75 C 96/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 8. 2021 domáhala po žalované uhrazení částky ve výši 1.524 Kč z titulu neuhrazeného jízdného. Žalobkyně uvádí, že žalovaná využila dne 22. 5. 2021 přepravních služeb žalobkyně (dále jen„ DP“), a to [přepravní linka] [anonymizována tři slova], a na této trase se neprokázala platným jízdním dokladem. DP tak vznikl nárok na uhrazení dlužného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč a to v souladu s ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] (dále jen„ SPP“). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne 19. 7. 2021, ale ani přesto nebylo uhrazeno ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila. 3. Žalovaná byla usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 75 C 96/2021-19 vyzvána, aby soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila, a proto soud ve smyslu citovaného ustanovení její souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud dospěl k následujícím závěrům: 7. Žalovaná cestovala dne 22. 5. 2021 dopravním prostředkem DP, čímž došlo mezi žalovanou a DP k uzavření smlouvy o přepravě, avšak žalovaná se při revizi jízdenek neprokázala žádným jízdním dokladem. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila, načež byla vyzvána k úhradě dlužného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč upomínkou ze dne 19. 7. 2021. Přestože přirážka v den provedení přepravní kontroly činila 800 Kč, vzrostla na částku 1.500 Kč, jelikož žalovaná neuhradila přirážku ihned. 8. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je oprávněný a kvalifikuje jednání žalované, po právní stránce postupem podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a ust § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy § 8 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. 9. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly, a žalobkyni tedy přiznává nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8. 25% ročně z částky z částky 24 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním posouzením ze dne 19. 7. 2021, podání návrhu na vydání EPR ze dne 5. 8. 2021) ve výši 200 Kč/úkon, paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písmeno a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.