76 C 28/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 13 467 Kč s příslušenstvím za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdšZ“). Dle tvrzení strany žalující bylo dne [datum] proti žalobci zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku. Dne [datum] bylo řízení zastaveno, když spáchání přestupku nebylo žalobci prokázáno. V průběhu řízení nebyly dodrženy lhůty pro vydání rozhodnutí ze strany správního orgánu. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobce v tom, že byl obviněn z protiprávního jednání, které mu nebylo v řízení o trestním obvinění prokázáno. Přestupkové řízení v důsledku nesprávného úředního postupu správního orgánu bylo pro prekluzi zastaveno. Žalobci pak vznikla škoda v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení při své obhajobě. Žalobce během jednání doplnil, že námitka ohledně obstrukčního jednání, kterého se měl dopustit tím, že podal odvolání, není případná, když odvolání bylo vyhověno a rozhodnutí orgánu zrušeno. 2. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že s nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasí, neboť dle ust. § 13 odst. 2 OdšZ má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda, přičemž žalobce konkrétně neuvádí, v čem spatřuje nesprávný úřední postup, nadto ani nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty. Má tedy za to, že nebyla prokázána odpovědnost státu za tvrzenou škodu. Žalovaná dále shrnula průběh správního řízení a uvedla, že vydání příkazu vycházelo z provedeného kontrolního zjištění, kdy kontrole přítomná manželka žalobce umožnila provést dva samostatné kontrolní nákupy. Způsob předkládání důkazů a nedostatečná argumentace žalobce způsobila, že správní orgán byl povinen pokračovat v řízení o přestupku. Pokud by žalobce již v době podání odporu proti příkazu předložil dostatečné důkazy, které by umožnily v řízení nepokračovat, správní orgán by mohl považovat podaný odpor za poslední úkon v řízení. Žalobce však následně využil služeb advokáta, což žalovaná nepovažuje za účelně a přiměřeně vynaložené náklady. Nadto k zastavení řízení došlo dle žalované s ohledem na covidou situaci, kdy se přistupovalo k zastavování řízení. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu: Podáním právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] uplatnil nárok na náhradu škody u žalované, která byla doručena žalované dne [datum]. Dne [datum] žalovaná odmítla nárok žalobkyně uspokojit (vyrozumění o přijetí žádosti ze dne [datum] a vyjádření k žádosti o náhradu škody ze dne [datum]). 4. Právní zástupce žalobce poskytl žalobci v předmětném přestupkovém řízení právní služby, které následně vyúčtoval, a to v celkové výši 13 467,30 Kč a žalobce tyto v dané výši uhradil (podrobné vyúčtování právních služeb, faktura [číslo] ze dne [datum], potvrzení o poradě s klientem, příjmový pokladní doklad). V potvrzení o rozmluvě s klientem je uvedeno, že mezi žalobcem a jeho právním zástupcem proběhly 2 porady, a to [datum], kdy obsahem rozmluvy bylo převzetí věci, první porada s klientem. Druhá porada měla proběhnout [datum] a jejím předmětem měla být porada s klientem před ústním jednáním. Žalobce toto stvrdil podpisem. Z podrobného vyúčtování dále soud zjistil, že právní zástupce vyúčtoval částku ve výši 1 000 Kč za převzetí věci, dále za první poradu s klientem téhož dne ([datum]), ústní jednání FÚ [obec] [datum] a s ní spojenou ztrátu času a cestovné ve výši 1 014 Kč, 1 000 Kč za sepis odvolání, 2 000 Kč za poradu s klientem dne [datum] a ústní jednání téhož dne spolu se ztrátou času a cestovným ve výši 1 016 Kč a další sepis odvolání za 1 000 Kč, k tomu 7 režijních paušálů ve výši 300 Kč. 5. Ze správního spisu [číslo] [číslo] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] bylo provedeno v provozovně Tabák-cigarety-alkohol-suvenýry [obec], nám. [jméno] 35 místní šetření daňového subjektu, a to žalobce, přičemž byl proveden kontrolní nákup placený v hotovosti, avšak prodavačka nevydala kontrolující osobě účtenku k nákupu, platba nebyla evidována. Následně byl Finančním úřadem pro [příjmení] kraj, oddělení evidence tržeb, vydán příkaz ze dne 3. 10. 2019, č.j. 1848313/19/2300-11480-400231, v řízení o přestupku s tím, že žalobce se uznává vinným z přestupků podle ust. § 29 odst. 1 písm. a), b), zákona o evidenci tržeb, neboť porušil povinnost nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne a byla mu udělena pokuta ve výši 8 000 Kč. Proti tomuto příkazu podal žalobce stížnost doručenou Finančnímu úřadu pro [příjmení] kraj dne [datum], načež byl žalobce sdělením ze dne [datum] vyrozuměn o pokračování ve správním řízení. Poté žalobce udělil dne [datum] plnou moc právnímu zástupci Mgr. Bc. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došlo k provedení ústního jednání před správním orgánem, kdy se právní zástupce žalobce vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí ve věci a nahlížel do spisu. Usnesením Finančního úřadu pro [příjmení] kraj ze dne 20. 11. 2019, č.j. 1928515/19/2300-11480-400691, byla zamítnuta žádost žalobce o nařízení ústního jednání s obviněným za přítomnosti tlumočníka, proti tomuto usnesení podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odvolání. Usnesením Finančního úřadu pro [příjmení] kraj ze dne 28. 11. 2019, č.j. 2057899/19/2300-11480-400691, bylo rozhodnuto o přerušení řízení ve věci přestupku na žádost žalobce, do doby nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu. Dne [datum] vyhotoveno správním orgánem stanovisko k odvolání. Rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství (dále jen„ OFŘ“) ze dne 12. 2. 2020, č.j. 4746/20/5000-10610-709567, bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání, které se konalo [datum]. Během ústního jednání byla namítnuta podjatost úředních osob a podnět ohledně porušení povinnosti mlčenlivosti úředními osobami byl postoupen OFŘ, kterému bylo doručeno dne [datum]. Usnesením Finančního úřadu pro [příjmení] kraj ze dne 22. 4. 2020, č.j. 451281/20/2300-11450-405112, bylo rozhodnuto o tom, že specifikované úřední osoby nejsou vyloučeny z projednávání rozhodování v řízení žalobce, proti tomuto usnesení podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] odvolání. Dne [datum] bylo vyhotoveno stanovisko k podnětu na porušení mlčenlivosti. Dne [datum] bylo správním orgánem vyhotoveno stanovisko k odvolání. Rozhodnutím OFŘ ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí. Dne [datum] byl doplněn spisový materiál k oznámení k zahájení přestupkového řízení ve věci porušení povinnosti mlčenlivosti na žádost OFŘ, načež byla věc vyrozumění ze dne [datum] odložena. Ke dni [datum] vydal Finanční úřad pro [příjmení] kraj, č.j. 1679559/21/2300-11480-405021, usnesení o zastavení řízení, které odůvodnil tak, že vina žalobce nebyla prokázána s tím, že po prostudování všech dokumentů dospěl správní orgán k závěru, že spáchání skutku, o němž se vede řízení, není prokazatelné. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 5 OdškZ: Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 7. Podle § 13 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2). 8. Podle § 31 OdškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (odst. 3). 9. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2533/2013 uvedl, že:„ …. náhrada nákladů řízení ani náhrada nákladů zas