25 C 175/2020-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 21. 2. 2020 domáhá zaplacení částky 46 400,67 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Konkrétně žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 22. 10. 2018. Dle této smlouvy poskytla banka žalované úvěrový rámec do výše 45 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím vystavené karty. Vyčerpanou část úvěru se žalovaná zavázala bance hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z vyčerpané výše úvěru spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a poplatky. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, banka proto přistoupila k okamžitému zesplatnění celého dluhu a následnému postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 46 400,67 Kč, smluvní úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 3 664 Kč a dále zákonný i smluvní úrok ode dne 16. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, a to tak, že ve spise jsou založeny listinné důkazy prokazující oprávněnost žalovaného nároku. S ohledem na to, že opatrovník žalované nedisponuje žádnými důkazy, kterými by mohl proti žalobním tvrzením uplatňovat procesní obranu, ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v žalobě a žalovaná ve vyjádření ze dne 18. 11. 2022. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to zejména smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 22. 10. 2018, protokolu o převzetí kreditní karty ze dne 30. 10. 2018, prohlášení okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 30. 7. 2019, souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2020, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2019, předžalobní výzvy k úhradě ze dne 4. 2. 2020 a doručenek, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Žalovaná uzavřela s bankou smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 22. 10. 2018, na základě které banka vydala žalované platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, ale řádně a včas na něj nehradila. Banka proto přistoupila k zesplatnění pohledávky dopisem ze dne 30. 7. 2019 a pohledávku postoupila na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně učinila poslední pokus o smírné vyřešení sporu, a to předžalobní upomínkou ze dne 4. 2. 2020. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 8. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Jelikož banka dodržela své závazky z úvěrové smlouvy a poskytla žalované peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, bylo povinností žalované peněžní prostředky vrátit, a to spolu se smluvním úrokem 23,99 % ročně a poplatky dle ceníku, formou pravidelných měsíčních splátek. Ze souhrnného výpisu vyplývá, že tuto povinnost žalovaná nedodržela, banka proto oprávněně přistoupila k zesplatnění pohledávky a jejímu postoupení na žalobkyni. Kromě jistiny jí náleží i úrok za dobu poskytnutí úvěru a dále zákonný i smluvní úrok ode dne zesplatnění pohledávky do jejího splacení. 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení obsažená v žalobě prokázala, soud její žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vyšel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 499 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 321 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 400,67 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 12. O odměně opatrovníka rozhodl soud tak, že přiznal opatrovníku náhradu nákladů řízení v částce 3 146 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t. z tarifní hodnoty ve výši 46 400,67 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 11. 10. 2022) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z částky 1 377,60 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z částky 7 937,60 Kč. 13. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 14. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.