38 C 128/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 346 918 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 346 918 Kč od 27. 9. 2018 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 21. 3. 2016 nabyla a od té doby vlastní a) nebytový prostor [číslo] v objektu občanské vybavenosti [adresa], [obec], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech objektu o velikosti [číslo], který je součástí pozemku parc. [číslo] je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví]; b) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemek parc. [číslo] který je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví]; c) spoluvlastnické podíly o velikosti ½ na pozemcích parc. [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Na základě stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu v Táboře je nebytový prostor spolu se souvisejícími nemovitými věci určen k užívání jako prodejna. 2. Dne 19. 11. 2012 bylo oznámeno rozhodnutí Ministerstva dopravy – Odboru infrastruktury a územního plánu („ speciální stavební úřad“), č.j. [anonymizováno] [rok] [číslo] [spisová značka], kterým byla povolena stavba:„ Dálnice D3 [obec] – [obec], stavba [číslo] – obchvat [obec] (pravý jízdní pás)“ („ stavební povolení“). Ministr dopravy následně jakožto příslušný odvolací orgán v návaznosti na rozklady podané proti stavebnímu povolení posledně uvedené rozhodnutí potvrdil rozhodnutím ze dne 12. 4. 2013, [číslo jednací] („ odvolací rozhodnutí“). 3. Na základě žaloby podané účastníky řízení bylo rozhodnutí ministra dopravy zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2013, sp. zn. [spisová značka], („ rozsudek MSPH“) jako nezákonné. Rozsudek MSPH byl následně potvrzen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. [spisová značka], („ rozsudek NSS“). 4. Výše uvedené stavební řízení tak nadále probíhá a žalobkyně se stala jeho účastníkem dnem nabytí vlastnického práva (21. 3. 2016) k výše uvedenému nemovitému majetku dotčeného stavbou dálnice D3 v inkriminovaném úseku. V době, kdy se žalobkyně stala účastníkem uvedeného správního řízení, stále trval protiprávní stav založený předchozím nezákonným rozhodnutím. 5. Na základě stavebního povolení započalo Ředitelství silnic a dálnic („ stavebník“) s realizací stavby, která do dnešních dnů není řádně dokončena a žalobkyni brání v řádném užívání nemovitých věcí pro podnikatelské účely, neboť zásadně omezuje přístup z veřejné komunikace k nim. 6. Původní stav komunikace I/3 byl do roku 2013 takový, že ze silnice I/3, pravého jízdního pruhu, byl k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně (a dalších vlastníků objektu v místě) regulérní odbočovací sjezd ve formě celého jízdní pruhu, a současně nájezd s regulérním připojovacím pruhem v potřebné délce umožňující napojení na komunikaci. Sjezd sloužil k dopravní obsluze lokality, kde kromě nemovitosti žalobkyně byly nemovitosti pana [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], který zde provozuje Motocentrum (prodej a opravy motocyklů a příslušenství), pana [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [obec], který zde jako fyzická osoba – podnikatel provozuje dodnes pneuservis, plynová čerpací stanice provozovaná [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], a dále zde fungovala i klasická čerpací stanice provozovaná [právnická osoba] - [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO]. 7. V roce 2013 došlo na podkladě nezákonného stavebního povolení úseku dálnice D3 činností stavebníka, Ředitelství silnic a dálnic ČR, k úplnému zrušení odbočovacího pruhu, a napojovacího pruhu k nemovitostem žalobce. V původní šíři komunikace byl položen nový povrch, a původní 2 jízdní pruhy silnice I/3 byly přeznačeny (rozšířeny). [obec], kde byla komunikace ještě širší (v blízkosti sjezdu, kde byly regulérní 3 pruhy), byla z poloviny své šíře komunikace na svém povrchu vyfrézována, a stavebníkem zničena, tj. neumožňuje již použití. Přístup k nemovitostem ve vlastnictví žalobce byl zcela odříznut a zrušen, žádný příjezd nebyl k nemovitostem možný. Není zde jiný přístup ani příjezd, nežli z původní komunikace I/3. 8. Poté, co bylo nezákonné stavební povolení Městským soudem v Praze zrušeno, stavebník dočasným způsobem zdánlivě obnovil příjezd k nemovitostem z komunikace I/3, avšak přístup je velmi omezen. Tento stav trvá již od roku 2013. Přístup je řešen po řadu let toliko provizorně, bez připojovacího pruhu a před vlastní odbočkou je osazena dopravní značka„ zákaz odbočení“ a„ zákaz vjezdu“ s dodatkovou tabulkou„ neplatí pro příjezd k nemovitostem“. Vzhledem k tomu, že je v provozu pouze 1 pruh dálnice s obousměrným provozem, lze k nemovitostem vjet pouze s problémy, přičemž výjezd od nemovitostí je prakticky nemožný. Toto řešení neodpovídá požadavkům na dopravní připojení na dálnici dle normy ČSN 73 6102. Uvedené činí nebytový prostor prakticky nevyužitelným jako prodejna, tedy k účelu, k němuž je stavebním úřadem zkolaudován, neboť podmínky přístupu k nemovitým věcem žalobkyně odradí všechny potencionální zákazníky od návštěvy provozovny. 9. V době, kdy žalobkyně nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem, oprávněně a důvodně přepokládala, že protiprávní stav bude bezodkladně uspokojivě vyřešen, a to buď zřízením sjezdu (příjezdu k nemovitostem) bez dalších omezení z dálnice D3, anebo odkupem nemovitostí a odškodněním způsobené újmy za adekvátní náhradu. Vlastníci nemovitostí vycházeli z ujištění, respektive slibu odškodnění daného Ing. [jméno] [příjmení], ministrem dopravy, daném na ústním jednání dne 2. 6. 2014, že odškodnění vůči vlastníkům nemovitostí bude kalkulováno v případě nutnosti odkupu nemovitostí státem za náhradu, jež bude kalkulována z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou státem při provozní činnosti, a jež bude zohledňovat zmařenou investici vlastníků nemovitostí – podnikatelů, odpovídající jejich podnikatelské činnosti. 10. Vyvlastnění majetku žalobkyně nebylo v roce 2016 možné, pro nedostatek podmínky nezbytnosti vyvlastnění. Nemovitý majetek (vlastnické právo k němu) totiž nebránil výstavbě dálnice D3, leží v jejím sousedství, a nespadal ani dle posouzení ŘSD při přípravě stavby a jednáním s vlastníky před zahájením řízení o vydání územního a stavebního povolení do práv, jež by mohl a měl stát získat. Toto právní posouzení si zpracovalo samotné ŘSD, a toto právní stanovisko zastávalo i v roce 2015 a počátkem roku 2016. 11. Vyvlastňovací řízení bylo zahájeno vůči žalobkyni jako jedné z vyvlastňovaných oznámením o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne 9. 12. 2019 podle § 2e odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), v tehdy platném znění, a § 10 a § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Vyvlastňovací řízení bylo vedeno podle liniového zákona ve znění účinném po významné novele zákonem č. 169/2018 Sb. Tato významná změna právních předpisů nabyla účinnosti dne 1. 8. 2019. Předcházelo jí od roku 2016 ještě několik změn liniového zákona, jež v celkovém kontextu změnily právní úpravu v neprospěch potenciálně vyvlastňovaných a podstatným způsobem posílily postavení vyvlastnitele. 12. Od okamžiku, kdy se žalobkyně stala vlastníkem předmětných nemovitostí, jí vzniká v příčinné souvislosti se stavebním povolením a odvolacím rozhodnutím škoda ve formě ušlého zisku. Je jí totiž znemožněno nemovitosti užívat k podnikatelské činnosti, příp. je pronajmout. Uvedené důsledky nejsou dlouhodobě řešeny, ačkoli žalobkyně v době nabytí předmětných nemovitostí mohla legitimně očekávat snahu po rychlé nápravě vzniklé situace. 13. Ušlý zisk žalobkyně od 21. 3. 2016 (nabytí vlastnictví k nemovitostem) do konce roku 2016 činí 1 346 918 Kč. Je kalkulován jako pronájem, který žalobkyni ušel za dobu, kdy byla v užívání nemovitého majetku omezena. Výše uvedené nemovitosti by bez omezení přístupu na komunikaci byly na velmi atraktivním místě na dálnice D3 směr [obec] – [obec] a dále na Rakousko, tj. nacházejí se u vytížené komunikace s hustým provozem. 14. Žalobkyně vyvíjela od roku 2016 úsilí k tomu, aby předmětné nemovitosti pronajala. Usilovně jednala zhruba od poloviny roku 2016 dále s potenciálními zájemci. V měsících červnu až prosinci 2016 žalobkyně jednala s panem [jméno] [příjmení], podnikatelem-fyzickou osobou se sídlem podnikání [ulice a číslo], [PSČ], který podniká v oblasti servisu motorových vozidel. Ten měl vážný zájem o prostory ve vlastnictví žalobkyně, a zejména blízkost tohoto areálu u silnice I/3. Protože však nebyla žalobkyně schopna doložit časový rámec nestandardního sjezdu z komunikace, a garantovat, do kdy dojde k plnohodnotnému obnovení příjezdu k nemovitost