15 C 182/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 050 Kč s příslušenstvím specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalobkyně zjistila, že žalovaný jako provozovatel neměl ode dne [datum] do [datum], dále od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti k osobnímu automobilu [registrační značka]. Vozidlo nebylo pojištěno po dobu 68 dní, 137 dní a 105 dní a žalovaný tímto porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni proto vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvku, jehož výše byla vypočtena jako součin počtu dní, během kterých trvalo porušení povinnosti, a výše denní sazby podle druhu vozidla určené dle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb. Žalovanému byly zaslány výzvy k úhradě. Žalovaný ani po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. Kromě dlužného příspěvku požaduje žalobkyně rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve výši 3x 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný byl soudem poučen o tom, že soud může ve věci rozhodnout podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, byl vyzván, aby soudu v určené lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má soud za to, že proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Poučení s výzvou k vyjádření bylo žalovanému doručeno fikcí dne [datum] (srov. ust. § 45 o. s. ř. a násl. o způsobech doručování soudních písemností, jakož i o následcích spojených s tím, že si adresát písemnost soudu v úložní době nevyzvedl). Žalovaný ponechal výzvu bez odezvy a nastoupila proto fikce, že nemá proti postupu soudu podle § 115a o. s. ř. námitek. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v podaném žalobním návrhu. 4. Soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dnešního dne veřejně vyhlásil rozsudek. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn a prokázán tento skutkový stav tak, jak je tvrzen shora: žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný jako provozovatel neměl ode dne ode dne [datum] do [datum], dále od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti k osobnímu automobilu [registrační značka] (Zjištěné údaje o vozidle). Vozidlo nebylo pojištěno po dobu 68 dní, 137 dní a 105 dní. Žalovanému byly zaslány výzvy k úhradě a následně byl upomínán (výzvy k úhradě do garančního fondu ČKP, upomínky). Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho (předžalobní upomínka ze dne [datum], [datum], [datum] včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. a shledal, že nárok žalobkyně má oporu v § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., a za situace, kdy žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že by dlužné příspěvky uhradil, soud žalobě vyhověl. Výše příspěvku byla v souladu s § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočtena jako součin počtu dní, během kterých trvalo porušení povinnosti (68, 137 a 105 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla určené dle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč). Nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva vychází z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Rozhodnutí o přiznání úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 294 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 21 050 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.