12 C 125/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 8. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 200 000 Kč s odůvodněním, že tento nárok žalobci vznikl z titulu zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce byl účastníkem správního řízení vedeného u Magistrátu hl. m. Prahy pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] a před žalovanou pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo]. Na toto správní řízení navazoval soudní přezkum správního rozhodnutí u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 A 106/2019. Řízení trvalo dle tvrzení žalobce od 27. 10. 2017 (od kontrolního zjištění) do 1. 3. 2022, což je zjevně nepřiměřeně dlouho. Žalobci byla způsobena morální újma nepřiměřenou délkou řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy, což je řízení, ve kterém se presumuje zvýšený význam pro žalobce. Žalobce byl vystaven ohrožení výší pokuty až do 350 000 Kč a nebylo mu známo, jak řízení dopadne. Byl za jeden skutek stíhán ve dvou řízeních (podle zákona o silniční dopravě a podle zákona o cenách) a byly mu uloženy dvě sankce. To dle tvrzení žalobce svědčí o zvýšeném zájmu žalobce na řízení. Žalobce uplatnil u žalované nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění. V reakci na to žalovaná uznala nárok žalobce co do základu a poskytla mu zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. To je dle žalobce zjevně nepřiměřené zásahu. Žalobce zdůraznil, že se měl vytýkaného jednání dopustit 27. 10. 2017, tj. v době kdy nebylo jisté, jak bude na přepravu prostřednictvím aplikace [anonymizováno] pohlíženo soudy, a žalobce tak byl v nejistotě ohledně výsledku správního řízení, přičemž poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2017 č.j. 7 Cmo 185/2017-507, dle kterého přeprava prostřednictvím aplikace [anonymizováno] není klasickou taxislužbou a jedná se jinou smluvní službu v oblasti dopravy, toto rozhodnutí bylo korigováno až v listopadu 2018. Žalobce byl ve správním řízení zastoupen právním zástupcem, což je samo o sobě projevem výrazného zájemu o řízení, a byl v něm také aktivní. K argumentaci žalované, že pokuta byla za žalobce zapravena z účtu právního zástupce Mgr. et. Ing. [jméno] [příjmení], kterému poskytla prostředky k úhradě pokuty [právnická osoba] [anonymizováno], se žalobce vyjádřil tak, že jde o zcela mylné závěry a fabulace opřené o nezákonně získané důkazy. Žalobci dle jeho tvrzení nikdy nebylo přislíbeno uhrazení pokuty jinou osobou. K dotazu soudu, zda v řízení chce tvrdit i vznik nějaké konkrétní újmy, která žalobci vznikla, žalobce uvedl, že podanou žalobou uplatňuje pouze újmu, která se s ohledem na analogii trestního a přestupkového řízení presumuje. V rámci závěrečného návrhu pak žalobce nově tvrdil, že žalovaná neodškodnila žalobce ani v podobě konstatování porušení práva. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznává a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že je pravdou, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu (3 roky 10 měsíc a 4 dny - od 25. 4. 2018 do 1. 3. 2022). Za zcela zásadní pak označila skutečnost, že žalobce byl v řízení uznán vinným ze spáchání přestupku a po celou dobu řízení si s ohledem na charakter svého jednání musel být vědom, že přestupek, který je mu kladen za vinu, spáchala uložení sankce je tedy po právu, neboť žalobce nesplnil ani základní podmínku provozování taxislužby, a to označení vozidla a vybavení vozidla měřící soustavou taxametrem. Také neměl vozidlo vybavené aktuálním výpisem z evidence vozidel taxislužby. Tento doklad žalobce následně předložil a v důsledku toho byla žalobci snížena sankce o 3 000 Kč. Tento méně závažný přestupek byl vyřešen již v odvolacím řízení, řízení bylo částečně zastaveno, a byl tedy vyřešen v době přiměřené. O dalších přestupcích si byl žalobce nepochybně vědom, že je spáchala nemohl tak být v nejistotě ohledně výsledku řízení. Žalobce je dle názoru žalované v postavení pravomocně odsouzeného pachatele, což je okolnost, která vyvrací vznikl nemajetkové újmy. Obrana žalobce v přestupkovém řízení byla zjevně bezúspěšná. Žalovaná poukázala na to, že již v průběhu řízení o přestupku byla problematika povahy působení [právnická osoba] B.V. coby taxislužby známa. Žalobci dle tvrzení žalované žádná majetková újma vůbec nevznikla. Žalovaná dále konstatovala, že po vstupu [právnická osoba] B.V. na trh na území České republiky byl zaznamenán významný nárůst porušení povinností při provozování taxislužby, neboť přeprava byla poskytována vozidly, která nebyla řádně označena, čímž byla snížena možnost jejich kontroly. Společnost [anonymizováno] B.V. se zaměřila jak na výraznou mediální podporu, tak i na právní podporu provozovatelů taxislužby a řidičů. Tato podpora spočívala v zastupování dopravců a řidičů téměř ve všech případech stejným právním zástupcem jako v nyní projednávané věci. Právní zástupce žalobce v přestupkovém řízení k obraně žalobce využíval pouze formulářová podání jako v desítkách jiných případů, ve kterých zastupoval jiné přestupce. Uložená sankce byla hrazena z účtu právního zástupce žalobce. Provozovatelé taxislužby i řidiči si své podpory ze strany [anonymizováno] B.V. byli vědomi, neboť i po zjištění porušení povinností při provozování taxislužby pokračovali ve své činnosti bez nápravy závadného stavu. Tento stav dosáhl masivních rozměrů, kdy v období roku 2016 až 2019 zaznamenalo Ministerstvo dopravy nárůst počtu odvolacích řízení a následných žalob na rozhodnutí odvolacího orgánu. Aktuálně jsou Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem řešeny žaloby a kasační stížnosti na rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru veřejné dopravy, o vině provozovatelů taxislužby poskytujících přepravu přes aplikaci [anonymizováno] B.V., kteří jsou zastoupeni totožným právním zástupcem, v mnoha případech. Celkový počet vedených přestupkových řízeních se stejným právním zastoupením přesahuje 200. Žalobce patřil do skupiny osob, která systematicky neplnila povinnosti plynoucí ze zákona o silniční dopravě. Žalovaná proto dospěla k závěru, že uplatněním práva na náhradu újmy v penězích nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití a výkon práv, který je v rozporu s veřejným pořádkem, nemůže požívat právní ochrany. Pokud jde o argument žalobce ohledně stíhání za dva přestupky spáchané jediným skutkem, k tomu se žalovaná vyjádřila tak, že žalobce přepravu předražil a šlo tedy o samostatný skutek posuzovaný dle zákona o cenách. Navíc toto skutečnost není v projednávané věci relevantní. K tvrzení, že žalobce byl v nejistotě ohledně výše pokuty, žalovaná uvedla, že po vydání prvostupňového orgánu již žalobce nemohl být v nejistotě, že by mu snad mohla být uložena pokuta vyšší. Dále poukázala na to, že žalobce v rámci správního řízení neuvedl žádné individuální údaje, které by byly následně zohledněny při určení výše uložené sankce, což svědčí o nízkém zájmu žalobce o řízení. 3. Žalobce i žalovaná na podporu svých tvrzení uvedených pod bodem 1. a 2. tohoto rozsudku hojně odkazovali na rozhodnutí zdejšího soudu i judikaturu soudů vyšších stupňů a soudu Ústavního. 4. Při jednání účastníci učinili výslovně nesporným, že žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne 3. 3. 2002, toto předběžné uplatnění nároku bylo žalované doručeno a žalovaná na něj reagovala vyjádřením ze dne 15. 8. 2022, v rámci kterého konstatovala porušení práva žalobce, a že toto vyjádření bylo doručeno právnímu zástupci žalobce. Účastníci učinili nesporným také časový průběh správního řízení. 5. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: 6. Ze správního spisu Magistrátu hl.m. Prahy sp.zn. [anonymizováno] [číslo], spisu Ministerstva dopravy, odbor veřejné dopravy sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] a ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 15 A 106/2019 soud zjistil následující skutečnosti: Dne 27. 10. 2017 byla provedena kontrola. Dne 30. 10. 2017 Mgr. et. Ing. [jméno] [příjmení] převzal právní zastoupení žalobce. Dne 25. 4. 2018 bylo zahájeno správní řízení, oznámení o zahájení správního řízení bylo žalobci doručeno dne 25. 4. 2018. Rozhodnutím ze dne 6. 6. 2018 uznal Magistrát žalobce vinným ze spáchání správního deliktu dle § 35 odst. 1 písm. e), g) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, a dle § 35 odst. 2 písm. n) a m) téhož zákona. Současně byla žalobci uložena pokuta ve výši 70 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč a to na účet Magistrátu hl. m. Prahy pod variabilním symbolem [číslo]. Dne 7. 6. 2018 podal žalobce proti tomuto rozhodnutí blanketní odvolání. Spis s odvoláním byl odeslán Ministerstvu dopravy dne 18. 6. 2018 (zjištěno ze spisu Magistrátu hl.m. [obec] sp.zn. [anonymizováno] [číslo]). Dne 18. 6. 2018 bylo žalované předloženo odvolání žalobce. Dne 6. 7. 2018 byla určena oprávněná úřední osoba. Dne 6. 6. 2019 vydalo Ministerstvo dopravy, odbor veřejné dopravy rozhodnutí [číslo jednací], kterým bylo rozhodnutí Magistrátu v části týkající se přestupku dle § 35 odst. 2 písm. m) zákona o silniční dopravě zrušeno a řízení v tom