14 C 84/2019-170 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně a) je účastníkem správního řízení o [anonymizováno] povolení změny novostavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce], vedeném u Magistrátu města Hradec Králové, odbor stavební (dále také„ stavební úřad“), pod sp. zn. SZ [spisová značka] [spisová značka]. Žalobci b) a c), jako rodiče žalobkyně a), vystupovali v minulosti v řízení o dodatečném povolení stavby v pozici dalších účastníků. Žalobkyně a) zahájila stavbu rodinného domu na základě stavebního povolení č.j. [spisová značka], vydaného stavebním úřadem dne [datum], kterému předcházelo rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby č. j . ÚHA/2756/95, ze dne [datum]. Na základě žádosti žalobkyně 1) ze dne [datum] o dodatečné povolení (změn) stavby stavební úřad přerušil již dříve zahájené řízení o odstranění (změn) stavby a zahájil řízení o dodatečném povolení (změn) stavby. S tímto řízením bezprostředně související předběžná otázka změny územního rozhodnutí z roku 1995, která byla stavebním úřadem řešena bezmála tři roky. Žalobkyně a) byla v té souvislosti nucena žádat o zrušení plynovodní přípojky původně vedené pod veřejnou komunikací umístěnou na pozemku sousedícím s pozemkem žalobkyně a), kterou však následně Magistrát města Hradec Králové převedl kupní smlouvou na vlastníky sousedního pozemku, manžele [příjmení]. Stalo se tak však bez zřízení věcného břemene pro účely inženýrských sítí ve prospěch pozemku žalobkyně a). S ohledem na shora uvedené skutečnosti uplatnili žalobci již dne [datum] u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákoně stanové či přiměřené lhůtě dle ustanovení § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Žalobci považovali ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona za adekvátní zadostiučinění v penězích, a to v částce 168 333 Kč za každého ze žalobců, tedy celkem 505 000 Kč. Žalobkyně a) samostatně také požaduje náhradu škody spočívající mimo jiné také v těchto položkách: Náklady na sanaci stavby, k nimž by nedošlo, pokud by správní úřady postupovaly bez zásadních chyb a plynule. Celkem tedy 325 865 Kč s tím, že tyto náklady nejsou konečnou investicí do sanace stavby; V souvislosti s prodejem pozemků Magistrátem města Hradec Králové manželům [příjmení] (par. [číslo] par. [číslo] v k.ú. [část obce]), kde měla žalobkyně a) platným územním rozhodnutím i stavebním povolením vedeny přípojky elektřiny a plynu, byla tato donucena znovu uhradit vypracování nového projektu el. přípojky v částce, viz faktura č. 2091 N-projekt z [datum], ve výši 17 850 Kč a zříci se plynovodní přípojky; Náhradu ve výši 100 000 Kč za nemajetkovou újmu spočívající v trvajícím zásahu do práva žalobkyně a) na majetek, kdy majetek sice vlastní, ale v zásadě je ji znemožněno jej užívat za účelem bydlení; Náhradu za zvýšení nákladů na pořízení stavebních materiálů spočívající ve zvýšené výši DPH, kdy na místo 5 % v době podání žádosti o dodatečné povolení stavby (2007) činí sazba DPH 15 % a ve zvýšení cenové úrovně. Celková cena stavby byla odhadována na 7 500 000 Kč. V roce 2007, kdy měla být stavba dokončena, byla vzhledem k průtahům v řízení prostavěna pouze na hodnotu 2 000 000 Kč. V roce 2007 by DPH (sazba 5 %) činila ze základu této částky 261 905 Kč. Dnes činí sazba DPH 15 % již 785 714 Kč. Rozdíl mezi sazbou v roce 2007 a touto aktuální činí 523 809 Kč. Výsledná finanční ztráta daná zvýšením sazby DPH o 10 % v průběhu správního řízení činí tedy 523 809Kč; Inflaci a zdražení prací i materiálů od roku 2007 odhadla žalobkyně a) na 10%, tj. 550 000 Kč Celkem tedy požadovala 1 073 809 Kč; Dokoupení nové přípojky elektřiny a dokoupení el. příkonu distribucí ČEZ celkem ve výši 31 500 Kč. S ohledem na výše uvedené vyčísluje žalobkyně a) celkovou škodu ve výši 1 549 024 Kč. 2. Žalovaná nárok neuznává. Pokud se týče žalobci požadovaných nároků, stavební úřad k těmto uvedl, že žalobce jako stavebník požaduje náhradu škody za řízení o dodatečném povolení stavby, tedy u stavby, kterou provedla načerno, tedy porušením své právní povinnosti, provedenou změnu stavby rodinného domu měla realizovat až na základě povolení stavebního úřadu, o které nepožádala. S odkazem na § 6 odst. 2 občanského zákoníku stavební úřad uvedl, že má za to, že nikdo nemůže mít prospěch z porušení zákona, v tomto případě stavebník jako žadatel, který provedl stavbu v rozporu se zákonem, se nemůže dovolávat náhrady škody vůči státu. Dále je nutné uvést, že dle předloženého návrhu se náhrady škody za nesprávný úřední postup mimo„ černého" stavebníka domáhají také jeho rodiče, [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce]. Těmto žadatelům však ve vedeném správním řízení nebyly ukládány žádné povinnosti, ani nebyla úkony stavebního úřadu vyžadována jejich aktivita. Tedy nevznikla jim žádná škoda. Co se týče náhrady škody, je třeba dále zmínit, že délka tohoto řízení je způsobena samotným žalobcem. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. [číslo jednací], je chybou stavebníka a jeho plnou odpovědností to, že si k povoleným přípojkám pro svůj rodinný dům vedoucím přes cizí pozemek nezajistil soukromoprávní aspekt (věcné břemeno). Na základě této chyby stavebníka je nyní v řízení o dodatečném povolení stavby postaven před předběžnou otázku týkající se nového povolení těchto přípojek či napojení na ně jako v případě elektro připojení (změnou původního územního rozhodnutí). Navíc během řízení i sám stavebník požadoval prodloužení lhůt k doplnění podkladů. Ze spisového materiálu je rovněž patrno, že řízení bylo opakovaně přerušováno a lhůty ve správním řízení tak neběžely. Podle § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠK přihlíží též k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení. Pokud se týče samotného požadavku žalobkyně [jméno] [jméno] na náhradu škody, vyjádřil se k němu také krajský úřad. Uvedl, že náhradu škody žalobkyně vztahuje k nákladům na sanaci stavby, za projekt pro přípojku elektřiny a plynu, na ubytování rodiny, za zásah do jejích práv na majetek, zvýšení nákladů na pořízení stavebního materiálu, dokoupení nových přípojek, znehodnocení stavby, která je již 10 let rozestavěná. Krajský úřad je toho názoru, že žalobkyně [jméno] [jméno] se do popisované situace dostala svou nezákonnou činností, když nerespektovala stavební zákon a opakovaně stavbu realizovala v rozporu se stavebním povolením. Její situaci ani nepřispívá, že si nestřežila svá práva a k přípojkám pro svůj rodinný dům nezřídila věcné právo. [jméno] se tak vystavila tomu, že pro ně pozbyla soukromoprávní přivolení, které se teď snaží opět získat. Žalobci však v souvislosti s délkou správního řízení před správními orgány a soudem pouze zmínili, že účelem získání dodatečného povolení změn stavby rodinného domu bylo uvést faktický stav do souladu se stavem právním a nastěhování žadatelky [jméno] [celé jméno žalobce] do domu, aby zde mohla začít s rodinou bydlet. Zmíněnému úmyslu nastěhování a bydlení v rodinném domě však nebrání pouze to, že dosud nebylo získáno dodatečné povolení stavby. V daném případě na stavbu rodinného domu bylo vydáno stavební povolení dne [datum] a podle jeho podmínky [číslo] měla být stavba dokončena do [datum]. Stavebník však v rozporu s uvedenou podmínkou stavbu nejen nedokončil v uvedené lhůtě, ale nezajistil si ani věcné břemeno, které by ho opravňovalo k realizaci pro stavbu rodinného domu nezbytných přípojek elektro a plynu. K samostatnému požadavku [jméno] [celé jméno žalobce] na náhradu škody v celkové výši 1 549 024 Kč, kterou tvoří v jednotlivých položkách výše vyčíslené náklady, lze konstatovat, že tyto náklady nejsou v přímé příčinné souvislosti s délkou řízení o dodatečném povolení stavby. Žalobkyně [celé jméno žalobce] jako stavebník se sama svou činností, když nerespektovala stavební zákon a opakovaně stavbu realizovala v rozporu se stavebním povolením, nezřídila věcné právo k přípojkám pro svůj rodinný dům, požadovala změnu původního územního rozhodnutí a dodatečné povolení změny stavby, aniž by k tomu předložila bezvadné žádosti, dostala do situace, že stavba rodinného domu dosud nebyla dokončena. Nastalou situaci nelze mít v přímé příčinné souvislosti s délkou řízení o žádosti o dodatečném povolení stavby. 3. Ze spisové dokumentace stavebního úřadu bylo zjištěno, že dne [datum] Úřad města Hradec Králové, útvar hlavního architekta (nyní [stát. instituce], odbor stavební úřad), vydal rozhodnutí č. j [ústavní nález] o umístění stavby Rodinný dům na části p. p. [číslo] včetně přípojky vody, kanalizace, plynu a elektro na p. p. [číslo] (část p. k. [číslo]) vše v k. ú. [část obce] k žádosti [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Dne [datum] stavební úřad vydal stavební povolení č. j. [spisová značka] pro stavbu rodinného domu, žumpy (stavby dočasné) a zpevněných ploch na parcele č. kat. [číslo] (části poz. [parcelní číslo]), včetně přípojek vody, plynu, elektro na parcele [číslo] v