12 C 155/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce a) a žalobce b) se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu každý domáhali po žalované zaplacení částky 600 EUR s příslušenstvím s tím, že jde o kompenzaci za zpožděný let č. [anonymizováno] [číslo] z letiště Václav Havel Airport, Prague (PRG) na letiště Istanbul Havalimani Airport, Istanbul (IST) dne 23. 9. 2019, jehož se žalobci účastnili na základě rezervace číslo [anonymizováno]. Vzhledem ke zpoždění předmětného letu v délce 1:25 hod nebylo možné stihnout navazující let na letiště Chatrapati Shivaji International Airport, Mumbai (BOM) časový rozdíl mezi plánovaným a skutečným příletem do cílové destinace tak překročil rozsah 3 hodin. Žalobci a) stejně jako žalobci b) tak vznikl nárok na finanční kompenzaci na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále také jen jako„ Nařízení“). V návaznosti na výše uvedené zpoždění letu, Nařízení a rozsudek SD EU ze dne 19. listopadu 2009 C -402/07 a C -432/07 a skutečnost, že se v tomto případě nejedná o mimořádnou okolnost dle čl. 5 odst. 3 Nařízení, spadá nárok pod ustanovení článku 7 odst. c) Nařízení a každému z žalobců vznikl nárok na kompenzaci ve výši 600 EUR. Nárok žalobci nejprve postoupili [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), která jej vůči žalované uplatnila výzvou k úhradě kompenzace dne 27. 9. 2019. Když žalovaná na výzvu nereagovala, došlo ke zpětnému postoupení nároku zpět na žalobce. Žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně dne 22. 7. 2022 zaslali žalované předžalobní výzvu, k úhradě předmětné kompenzace však ani po této výzvě nedošlo. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že postoupení pohledávky žalobce a) a žalobce b) na [právnická osoba] [anonymizováno] považuje za neplatné, že předložený formulář neobsahuje specifikaci konkrétní pohledávky, je podepsán žalobci zřejmě přenosem podpisu do počítače a zcela absentuje podpis postupníka, [právnická osoba]. K uplatnění nároku žalovaná uvedla, že výzva k úhradě kompenzace, kterou měl být nárok uplatněn, není podepsána, nevyplývá z ní, komu byla adresována a rovněž chybí důkaz o jejím odeslání a doručení žalované. Žalovaná dále namítla promlčení nároku žalobců, jelikož své nároky neuplatnili u žalované v zákonné lhůtě 6 měsíců ve smyslu ust. § 2553 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Předžalobní výzva ze dne 22. 7. 2022 pak byla coby uplatnění nároku žalované zaslána až po uplynutí výše uvedené lhůty. Žalovaná také poukázala na to, že žalobci v řízení nevystupují jako spotřebitelé ve vztahu k žalované, že jde v podstatě o obchodní spor mezi [právnická osoba], která skupuje pohledávky cestujících a uplatňuje je s vysokými maržemi u leteckých společností. 3. Žalobci a) a b) společně s žalovanou učinili výslovně nesporným, že se dne 23. 9. 2019 žalobci účastnili letu [anonymizováno] [číslo] z destinace Václav Havel Airport, Prague do Instanbul Havalimani Airport, Instanbul na základě rezervace č. [anonymizováno]. Vzhledem ke zpoždění následně nestihli navazující let do destinace Chatrapati Shivaji International Airport, Mumbai a letěli náhradním způsobem. Účastníci dále činí nesporným, že dne 22. 7. 2022 byl předžalobní výzvou právní zástupkyní žalobců uplatněn u žalované výše uvedený nárok na kompenzaci. 4. Po provedení dokazování vzal soud dále za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Ze dvou formulářů o postoupení ze dne 26. 9. 2019 (v prostém překladu z anglického originálu do českého jazyka) soud zjistil, že žalobce a) i žalobce b) pohledávku za žalovanou na úhradu kompenzace, která je předmětem žaloby postoupili [právnická osoba]. 6. Dále soud k důkazu provedl listinu žádost o úhradu kompenzace z 27. 9. 2019 (v prostém překladu z anglického originálu do českého jazyka). Z této listiny nelze zjistit, zda a kdy byla odeslána žalované. K dotazu soudu, jakým mechanismem byla tato žádost u žalované uplatněna, zda byla zasílána poštou či elektronicky a jaká byla reakce žalované, žalobci uvedli, že nárok byl uplatňován prostřednictvím elektronického formuláře, na základě kterého bylo zasláno automatické potvrzení o doručení, které ale soudu předložit nemůže, neboť jím nedisponuje. 7. K poučení udělenému soudem dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a k výzvě, nechť žalobci ve vztahu ke svému tvrzení o uplatnění nároku u žalované prostřednictvím [právnická osoba] dne 27. 9. 2019 označí důkazní návrhy, kterými by prokázali, že k uplatnění nároku za žalobce dne 27. 9. 2019 u žalované došlo, nebylo žalobci v poskytnuté dodatečné lhůtě ve vztahu k tomuto tvrzení doplněno a doloženo ničeho. Žalobci pouze poukázali na to, že tvrzení lze prokázat alternativními způsoby a že jde o negativní skutečnost. 8. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy, avšak vzhledem k nesporným tvrzením účastníků a vznesené námitce promlčení nemohly již ve světle výše uvedených důkazů přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je proto v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. 9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobců dle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále též jen„ Nařízení“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Podle článku 1 odstavce 1. písm. c) Nařízení toto stanoví za podmínek v něm stanovených minimální práva cestujících, jestliže je jejich let zpožděn. 11. Podle článku 2 Nařízení se pro účely tohoto nařízení a)„ leteckým dopravcem“ rozumí podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí; b)„ provozujícím leteckým dopravcem" rozumí letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím; f)„ letenkou“ rozumí platný doklad opravňující k přepravě nebo jiné rovnocenné oprávnění v elektronické nebo jiné nehmotné formě, vydané nebo schválené leteckým dopravcem nebo jeho pověřeným zástupcem; g) "rezervací" rozumí skutečnost, že cestující má letenku nebo jiný důkaz, který udává, že rezervace byla leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přijata a evidována; l)„ zrušením" rozumí neuskutečnění letu, který byl dříve plánován, a na který bylo rezervováno alespoň jedno místo. 12. Podle článku 3 odstavce 1 Nařízení se toto nařízení vztahuje: a) na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva; b) na cestující odlétající z letiště umístěného na území třetí země na letiště umístněné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, pokud neobdrželi náhradu nebo odškodnění a nebyla jim poskytnuta pomoc v této třetí zemi a pokud je provozující letecký dopravce dopravcem Společenství. Podle článku 3 odstavce 2 Nařízení se odstavec 1 použije pod podmínkou, že cestující: a) mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě, - jak je předem a písemně (rovněž elektronickými prostředky) stanoveno a v čase uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu, nebo, jestliže není uveden čas, nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu; nebo b) jsou leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy bez ohledu na důvod převedeni z letu, který měli rezervovaný, na jiný let. 13. Podle článku 3 odstavce 5 Nařízení se toto nařízení vztahuje na každého provozujícího leteckého dopravce, který přepravuje cestující podle odstavců 1 a 2. Jestliže provozující letecký dopravce nemá smlouvu s cestujícím a plní povinnosti podle tohoto nařízení, má se za to, že jedná v zastoupení osoby, jež uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. 14. Podle článku 5 odst. 1 Nařízení v případě zrušení letu: a) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8; b) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v případě přesměrování, jestliže očekávatelný čas nového odletu je alespoň následující den po plánovaném odletu zrušeného letu, pomoc stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c); c) mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpoz