákladů řízení částku ve výši 32 832 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“) uzavřela s žalovaným dne 3. 7. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000, úročený smluvním úrokem ve výši 14,20 % p. a. Tento úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 2 882,83 Kč měsíčně, počínaje dnem 10. 8. 2019. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel (prodlení dvou splátek žalovaného) proto jej banka ke dni 15. 6. 2020 zesplatnila v celé výši. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně vyzvala žalovaného, dne 12. 11. 2021, k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou podle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. s. ř.“). Ani po této výzvě však žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil. K postoupení pohledávky za žalovaným mezi bankou a žalobkyní došlo dne 16. 9. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez jednání. 4. Z listinných důkazů navržených žalobkyní k prokázání jejích tvrzení, a připojených k žalobě měl soud za prokázané následující skutková zjištění. 5. Z listinného důkazu (Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 3. 7. 2019) měl soud za prokázané, že banka poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 150 000, úročený smluvním úrokem ve výši 14,20 % p. a., který se žalovaný, počínaje dnem 10. 8. 2019, zavázal splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 2 882,83 Kč měsíčně. Z listinných důkazů (Výpis z úvěrového účtu za období od července 2019 do září 2021) měl soud za prokázané, že žalovaný byl k měsíci červen 2020 v prodlení s dvěma splátkami. Z listinného důkazu (Oznámení o prohlášení úvěru za splatný, ze dne 17. 6. 2020) měl soud za prokázané, že došlo k zespaltnění nespláceného úvěru, přičemž nesplacená jistina činila výši 145 221, 08 Kč. Doručení výše uvedeného oznámení o prohlášení úvěru za splatný pak měl soud za prokázané poštovním podacím archem. Z listinného důkazu (Smlouva o postoupení pohledávek a příloha [číslo] ze dne 19. 6. 2021) měl soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným mezi bankou a žalobkyní. Z listinného důkazu (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021 a poštovního podacího archu) měl soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným mezi bankou a žalobkyní, a že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Z listinného důkazu (Výzva k úhradě dluhu ze dne 12. 11. 2021 a poštovního podacího archu) měl soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 6. Listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že banka a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, se smluvním úrokem ve výši 14,20 % p. a. Jelikož však žalovaný úvěr řádně nesplácel tak banky celý úvěr ke dni 15. 6. 2020 zesplatnila, přičemž dlužná jistina k tomuto dni činila výše 145 221,08 Kč a smluvní poplatky výši 4 000 Kč. K postoupení pohledávky za žalovaným z banky na žalobkyni došlo dne 16. 9. 2021 a od následujícího dne je žalovaný vůči žalobkyni v prodlení. Žalovaný na svém dluhu žalobkyni ani po zaslání předžalobní výzvy ničeho neuhradil a neučinil tak, ani k okamžiku rozhodování podepsaného soudu. 7. Soud posoudil předmět sporného řízení jako právní poměr vzniklý mezi účastníky podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění předpisů pozdějších. Jelikož se žalovaný dostal s peněžitým plněním (hrazení poskytnutého úvěru) do prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného. 8. Třídenní lhůtu k plněné (pariční lhůtu) určil soud s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podepsaný soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 832 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 970 Kč (položka 2, bod 1, písm. 3) sazebníku soudních poplatků), podle zákona č. 594/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších. Dále jsou v této částce obsaženy náklady zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží celková odměna ve výši 21 300 Kč za 3 úkony právní služby, převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ A. T.”); předžalobní výzva podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T.; návrh ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T., podle ust. § 7 bod 5 A. T. (tarifní hodnota sporu, částka 149 221,08 Kč); za každý jeden úkon právní služby 7 100 Kč. Dále paušální náhrada nákladů řízení v celkové výši 900 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 4 A. T.; za každý jeden, výše uvedený, úkon právní služby 300 Kč. Jelikož je advokát plátcem daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty náleží mu daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 800 Kč (součet částek odměny odvokáta- 21 300 Kč a paušální náhrady nákladů advokáta- 900 Kč), tedy částka 4 662 Kč (ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 10. Ve sporu úspěšná žalobkyně byla v daném řízení zastoupena advokátem, proto je platebním místem nákladů řízení tento advokát (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalovanému úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.