30 C 209/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalovaná, dle tvrzení žalobkyně, je dle vyhlášky č. 125/1993 Sb., ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, pojištěna u [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), které hradí pojistné v zákonné výši. 2. Dne 28.11.2017 došlo k závažnému pracovnímu úrazu zaměstnance žalobkyně pana [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], posl. bytem [obec a číslo], pádem ze žebříku. Zaměstnanec na následky zranění dne 5.12.2017 zemřel. 3. O pracovním úrazu byl dne 26.3.2018 pořízen mimo jiné Zápis o odškodnění pracovního úrazu vyhotovený panem [jméno] [příjmení], bezpečnostním technikem č. osvědčení [spisová značka] [číslo], [IČO], sídlem [adresa], [ulice a číslo], který určil odškodnění pracovního úrazu ve výši 90%. Žalobkyně následně provedla registraci škodní události v systému žalované, načež dne 11.12.2018 zaslala žalované potřebné dokumenty. 4. Žalovaná následně žalobkyni zaslala dne 6.12.2019 dopis, jehož prostřednictvím sdělila, že odmítá vyplatit některé z uplatněných nároků ve prospěch pozůstalých rodinných příslušníků, dále, že některá plnění krátí z důvodu, že dle jejího názoru má být pracovní úraz odškodněn nikoliv ve výši 90%, ale ve výši 70% nároků, neboť se dle § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce zaměstnanec podílel na vzniku úrazu porušením povinností, a to v rozsahu právě 30%. 5. Žalovaná neosvětlila, jak dospěla zrovna k takovémuto poměru. Na výše uvedený dopis reagovala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 6.2.2020 a vyzvala žalovanou, aby přehodnotila své rozhodnutí a vyplatila pojistné plnění do výše 90%, jak vyplývá ze Zápisu o odškodnění pracovního úrazu vystaveného technikem BOZP panem [jméno] [příjmení]. Žalobkyně svým dopisem ze dne 17.2.2020 odmítla krácené pojistné plnění doplatit. 6. Žalobkyně však dne 15.9.2020 obdržela předžalobní výzvu právního zástupce pozůstalé manželky [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], která představuje bolestné zesnulého [jméno] [příjmení] za utrpěný pracovní úraz. Bylo doloženo, že usnesením Okresního soudu v Opavě [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 11.8.2020 byla schválena dědická dohoda, dle které paní [jméno] [příjmení] nabyla pohledávku náhrady škody za vytrpěnou bolest v souvislosti s pracovním úrazem p. [jméno] [příjmení]. Hodnocení bolestného bylo provedeno lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] dne 15.1.2018, kdy tento dokument měla žalovaná k dispozici již od 11.12.2018, bolestné však neuhradila. 7. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce obrátila dne 17.9.2020 na žalovanou a žádala, aby žalovaná poškozeným plnila, rovněž aby přehodnotila svůj závěr o krácení předešlých nároků. 8. Žalobkyně požadovaný nárok pozůstalé paní [jméno] [příjmení] následně uhradila, aby předešla jeho vymáhání v soudním řízení, a to v celkové výši 237.667 Kč (celé bolestné + náklady právního zastoupení). Platba byla provedena dne 24.9.2020. 9. Žalovaná posléze výslovně odmítla svým dopisem ze dne 15.10.2020 bolestné plnit, a to s argumentem, že nárok na úhradu bolestného neexistoval v době úmrtí pana [jméno] [příjmení] jako dospělá pohledávka, neboť byl vyčíslen až poté, co pan [příjmení] zemřel. Tvrdila, že se tak na danou situaci neuplatní judikatura Nejvyššího soudu, v rámci níž bylo dovozeno, že„ Právo zaměstnance na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo od 1.1.2007, smrtí zaměstnance nezaniká; v plné výši se stává předmětem dědění a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla.“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 21 Cdo 936/2010). 10. Výše popsaný postoj žalované by však znamenal, že v případě těžkých pracovních úrazů, na jejichž následky zaměstnanec zemře, by bylo nutné„ stihnout“ formální vyčíslení nároku před smrtí zaměstnance, jinak by bez ohledu na vážnost úrazu a vytrpěnou bolest nemohla pohledávka na výplatu bolestného na dědice přejít. Došlo by tak k neetickému požadavku na pozůstalé, aby v době, kdy zraněný zaměstnanec bojuje o život, počítali s případným úmrtím a stihli zajistit vyčíslení bolestného předtím, než zemře – toto jednání by pak bylo podmínkou, aby jim na bolestné vznikl nárok. Jak patrno, je takový požadavek v praxi absurdní a žalobkyně má za to, že se žalovaná pouze snaží účelovou argumentací vyhnout plnění, které náleží pozůstalým. 11. Žalobkyně se domnívá, že judikatura v této záležitosti hovoří srozumitelně a znamená toliko, že nárok na bolestné přechází na dědice zesnulého zaměstnance. Podmínku, že musí být bolestné před smrtí zaměstnance i formálně vyčísleno, si žalovaná přimyslela pouze proto, aby se vyhnula své povinnosti bolestné pozůstalým plnit. 12. Žalobkyně si je nicméně vědoma, že nárok na bolestné měl být stejně jako nároky ostatní krácen do výše 90% z důvodu participace zaměstnance na vzniku pracovního úrazu z 10 %. 13. I přes to, že pozůstalé vdově uhradila žalobkyně plnou částku včetně nákladů právního zastoupení (které vznikly kvůli neochotě žalobkyně plnit), požaduje nyní po žalované uhradit pouze částku ve výši 203.533 Kč, která představuje 90% z požadovaného bolestného. 14. Žalovaná nečiní sporným, že žalobkyně, je dle vyhlášky č. 125/1993 Sb., z titulu zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, pojištěna u ní a že hradí pojistné v zákonné výši. Též nečiní sporným, dne 28.11.2017 došlo k závažnému pracovnímu úrazu zaměstnance žalobkyně pana [jméno] [příjmení], [datum narození], posl. bytem [obec a číslo], pádem ze žebříku, když zaměstnanec na následky zranění dne 5.12.2017 zemřel. zaměstnanec, stavební dělník, prováděl práce uvnitř stavební jímky v níž byl na prvním patře lešení, když z něho chtěl slézt, tak vstoupil na přistavěný žebřík z prvního patra lešení a žebřík se s ním začal posunovat a převracet tak, že poškozený ze žebříku spadl na dno jímky, při dopadu mu z hlavy spadla ochranná přilba a na následky zranění zemřel. Jak plyne z vyšetřovacího spisu Policie ČR, poškozený se přemisťoval po lešení pomocí žebříku, který nebyl dostatečně zabezpečený proti pádu, ač byl poškozený dne 15.2.2017 řádně v oblasti bepečnosti a zdraví při práci proškolen vč. povinnostmi dle Směrnice žalobkyně č. 1/2015 a č. 3/20115 a žebřík neměl připevněný ke konstrukci jímky. Primární příčinou pracovního úrazu poškozeného je skutečnost, že poškozený žebřík pouze volně opřel o stěnu jímky, tím došlo k vychýlení a následnému sesutí žebříku i s poškozeným a jeho následného pádu a úderu do hlavy, žalovaná má za to, že ze 70 % si smrtelný pracovní úraz zavinil sám poškozený zaměstnanec žalobkyně. 15. Žalovaná poukazuje, že poškozený zaměstnanec žalobkyně nárok na bolestné vůči ní neuplatnil a posudek MUDr. [příjmení] považuje za neplatný. Nad to je hodnota bodu v posudku uvedena v nesprávné výši (správně je 250 Kč) a pakliže z této nesprávné hodnoty bodu vycházel soudní komisař, je dědické usnesení neplatné. 16. Soud zjistil z Usnesení Policie České republiky, krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, úz. Odb. Opava, 1.odd. obecné kriminality v Opavě ze dne 24.4.2018, č.j. KRPT-264502-52/TČ-2017-070671-31, že tak, že podle § 159a odst. 1 tr.řádu odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr.zák., kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že z nedbalosti mphl způsobit smrt [jméno] [příjmení], [datum narození], který dne 28.11.2017 v jímce čističky odpadních vod, při provádění práce na lešení, během slézání po žebříku, který mu podjel, spadl asi ze dvou metrů na dno jímky, přičemž se uhodil do hlavy o stěnu a dno jímky a na následky úrazového otoku mozku dne 5.12.2017 zemřel.Usnesení bylo odůvodněno tak, že poškozený pracoval u žalobkyně podle pracovní smlouvy jako tesař-stavební dělník, dne 15.2.2017 se účastnil školení BOZP a byl příslušně proškolen a dne 23.7.2012 byl na preventivní zdravotní prohlídce s výsledkem zdravotně způsobilý k výkonu práce ve výškách. Poškozený však v rozporu s předpisy BOZP použitý žebřík nezajistil, ačkoli byl o správném užití žebříku proškolen. 17. Dále soud zjistil z Hodnocení pojistného (na formuláři žalované), že lékař MUDr. [příjmení] ohodnotil bolestné [jméno] [příjmení] na 820 bodů. 18. Ze Zápisu o odškodnění pracovního úrazu, že bezpečnostní technik žalobkyně určil odškodnění pracovního úraze ze dne 28.11.2017 ve výši 90 %, neboť zaměstnanec použil ochrannou přilbu a obuv s protiskluzovou podrážkou. 19. Z dopisu žalované ze dne 15.10.2020 advokátce žalobkyně soud zjistil, že míra spoluzavinění [anonymizováno]. [příjmení] na následku úrazu je, dle žalované, ze 70 % výše bolestného byla ohodnocena až 15.1.2018 smrti poškozeného, nárok uplatněný jeho manželkou neexistoval v době jeho úmrtí a proto jej nelze odškodnit. 20. Takto reagovala žalovaná na předžalobní kvalifikovanou výzvu žalobkyně ze dne 17.9.2020, kterou požadovala žalobkyně po žalované úhradu bolestného ve výši 226 147,80 Kč. 21. Z