22 C 225/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 22. 8. 2022 domáhá zaplacení částky 55 716,32 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. 2. Konkrétně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s úrokem. Neboť žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně k zesplatnění pohledávky ke dni 3. 3. 2022 a požaduje po žalovaném uhrazení celého dluhu ve výši 55 716,32 Kč. Žalobkyně mimo jistinu požaduje i poplatky ve výši 1 800 Kč a smluvní úrok ve výši 30 % p. a. V průběhu řízení žalobkyně vzala částečně zpět (opravila) požadovaný smluvní úrok od 4. 3. 2022 do 26. 7. 2022 a dále pohledávku postoupila na žalobkyni, jak rozhodnuto o procesním nástupnictví usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 4. 2023. Žalobkyně následně rozšířila žalobu o úrok ve výši 19,9 % ročně z požadované jistiny, o úrok ve výši 30 % z poplatků ve výši 1 800 Kč a paušální náhrady nákladů ve výši 1 200 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to zejména žádosti o podnikatelský úvěr ze dne 20. 10. 2021, smlouvy o kontokorentním úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 20. 10. 2021, platební historie, výpisů z účtů, oznámení o převodu dluhu ze dne 6. 3. 2022, produktových podmínek komerčního bankovnictví, sazebníku poplatků a předžalobní upomínky ze dne 1. 8. 2022 včetně doručenky, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Žalovaný požádal banku o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Ta této žádosti vyhověla a uzavřela s žalovaným dne 20. 10. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněna čerpat úvěr, tak, že banka provede platební příkazy žalovaného na jeho běžném účtu č. [bankovní účet] i přesto, že na nich nebude dostatek prostředků, a to až do maximálního záporného zůstatku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 13,90 % p. a. a poplatky dle sazebníku. V případě, že žalovaný překročí povolený úvěrový rámec, bude tento úročen sazbou 30 % p. a. Z platební historie je zřejmé, že žalovaný dne 3. 3. 2022 čerpal úvěr ve výši 53 916,32 Kč, od tohoto dne se změnila úroková sazba na sankční úrok a následně byly žalovanému naúčtovány tři poplatky po 600 Kč. Dopisem ze dne 6. 3. 2022 banka žalovanému oznámila, že ukončila poskytování kontokorentního úvěru a celý dluh ve výši 53 916,32 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet. Tento dluh byl okamžitě splatný. Neboť žalovaný tento dluh neuhradil, zaslala mu banka předžalobní výzvu ze dne 1. 8. 2022. 6. Dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 9. Neboť banka dodržela své závazky z úvěrové smlouvy a poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, bylo povinností žalovaného tento rámec nepřekročit a vyčerpané peněžní prostředky vrátit, a to spolu se smluvním úrokem 13,90 % ročně a poplatky dle ceníku, formou pravidelných měsíčních splátek. Z výpisů z účtů a platební historie však vyplývá, že tuto povinnost žalovaný nedodržel, když úvěrový rámec dne 3. 3. 2022 překročil, banka proto oprávněně přistoupila k zesplatnění pohledávky a požadování smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně a úroku ve výši 19,9 % ročně. Kromě jistiny jí náleží i poplatky ve výši 1 800 Kč (3 x 600 Kč) za zaslané upomínky a náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný proti nim nikterak nebrojil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas, žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena v usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 5. 2023. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 442,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 229 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 716,32 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč. 13. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 14. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.