25 C 235/2020-36 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 5. 2020 podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 14 808 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení z částky 14 808 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně a náhradu nákladů řízení, a to na základě neuhrazeného příspěvku za porušení povinností stanovených v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný je vlastníkem, resp. provozovatelem, motorového vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad 2 500 cm3. K tomuto vozidlu nebylo v období od 17. 11. 2018 do 21. 4. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. O této skutečnosti byl žalovaný písemně vyrozuměn a zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla dne 28. 2. 2020 ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva. 3. Součástí požadované částky žalobkyní je i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to ve výši 300 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 5. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. 6. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou osoby povinné k zaplacení příspěvku společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. 7. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše sazby je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 8. Dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Soud na základě předložených listin (upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu, vč. dokladů o doručení, výzvy k úhradě příspěvku, druhé upomínky, zprávy pošty o zásilce, předžalobní výzvy) dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla [registrační značka], nesplnil dle výše uvedených ustanovení povinnost sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za celou dobu, kdy bylo vozidlo v registru vozidel zapsáno. Konkrétně v období od 17. 11. 2018 do 21. 4. 2019 nebylo vozidlo i přes jeho evidenci v registru vozidel řádně pojištěno. 10. Neboť se žalovaný dopustil provinění dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl povinen uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení, a to dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V posuzovaném případě se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, kde denní sazba příspěvku činí 93 Kč (§ 2 odst. 1 písm. i)). Vozidlo nebylo pojištěno celkem 156 dnů. K plnění byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 6. 6. 2019, kdy dlužná částka příspěvku byla vyčíslena na 14 508 Kč (156 x 93 Kč). 11. Protože však ani tuto povinnost žalovaný nesplnil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 28. 2. 2020, soudu nezbylo než rozhodnout tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznat žalobkyni kromě příspěvku ve výši 14 508 Kč i náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 12. Soud ve věci rozhodoval postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný se k jednání dne 4. 4. 2022 nedostavil a právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a požádal o projednání věci v nepřítomnosti účastníků. 13. Pokud se jedná o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, čímž zcela vyhověl návrhu žalobkyně. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 16. Odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá z § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.