22 C 316/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 1 475 Kč s příslušenstvím, představující úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení, a to z titulu nezaplacení příspěvku vlastníka vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a nákladů na vymáhání tohoto příspěvku. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], neměl ode dne [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci tak ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek, o čemž byl žalovaný informován a k úhradě vyzván, avšak příspěvek neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plateb do prodlení, požadoval žalobce rovněž v souladu s §1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a k podanému návrhu se nikterak nevyjádřil. 3. Žalovaný se k ústnímu jednání konanému dne [datum], k němuž byl řádně obeslán dne [datum], nedostavil. Žalobce se rovněž nedostavil, přestože mu bylo předvolání doručeno dne [datum], z jednání se podáním ze dne [datum] omluvil a souhlas, aby soud rozhodl o věci v jeho nepřítomnosti, vyslovil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak konstatoval postup podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.”) v nepřítomnosti účastníků. 4. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], neměl vozidlo v období od [datum] do [datum] pojištěno pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Na základě této skutečnosti mu žalobce zaslal výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], včetně podacího archu). Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost nesplnil ani na výzvu žalobce, byla mu opakovaně zaslána upomínka k úhradě (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a ze dne [datum]) a následně mu byla zaslána i předžalobní výzva (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně sledování zásilky), avšak ani poté neuhradil žalovaný ničeho. 5. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soud rovněž dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 7. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Žalovaný neměl v rozporu s ust, § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”) výše specifikované vozidlo zapsané v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněnou po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. V souladu s ust. § 4 odst. 1 pak„ [příjmení] tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.” Žalovaný byl žalobcem vyzván opakovaně k uhrazení příspěvku, avšak žalovaný přesto neuhradil ničeho, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce na uhrazení dlužného příspěvku za období, kdy žalovaný neměl pojištěno předmětné vozidlo pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, a nákladů na vymáhání tohoto příspěvku, je zcela po právu, pročež žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Žalobce má zároveň proti žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 475 Kč od [datum] do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 475 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ke snížení náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 14b a.t. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téhož žalobce, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, období, za které žalobce nárokuje příspěvek, ovšem jinak se jejich text nemění. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.