40 C 84/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážky podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaná při revizi jízdenek neprokázala platnou jízdenkou dne [datum] v metru – lince A veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, a té tak jakožto přepravci vznikl nárok na zaplacení jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, kterou žalovaná, ač revizorem vyzvána, na místě a ani dodatečně neuhradila (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v [anonymizována dvě slova] dopravě ([anonymizováno]) vycházejí zejména z ustanovení § 18a zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala. Ode dne prodlení požaduje přiznat žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zdejší soud žalovanou vyzval, aby se vyjádřila k žalobě a zároveň sdělila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud účastníka poučil o tom, že v případě, kdy výzva zůstane bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalovaná je osobou [role v řízení] a zákonným zástupcům žalované se nepodařilo předmětnou výzvu doručit, ustanovil soud usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalované opatrovníka z řad advokátů. Výše uvedené usnesení společně s žalobou tak bylo doručeno až opatrovníkovi žalované dne [datum], a to do datové schránky. 3. Opatrovník žalované se k návrhu na zahájení řízení vyjádřil podáním ze dne [datum], kdy soudu sdělil, že žalovaná je nadále nekontaktní a z procesní opatrnosti uvedl, že žalovaná s žalobou nesouhlasí a žalobou uplatňovaný nárok žalobkyně neuznává. Vzhledem k uvedenému soud proto ve věci nařídil jednání, které se konalo dne [datum]. 4. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané skutečnosti shora tvrzené žalobkyní. Žalovaná tím, že nastoupila dne [datum] do veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, uzavřela s žalobkyní ve smyslu ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o přepravě. Uzavřením této smlouvy žalovaná rovněž souhlasila se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se při kontrole pověřenou osobou žalobkyně neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla ji dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a dle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zaplatit jízdné dle tarifu [anonymizována dvě slova] dopravy a přirážku k jízdnému stanovenou dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Pokud jde o námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, soud poukazuje na skutečnost, že nejde o smluvní pokutu, ale o přirážku jízdného ve smyslu zákona o silniční přepravě, jejíž výši dopravce stanoví v přepravních podmínkách v maximální částce 1 500 Kč (§18a odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě). 5. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalované, která použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byla žalobkyně, a která se na výzvu kontrolního orgánu neprokázala platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O odměně opatrovníka za zastupování žalované v řízení rozhodl soud podle ust. § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a přiznal ji ve výši 3 900 Kč. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že opatrovník vykonal v řízení 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]). Odměna opatrovníka, který je advokátem je určena podle § 7 z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč částkou 1 000 Kč za jeden úkon právní služby, za tři úkony tedy celkem 3 000 Kč a paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za každý ze tří úkonů právní služby. Celková částka náležející opatrovníkovi, jež bude vyplacena po právní moci tohoto rozhodnutí, tak činí 3 900 Kč. 8. Ohledně pariční lhůty a místa plnění pak soud postupoval dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.