14 C 350/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 22. 4. 2021 domáhala zaplacení částky 88 280 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení z částky 1 307 Kč od 6. 10. 2018 do zaplacení ve výši 9 % a zákonný úrok z prodlení z částky 2 614 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % a náhradu nákladů řízení, a to na základě smlouvy o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 5. 10. 2016 smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb, jejímž předmětem bylo umístění obchodní adresy žalovaného na adrese žalované ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]), dále služby dosílky a užívání nebytového prostoru za účelem výkonu podnikatelské činnosti. Žalovaný tyto služby využíval od 5. 10. 2016 do 7. 5. 2020 a zavázal se za ně hradit cenu ve výši 1 307 Kč ročně, a to po dobu zápisu poskytnuté adresy v Obchodním rejstříku. Žalovaný však neuhradil roční poplatek ve výši 1 307 Kč ke splatný dne 5. 10. 2017, byl proto žalobkyní vyzván k jeho úhradě výzvou [číslo] ze dne 5. 10. 2017 s datem splatnosti 15. 10. 2017. Když ani přes tuto výzvu žalovaný poplatek (cenu) neuhradil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě upomínkou ze dne 5. 11. 2017. Následně žalovanému zaslala upomínku s návrhem smíru dne 5. 12. 2017. Neboť žalovaný adresu využíval i nadále, přistoupila žalobkyně k výpovědi smlouvy ke dni 4. 5. 2020. Po výpovědi smlouvy bylo povinností žalovaného změnit své sídlo do 10 dnů ode dne doručení výpovědi. Tato povinnost byla zajištěna smluvní pokutou ve výši 500 Kč za každý den porušení. Neboť žalovaný svoji povinnost nesplnil a na svůj dluh ničeho neuhradil, zaslala mu žalobkyně předžalobní výzvu ze dne 6. 11. 2020 na částku 88 280 Kč. Tato částka sestává z jistiny ve výši 2 614 Kč představující poplatek ze smlouvy za dva roky užívání předmětu plnění, částku ve výši 81 500 Kč představující smluvní pokutu za neodhlášení sídla žalovaného a částku ve výši 4 166 Kč představující smluvní pokutu z neuhrazené splatné pohledávky ve výši 0,4 % denně. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Z jednání nařízeného na den 14. 6. 2022 se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud proto postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to zejména smlouvy o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb ze dne 5. 10. 2016, všeobecných podmínek smlouvy (VOP), výzvy k úhradě, upomínky, upomínky – pokusu o smír, předžalobní výzvy, podacích lístků a doručenek dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Žalobkyně dne 5. 10. 2016 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb, v rámci níž se žalovanému zavázala poskytovat administrativní služby a obchodní adresu [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na kterou si žalovaný mohl přihlásit své sídlo. Za tyto služby se žalovaný zavázal hradit poplatek ve výši 1 307 Kč ročně. Tento poplatek však od 5. 10. 2017 nehradil, a to ani přes opakované výzvy (upomínky) žalobkyně. Žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smlouvy ke dni 4. 5. 2020 a požadovala odhlášení (změnu) adresy sídla žalovaného. 7. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Dle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle čl. IV. odst. 1 VOP odběratel zaplatí dodavateli smluvní pokutu ve výši 0,4 % z celkové výše splatné pohledávky dodavatele za každý den prodlení s jejím zaplacením. 11. Dle čl. IV. odst. 3 VOP v případě nesplnění jakékoli povinnosti odběratele je dodavatel oprávněn účtovat mu smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každé jednotlivé porušení denně. 12. Dle čl. II. odst. 4 VOP odběratel prohlašuje, že do 10 dnů po doručení výpovědi smlouvy provede všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby bylo bez zbytečného odkladu příslušným soudem rozhodnuto o změně sídla odběratele. 13. Neboť žalovaný nehradil od 5. 10. 2017 roční cenu smlouvy ve výši 1 307 Kč, byla žalobkyně oprávněna mu v souladu s čl. IV. odst. 1 VOP účtovat smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z dlužných částek. Po ukončení smlouvy ke dni 4. 5. 2020 byl žalovaný povinen do 10 změnit (odhlásit) své sídlo z Obchodního rejstříku. Neboť ani tuto povinnost nesplnil, byla mu žalobkyně oprávněna dle čl. IV. odst. 3 VOP účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně. Celkem tak dlužná částka činí částku 88 280 Kč, skládající se z částky 2 614 Kč (2 x 1 307 Kč) jako jistinu pohledávky, smluvní pokutu ve výši 81 500 Kč za 163 dnů porušení čl. IV. odst. 3 VOP (163 x 500 Kč) a smluvní pokutu ve výši 4 166 Kč dle čl. IV. odst. 1 VOP z dlužné jistiny. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat žalobní tvrzení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 536,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 532 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 88 280 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 880 Kč ve výši 3 124,80 Kč. 17. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 18. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.