15 C 56/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 311 756,49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela nájemní smlouvu ve znění jejího dodatku [číslo] na nájem plochy vyznačené v příloze nájemní smlouvy a nacházející se u obchodního centra [anonymizováno] [obec] za účelem jejího využití žalovaným pro účely provozu autobazaru. Na základě nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 30 000 Kč + DPH. Jelikož žalovaný nehradil své závazky podle podmínek nájemní smlouvy, žalobkyně oznámením ze dne [datum] použila zajišťovacího vkladu složeného žalovaným k úhradě části dluhů žalovaného. Ani poté žalovaný nepokračoval v řádném hrazení plateb podle nájemní smlouvy a z tohoto důvodu žalobkyně ukončila nájemní smlouvu výpovědí doručenou žalovanému dne [datum] s koncem nájmu dne [datum]. Žalovaný neuhradil dlužné nájemné za období od února 2021 do září 2021 ani po zaslání předžalobní výzvy. Podle podmínek nájemní smlouvy je žalovaný povinen v případě prodlení s úhradou plateb platit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den trvání prodlení, kterou žalobkyně rovněž po žalovaném požaduje uhradit, a to ke dni [datum], kdy došlo k zániku nájmu. 2. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se v soudem poskytnuté lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci rozhodl, aniž by jednání nařizoval, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Rozsudek byl vyhlášen veřejně. 3. Z předložených listin – Nájemní smlouvy ze dne [datum] s přílohami a dodatkem [číslo] ze dne [datum], Oznámení o čerpání zajišťovacího vkladu ze dne [datum], Výpovědí nájemní smlouvy ze dne [datum] s potvrzením o doručení dne [datum], Faktury [číslo] Předžalobní výzvy ze dne [datum], Přehledu výpočtu smluvní pokuty ke dni [datum], Předžalobní výzvy ze dne [datum], soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu na pronájem plochy v obchodním centru [anonymizováno] [obec], a to části pozemku parc. [číslo] o rozloze [výměra], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] za účelem provozování autobazaru. Nájemné bylo sjednáno ve výši 30 000 Kč bez DPH měsíčně se splatností vždy k 5. dni příslušného měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dle čl. 8 nájemní smlouvy v případě prodlení s jakoukoliv úhradou podle smlouvy je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Výpovědí ze dne [datum] žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu s žalovaným z důvodu porušení jeho povinnosti uvedené v čl. 8 nájemní smlouvy platit řádně a včas nájemné, když se žalovaný ocitl v prodlení s placením plateb za únor 2021 až srpen 2021. V souladu s čl. 9 nájemní smlouvy výpovědní doba činí 3 dny a počíná běžet doručením písemné výpovědi nájemci. Žalovaný stvrdil svým podpisem na předávacím protokolu převzetí výpovědi dne [datum] Celkem žalovaný dluží žalobkyni nájemné ve výši 277 089,99 Kč a smluvní pokutu ve výši 34 666,50 Kč, tedy celkem 311 756,49 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 4. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně. 5. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle ust. § 2246 odst. 1 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 7. Podle ust. § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. 8. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela nájemní smlouvu ve smyslu ust. § 2201 o. z., na základě které přenechala žalovanému do užívání plochu v obchodním centru [anonymizováno] [obec] za účelem provozování autobazaru. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné v celkové výši 30 000 Kč + DPH měsíčně, a to do 5. dne příslušného měsíce za daný měsíc. Tato povinnost za období únor 2021 až srpen 2021 splněna nebyla, žalobkyni tak vznikl nárok vůči žalovanému na uhrazení dlužné částky ve výši 277 089,99 Kč (dlužné nájemné) a dále na uhrazení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1% za každý den prodlení, celkem ve výši 34 666,50 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužné nájemné ve výši 277 089,99 Kč uhradil, to však neučinil. Pokud žalovaný neuhradil dlužné nájemné, ocitl se v prodlení, je proto povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výše byla stanovena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 539,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 471 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 311 756,49 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 850 Kč ve výši 5 218,50 Kč.