80 C 17/2022-63 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně domáhá se po žalované zaplacení částky celkem 949 664,66 Kč představující příslušenství, a to kapitalizovaný úrok ve výši 212 108,20 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 470 675,10 Kč od [datum] do [datum], z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo]; dále příslušenství představující kapitalizovaný úrok ve výši 83 609,81 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 183 271,55 Kč od [datum] do [datum] z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo]. Dle tvrzení žalobkyně se jedná o příslušenství přirostlé od [datum], když jistina úvěru a příslušenství vyčíslené ke dni [datum] byla uhrazena dne [datum] v insolvenčním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. 2. Žalovaná nepopřela vznik předmětných závazků co do důvodu a výše, namítla však, že tomuto řízení brání stále probíhající a dříve započaté řízení o téže věci, a to řízení o nařízení soudního prodeje zástavy vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaná namítla promlčení nároku uplatněného žalobkyní. 3. Nejprve soud (k námitce žalované) posuzoval, zda jsou splněny všechny podmínky řízení ve smyslu § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zejména tedy pokud jde o podmínku stanovenou v ust. § 83 odst. 1 o. s. ř., podle kterého zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení. 4. Po posouzení námitky žalované spočívající v překážce řízení pro litispendenci soud dospěl k závěru, že námitka žalované není důvodná a podmínky pro řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 80 C 17/2022 jsou nepochybně dány. Projednání souzené věci nebrání řízení o nařízení soudního prodeje zástavy vedené Okresním soudem pro [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], neboť se nejedná o věc, kdy by tentýž nárok vymezený žalobními petity vyplýval ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn. Pokud jde o řízení ve věci soudního prodeje zástavy, zde je skutek vymezen existencí zajištěné pohledávky, zástavním právem k zástavě a určením zástavního dlužníka; samotný petit je též nepochybně rozdílný od petitu žaloby v projednávané věci, která je žalobou na plnění. Oba nároky tedy vycházejí z jiného skutkového základu a jiného žalobního petitu. 5. Pokud soud neshledal nedostatek podmínek řízení, přistoupil k věcnému projednání žaloby a na základě provedeného dokazování ve spojení se skutečnostmi, které účastníci v řízení učinili nespornými, uzavřel o skutkovém stavu věci následující: 6. Dne [datum] a dne [datum] byly mezi žalobkyní, na straně věřitelky, a mezi žalovanou a [jméno] [jméno], tehdy manželem žalované, na straně spoludlužníků, uzavřeny smlouvy o úvěru ve znění dodatků (shodná tvrzení účastníků); na základě těchto smluv byl spoludlužníky čerpán úvěr ve výši 3 000 000 Kč, pokud jde o smlouvu [číslo] respektive ve výši 1 000 000 Kč, pokud jde o smlouvu [číslo] (shodná tvrzení účastníků); úvěr nebyl se strany dlužníků řádně a včas splácen (shodná tvrzení účastníků); dne [datum] byla žalované doručována výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], kterou byla stanovena splatnost celé úvěrové pohledávky na den [datum] pro případ, že nebudou do [datum] uhrazeny částky dosud již po splatnosti (výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum]); manželství žalované a [jméno] [jméno], jako spoludlužníka žalované z předmětných smluv, bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s vyznačenou doložkou právní moci); bývalý manžel žalované se zavázal v rámci vypořádání společného jmění manželů uhradit (mimo jiné) závazky ve výši 3 000 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 1 000 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [jméno] dne [datum]); žalovaná požádala žalobkyni o prominutí dlužné částky s odkazem na milostivé léto, této žádosti vyhověno nebylo (žádost u udělení výjimky v rámci programu milostivé léto ze dne [datum], sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]); žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (výzva ze dne [datum]). V rámci insolvenčního řízení spoludlužníka žalované, jejího bývalého manžela [jméno] [jméno], vedeného [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla dne [datum] z výtěžku zpeněžení prodeje zástavy uspokojena pohledávka žalobkyně v části celé dosud neuhrazené jistiny úvěru a příslušenství vyčísleného ke dni [datum] (shodná tvrzení účastníků). 7. Výše zjištěný skutkový stav věci soud po právní stránce posoudil s ohledem na uzavření předmětných smluv o úvěru dne [datum], respektive dne [datum] v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a s ust. § 3036 o. z., tedy podle právní úpravy platné a účinné v době vzniku závazku obsažené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), zejména podle § 497 a násl. obch. zák.. 8. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 387 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Práva z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve, než se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných příslušným ujednáním o finančním zajištění. 10. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 11. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyni vznikla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, a to na základě smluv o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., které byly uzavřeny mezi žalobkyní na straně jedné a s žalovanou a jejím bývalým manželem na straně druhé. Nebylo ani sporu o tom, že úvěr nebyl řádně a včas splácen dle podmínek ve smlouvách ve znění dodatků. Proto bylo přistoupeno ze strany věřitelky k zesplatnění úvěrové pohledávky vůči žalované, a to ke dni [datum]. Bylo prokázáno, že výzva k okamžitému splacení dlužné částky byla žalované odeslána a doručována. Skutečnost, zda se žalovaná s těmito písemnostmi fakticky seznámila, či nikoliv, nebylo pro soud v této věci právně významné; tolik uvádí soud k námitkám žalované ohledně faktického doručení těchto písemností. Dále je mezi účastníky nesporné, že jistina a část příslušenství vyčíslená ke dni [datum] byla uhrazena v rámci insolvenčního řízení vedeného proti bývalému manželu žalované jako jejímu spoludlužníku dne [datum]. Naopak zůstatek příslušenství nebyl řádně a včas ze strany žalované ani po výzvě před podáním žaloby uhrazen v rozporu s ust. § 497 obch. zák.; proto přiznal žalobkyni vůči žalované právo na zaplacení tohoto příslušenství soud ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Námitky žalované ohledně promlčení pohledávky žalobkyně nebyly soudem shledány důvodné, neboť právní vztah účastníků byl posuzován podle právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, a to v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z. a § 3036 o. z.; podle této úpravy bylo posuzováno i promlčení, resp. počátek běhu promlčení i promlčecí doba (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5369/2016, a ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006). Pokud podle § 397 obch. zák. činí promlčecí doba 4 roky a splatnost pohledávky nastala ke dni [datum] s tím, že žaloba byla podána [datum], činí soud závěr ten, že žaloba byla podána před uplynutím promlčecí doby a nárok žalobkyně na zaplacení předmětné částky není promlčen. 13. Ani skutečnost, že bylo proti spoludlužníku žalované zahájeno insolvenční řízení nemá vliv na splatnost nebo běh promlčecí doby vůči žalované jako vůči spoludlužníku, neboť se jedná o samostatný vztah mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovanou jako spoludlužnicí. Na výsledek tohoto sporu nemá vliv ani dohoda o vypořádání společného jmění žalované a jejího manžela v souvislosti s rozvodem manželství spoludlužníků, neboť tato dohoda není vůči věřiteli právně významná za situace, kdy společný dluh vznikl před jejím uzavřením a za trvání manželství. Tato dohoda působí toliko mezi jejími účastníky. Námitky žalované spočívající v možnosti prominutí dluhu ze strany žalobkyně v rámci programu milostivé léto jsou pro soud též právně nevýznamné, pokud žalobkyně k tomuto institutu nepřistoupila. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalované odkazující na rozpor s dobrými mravy, který spatřuje v postupu žalobkyně; naopak je to žalovaná, která řádně a včas nesplnila podmínky svobodně uzavřené smlouvy. 14. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí soud k námitkám žalobkyně uvádí, že nebyly splněny zákonné požadavky na vydání rozsudku pro uznání ve smyslu