76 C 21/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 700 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 148,75 Kč s odůvodněním, že žalovaná neuhradila televizní poplatek za měsíc březen 2021 ve výši 135 Kč a 1 755 Kč a dále za měsíce duben až září 2021 ve výši 135 Kč/měsíc, tj. v celkové výši 2 700 Kč. Současně žalobkyně uplatnila právo na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 148,75 Kč, a to od prvního dne prodlení žalované s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy ke dni [datum]. Žalovaná k dnešnímu dni na dlužnou částku žalobkyni ničeho neuhradila, a to přesto, že byla žalobkyní k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.). Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla jako poplatník televizních poplatků přihlášena od měsíce ledna roku 2020. Žalované byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. 5. Dle ust. § 3 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 6. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 7. Dle ust. § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná byla podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích od měsíce ledna roku 2020 přihlášena jako poplatník televizního poplatku a jako fyzická osoba je povinna platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za období od března do září 2021. Žalovaná v řízení netvrdila opak, ani neoznačila důkaz, z něhož by opačné tvrzení vyplývalo. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalované částky. V návaznosti na vznik prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu, vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., přičemž výši úroku z prodlení bylo na místě určit dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s respektem k požadavku žalobkyně na kapitalizaci úroku za období vymezené žalobou. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 700 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně, kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období, ovšem jinak se jejich text prakticky nemění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit právnímu zástupci žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.