70 C 482/2020-57 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobou domáhá se žalobkyně zaplacení 21 833 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] resp. [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na spol. [anonymizováno] [právnická osoba], ta dále na žalobkyni. Žalovaný namítl promlčení pohledávky žalobkyně. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel Smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) dne [datum] žalovanému poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnutých lhůtách splatnosti neplnil; proto dne [datum] právní předchůdce žalobkyně okamžitě zesplatnil již vyčerpané částky úvěru včetně úroků; dopisem ze dne [datum] a [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky; dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve spojení s § 1810 o. z., kdy se právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel smlouvou o úvěru zavázala, že žalovanému jako spotřebiteli poskytne peněžní prostředky; žalovaný se zavázal tyto vrátit. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Pokud žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas dobrovolně nevrátil, uložil povinnost žalovaného k zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny úvěru včetně poplatků za sjednané pojištění a jejího příslušenství zahrnující smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 20 000 Kč (odpovídající aktuální judikatuře vyšších soudů) i zákonný úrok z prodlení (ve výši odpovídající § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené), ve prospěch žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 o. z., soud ve výroku I. tohoto rozsudku. Námitku promlčení neshledal soud důvodnou, s ohledem na ust. § 629 odst. 1 o. z. a § 619 odst. 1 o. z., když splatnost nastala [datum] a žaloba byla podána [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 150 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 833 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436 Kč; platební místo odpovídá ust. § 149 odst. 1 o. s. ř..