64 C 136/2021-46 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně žalobou doručenou soudu dne [datum] se domáhala po žalované poskytnutí částky 56 062,50 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy (zadostiučinění) dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk), způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného před finančním arbitrem pod sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] (dále též jen„ řízení před finančním arbitrem“) s tím, že trvalo od [datum] do [datum], tedy více než 20 měsíců. Tvrdila, že předmětem posuzovaného řízení proti [právnická osoba] (dále jen Instituce) bylo určení neplatnosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění PROFI INVEST a vydání bezdůvodného obohacení, kdy finanční arbitr se v řízení dopustil průtahů, když nevydal nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonné lhůtě, čímž žalobkyni po extrémně dlouhou dobu udržoval v nejistotě ohledně výsledku sporu, i v existenční nejistotě (spor se týkal pro žalobkyni významné výše finančních prostředků); řízení žalobkyni zatěžovalo nejen psychicky ale i časově, když musela aktivně čelit dlouhodobé nečinnosti finančního arbitra. Popsala mechanismus výpočtu žalované částky a uvedla, že žalovanou vyzvala ke kompenzaci takto vyčíslené nemajetkové újmy dne [datum], přičemž žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], v němž sdělila poskytnutí odškodnění ve výši 16 069 Kč (2 roky x 7 500 Kč, ve výši 15 000 Kč, za třetí rok 15 000 Kč a za 1 měsíc a 22 dní 53 dní x 365 Kč, částky 32 178 Kč) po redukci částky o 50% z důvodu vyšetřovací zásady řízení před finančním arbitrem, a věcné a právní složitosti. Dle žalobkyně však kompenzace není dostatečná. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že podle příslušných ustanovení OdpŠK je pro existenci odpovědnosti státu nutné naplnit tři zákonné podmínky, kterými jsou: 1. existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2. vznik škody nebo nemajetkové újmy, 3. příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím (příp. nesprávným úředním postupem) a vzniklou škodou (či nemajetkovou újmou). Finanční arbitr je mimosoudní orgán k řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, který je povinen rozhodovat spory ve stejném rozsahu jako obecný soud, avšak nedisponuje obdobnými prostředky a procesními pravidly jako soud, což mnohdy ztěžuje jeho postup v řízení a brání naplnění jeho primárního cíle, kterým je dosažení smírného řešení sporu. Ačkoli finanční arbitr závazně rozhoduje soukromoprávní spory, je v řízení povinen postupovat pouze podle zákona o finančním arbitrovi a podle správního řádu, nikoli podle právního předpisu upravujícího občanské soudní řízení. Řízení u finančního arbitra tedy mohou spotřebitelé zvolit jako alternativu k civilnímu řízení u soudu. Řízení před finančním arbitrem je navíc bezplatné, neplatí se žádný poplatek za podání návrhu na zahájení řízení, neplatí se ani žádné náklady řízení podle toho, jak spor dopadne. Na rozdíl od občanského soudního řízení podléhá řízení u finančního arbitra zásadě vyšetřovací, finanční arbitr tedy není omezen důkazními návrhy navrhovatele a sám aktivně opatřuje důkazy dle § 12 odst. 3 zákona o finančním arbitrovi. Podle ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk„ v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Celková délka napadaného řízení před finančním arbitrem činila více jak 37 měsíců, což sice nelze označit jako krátké řízení, nicméně se nejedná ani o extrémní délku a dle názoru žalované (odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020, č. j.: 62 Co 213/2020-96 a jej potvrzující usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3234/20) se jedná o délku odpovídající průběhu a složitosti celého řízení. Finanční arbitr se ale v napadaném řízení dopustil dílčích průtahů. Jinak ale bylo ve věci postupováno řádně a pravidelně. Předmětem posuzovaného řízení bylo posouzení neplatnosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení, kdy finanční arbitr musel řešit, mimo jiné, i otázku promlčení, se v posuzované věci jednalo se o spor velmi hmotně právně složitý, v němž finanční arbitr musel řešit obtížnou materii vykazující jak znaky pojistného produktu, tak i znaky produktu kapitálového trhu, což vyvolává nutnost řešení řady souvisejících hmotně právních otázek. K otázce složitosti řízení odkázala na rozsudek Nejvyšší soud sp. zn.: 30 Cdo 367/2013. Z důvodu složitosti řízení tak ponížila základní částku o 30 %. Přihlédla i k tomu, že na celkové délce řízení měla podíl sama žalobkyně, která jednak podala vadný návrh, neposkytovala finančnímu arbitrovi dostatečnou součinnost, nereagovala na výzvy k odstranění vad podání a předložení důkazů. Odkázala na řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Co 195/2020 a sp. zn. 30 Co 242/2020. Z důvodu nižšího významu řízení pro žalobkyni a jejím podílu na délce řízení tak ponížila základní částku o 20 %. Z hlediska významu řízení dále uvedla, že předmětné řízení nelze typově zařadit mezi ta, kterým je ve smyslu soudní judikatury přisuzován zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební, o ochranu osobnosti, péče o nezletilé, o výživné, řízení ve věcech osobního stavu nebo o pracovněprávních nárocích. [ulice] význam nelze žalobkyni přiznat ani z titulu věku, ani z titulu zdravotního stavu. Odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 63 Co 213/2020-96 ze dne 9. 9. 2020, které bylo přezkoumáno Ústavní soudem, a to usnesením sp. zn. III. ÚS 3234/20. Na celkovém výsledku tak byla základní částka ponížena o 50 %. Celková délka řízení činí od [datum] do [datum] celkem [číslo] dní, tj. 3 roky 1 měsíc a 22 dní. Dle žalované tak náhrada činí za první dva roky (2 x 7 500 Kč, tj. 15 000 Kč), za třetí rok 15 000 Kč, za 1 měsíc a 22 dní – tj. 53 dní (15 000 Kč/365 x 53 dní), tj. 2 178,08 Kč Celkem po zaokrouhlení 32 178,08 Kč, přičemž tato částka je redukována na 50 % z výše uvedených důvodů, tj. na částku 16 089 Kč, kterou žalobkyni poskytla. Celkovou dobu řízení před finančním arbitrem ve věci sp. zn.: FA/SR/ZP [číslo] posoudila jako nepřiměřenou, přičemž za přiměřenou dobu by bylo ve smyslu rozhodnutí Městského soudu čj. 63 Co 213/2020-96 ze dne 9. 9. 2020 (bod 28) považovala dobu 24 měsíců, tato ale byla v daném případě překročena o téměř 13 měsíců na celkových téměř 37 měsíců. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z obsahu listin spisu finančního arbitra sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] vyplývá, že předmětné věci se žalobkyně v řízení před finančním arbitrem domáhala určení neplatnosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Instituce“), a vydání bezdůvodného obohacení vyčísleného částkou 145 200 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo zahájeno dnem doručení návrhu Navrhovatele dne [datum]. Jelikož návrh vykazoval nedostatky, vyzval finanční arbitr Navrhovatele dne [datum] k jejich odstranění a současně Navrhovatele poučil o řízení před finančním arbitrem. Dne [datum] oznámil finanční arbitr zahájení řízení Instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Instituce požádala finančního arbitra dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření. Finanční arbitr žádosti vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum]. Dne [datum] finanční arbitr vyzval Navrhovatele k odstranění vad návrhu a předložení podkladů důležitých pro rozhodnutí o bezdůvodném obohacení, zejména, zda pojištění stále trvá a jakou částku pojistného instituci uhradil od [datum] a tyto platby doložil. Navrhovatel se vyjádřil dne [datum] s tím, že uvedl, že na pojistném po [datum] zaplatil částku ve výši 22 500 Kč; současně předložil souhrn plateb, ze kterého vyplývá, že uhradil pouze 13 000 Kč. Dne [datum] finanční arbitr vyzval Navrhovatele opakovaně k odstranění rozporu mezi tvrzenou skutečností a doloženými platbami Navrhovatele. Dne [datum] Navrhovatel požádal o prodloužení lhůty k poskytnutí vyjádření a finanční arbitr mu dne [datum] vyhověl. Dne [datum] vyzval žadatele a Instituci k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, přičemž současně vyzval Navrhovatele k předložení podkladů důležitých pro rozhodnutí o nároku. Navrhovatel dne [datum] předložil finančnímu arbitrovi vyjádření ke shromážděným podkladům, doplnil svá tvrzení a argumentaci, navrhl další dokazování, a upřesnil nárok v podobě určení nepl