15 C 115/2018-194 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá náhrady škody, která jí měla vzniknout vydáním nezákonných rozhodnutí, a to v celkové výši 208 780 326,60 Kč. Žalobkyně se domáhá úhrady majetkové újmy spočívající v zabavení všech finančních prostředků uložených na depozitu a jejich použití k úhradě i dosud nesplatné daně a v zabavení nakoupeného zboží, jeho exekučním prodeji a použití výtěžku k úhradě následně vzniklé a splatné daně, v důsledku čehož došlo k totální ekonomické likvidaci fungující, dobře zaběhnuté společnosti s obrovskými obraty a zisky. Majetkovou újmu (tj. skutečnou újmu a ušlý zisk), za „právní a faktické usmrcení“ společnosti, však nelze objektivně ve všech jejích dopadech a důsledcích vyčíslit nebo jen vyčíslit s nepoměrnými obtížemi. Z uvedeného důvodu uplatnila žalobkyně náhradu újmy pouze v položkách, které byly a jsou objektivně vyčíslitelné a doložitelné. Tedy v částce zajištění daně, které ke dni 14. 4. 2010 (tj. ke dni vydání odnětí povolení podnikat) leželo na účtu celního úřadu coby peněžní prostředky ve vlastnictví žalobce, tj. 200 171 885,00 Kč, a hodnoty majetku (zboží), které bylo jako vlastnictví žalobce následně prodáno v rámci daňové exekuce. Žalovaná částka odpovídá součtu částek 200 171 885 Kč a 8 608 441,60 Kč. , adresa, 171 885 Kč byla ke dni 14. 4. 2010 deponována na účtu celního úřadu k zajištění úhrady spotřební daně. Zbytek žalované částky 8 608 441,60 Kč odpovídá hodnotě zaplaceného zboží, které žalobci bylo ke dni 15. 4. 2010 v rámci razie zajištěno a následně prodáno v dražbě. Jde o součet částky 6 214 482 Kč (kupní cena zboží od společnosti EZ , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , DIČ: , DIČ, ) a částky 95 433,91 EUR (přepočteno kursem 25,085 Kč/1 EUR na částku 2 393 959,60 Kč, jako kupní ceny zboží od společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Žalobce jako právní důvod a příčinu svého ekonomického pádu (tedy celé uplatňované újmy), spatřuje nezákonné rozhodnutí Celního ředitelství , adresa, o odnětí povolení č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Pokud by toto nezákonné rozhodnutí nebylo vydáno, neměly by celní orgány žádný důvod ani podklad k tomu, aby konaly další úkony, aby zajistily (zabavily) zboží v cisternách, neboť na úhradu tehdy splatné spotřební daně bylo na depozitním účtu celního úřadu dostatečné zajištění. Při normálním chodu podnikání by se žalobce nedostal ani do prodlení s úhradami jakékoliv daně (ať již spotřební nebo DPH), neboť by na tyto daně mohl podnikáním řádně vydělat. Nemuselo by tedy vůbec dojít k exekučnímu dražebnímu prodeji zboží. Bez tohoto nezákonného rozhodnutí by nemohly orgány celní správy ani oznamovat do zahraničí (EU), že žalobci bylo povolení odebráno a že toto odebrání povolení bude brzy validní.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila následovně. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, neboť má za to, že spotřební daň nemůže být škodou, tedy ani daňový nedoplatek nemůže být škodou. Důvodem vzniku povinnosti dań přiznat a zaplatit byla skutečnost, že vyvbrané výrobky byly uvedeny do volného oběhu jejich přijetím žalobkyní. Daňový nedoplatek vznikl z toho důvodu, že žalobkyně neuhradila spotřební daň ve lhůtě splatnosti. Žalobkyně uplatňuje jako škodu částku, která svým charakterem nemůže být škodou. Škoda nemůže být v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Spotřební daň by musela být uhrazena i v případě, že by žalobkyni nebylo odňato povolení a stejně tak i v případě, že by mu nebyly vybrané výrobky zajištěny. Důvodem pro proužití zajištění daně byla skutečnost, že žalobkyně dań neuhradila v řádné lhůtě její splatnosti. Vlastní zajištění vybraných výrobků je předběžným opatřením. Vybrané výrobky byly následně vráceny žalobkyni. To, že nedošlo k jejich faktickému vrácení, bylo způsobeno opět nezaplacením spotřební daně ve lhůtě splatnosti. Výrobky byly prodány v dražbě v rámci exekuce prodejem movitých věcí z důvodu nezaplacení spotřební daně, finanční prostředky získané z prodeje byly použity na úhradu spotřební daně, tedy ve prospěch žalobkyně.3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.4. Žalobkyně složila v roce 2010 na účet , jméno FO, ředitelství , adresa, na zajištění daně v souvislosti s povolením finanční prostředky, které byly následně použity na úhradu vzniklého nedoplatku na spotřební dani, a to v částce 99 849 991,00 Kč na spotřební daň z minerálních olejů za období únor 2010 (splatná 9. 4. 2010) (rozhodnutí Celního ředitelství , adresa, o použití zajištění daně na úhradu daně č.j. , č. účtu, ze dne , datum, ); v částce 100 321 894 Kč na spotřební daň z minerálních olejů za období březen 2010 (splatná 10. 5. 2010) (rozhodnutí Celního ředitelství , adresa, o použití zajištění daně na úhradu daně ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, ).5. Dne , datum, Celní ředitelství , adresa, vydalo žalobci povolení (rozhodnutí Celního ředitelství , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , o vydání nového povolení a odejmutí povolení předchozího).6. Dne , datum, vydalo Celní ředitelství , adresa, rozhodnutí o odnětí povolení, neboť žalobce opakovaně nedoplnil zajištění daně v zákonné lhůtě (rozhodnutí o odnětí povolení ze dne , datum, ).7. Dne , datum, žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o odnětí povolení. Dne , datum, Generální ředitelství cel (dále jen „GŘC“) rozhodlo o odvolání tak, že odvolání proti rozhodnutí o odnětí povolení zamítlo, resp. změnilo důvod odnětí povolení z důvodu uvedeného v § 22 odst. 19 písm. e) zákona o SPD (nedoplnění zajištění) na důvod uvedený v § 22 odst. 19 písm. b) zákona o SPD (existence nedoplatku). Následně podal žalobce žalobu proti rozhodnutí o odvolání k Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze rozhodl o žalobě tak, že rozhodnutí GŘC o odvolání včetně rozhodnutí o odnětí povolení Celního ředitelství , adresa, CŘ zrušil (rozsudek Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne 19. 11. 2015). Dne 1. 2. 2016 GŘC podalo proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost, Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č.j. , spisová značka, ).8. V dané věci probíhala řízení o zajištění vybraných výrobků. Zajištěné výrobky byly prodány v dražbě movitých věcí, a to soubor movitých věcí – položka 1 – 63 024 litrů za částku 777 730 Kč (rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě věcí movitých položka 1 ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, ), soubor movitých věcí – položka 2 – 103 765 litrů za částku 1 175 242 Kč (rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě věcí movitých položka 2 ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, a soubor movitých věcí – položka 3 – 32 505 litrů za částku 394 540 Kč (rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě věcí movitých položka 3 ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, ). Peněžní prostředky získané v dražbě byly použity na úhradu spotřební daně.9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozhodnutí neuváděl.10. Soud dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování v souladu se zásadou hospodárnosti řízení již neprováděl.11. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná či nesporná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy.12. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“).13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.14. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).15. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.16. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 cit. ustanovení byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle odst. 3 cit. ustanovení nejde-li o případy zvláštníh