70 C 271/2020-66 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobou domáhá se žalobkyně zaplacení 74 389,63 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl částku 200 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] resp. [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na spol. [anonymizováno] [právnická osoba], ta dále na žalobkyni. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu o rychlé půjčce dne [datum], [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 200 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnutých lhůtách splatnosti nesplácel; proto dne [datum] právní předchůdce žalobkyně okamžitě zesplatnil již vyčerpané částky úvěru včetně úroků; žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky; žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve spojení s § 1810 o. z., kdy se právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel smlouvou o úvěru zavázala, že žalovanému jako spotřebiteli poskytne peněžní prostředky; žalovaný se zavázal tyto vrátit. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Pokud žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas dobrovolně v rozporu s ust. § 3 odst. 2 písm. d) o. z. nevrátil, uložil žalovanému, ve prospěch žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z., povinnost k zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny úvěru včetně poplatků a jejího příslušenství zahrnující smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně z dlužné částky (odpovídající aktuální judikatuře vyšších soudů) i zákonný úrok z prodlení (ve výši odpovídající § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené), soud ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 948 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 976 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 389,63 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč.