70 C 226/2020-50 — Obvodní soud pro Prahu 1

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z úvěru a se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy o vydání kreditní karty ze dne [datum], [číslo]. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o vydání kreditní karty ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) žalovanému poskytl kreditní kartu, prostřednictvím které mohl žalovaný čerpat úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč; úvěr však nebyl žalovaným v dohodnutých lhůtách splatnosti plněn; proto dne [datum] právní předchůdce žalobkyně okamžitě zesplatnil již vyčerpanou jistinu úvěru včetně kapitalizovaných úroků a poplatků; dopisem ze dne [datum] a [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky; dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve spojení s § 1810 o. z., kdy se právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel smlouvou o úvěru zavázala, že žalovanému jako spotřebiteli poskytne peněžní prostředky, které žalovaný může čerpat prostřednictvím kreditní karty až do úvěrového rámce 50 000 Kč; žalovaný se zavázal tyto vrátit ve splátkách sjednaných smlouvou. Pokud žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas dobrovolně nevrátil, uložil povinnost žalovanému k zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny úvěru včetně poplatků a jejího příslušenství zahrnující smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně (odpovídající aktuální judikatuře vyšších soudů) i zákonný úrok z prodlení (ve výši odpovídající § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené), ve prospěch žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z., soud ve výroku I. tohoto rozsudku. Námitku promlčení neshledal soud důvodnou, s ohledem na ust. § 629 odst. 1 o. z. a § 619 odst. 1 o. z., když splatnost nastala [datum] a žaloba byla podána [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 343 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 531 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 606,09 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 200 Kč ve výši 3 612 Kč.