25 C 184/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 28. 6. 2021 domáhala zaplacení částky 16 869,90 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 27. 10. 2017. Na základě této smlouvy byla žalobkyně povinna zřídit žalovanému účet č. [bankovní účet] a poskytnout mu úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 8,3 % ročně a poplatkem za přistavení úvěru ve výši 400 Kč. Úrok, a případně i úrok z prodlení ve výši zákonné sazby, byl k jistině připisován vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce dle obchodních podmínek, které tvoří součást smlouvy. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas úvěr nesplácel, zaslala mu žalobkyně výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 2. 7. 2018, na základě které byla smlouva (kontokorent) ke dni 4. 9. 2018 ukončena (ukončen). Celkový dluh k dnešnímu dni činí 16 869,90 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Na základě předložených listinných důkazů (rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 24. 7. 2017, obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 27. 10. 2017, obchodních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, přehledu pohybů na účtu za období od 28. 10. 2017 do 31. 5. 2021, přehledu pohybů zůstatku na účtu č. [bankovní účet] za období od 28. 10. 2017 do 31. 5. 2021, výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 7. 2018 a výzvy k plnění včetně doručenky) soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním ve věci samé. 5. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 24. 7. 2017 rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, v rámci které žalobkyně pro žalovaného zřídila a vedla platební účet č. [bankovní účet]. Následně spolu účastníci dne 27. 10. 2017 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec na jeho platební účet ve výši 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s možností automatické prolongace. Žalovaný se naopak zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 8,3 % ročně. Žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, avšak nesplácel jej (s úroky) řádně a včas. Žalobkyně proto úvěrovou smlouvu vypověděla, možnost čerpání úvěrového rámce zastavila a požadovala po žalovaném uhrazení vyčerpané jistiny, úroku, úroku z prodlení a poplatků. 6. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet 7. Dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy žalobkyně dodržela své závazky z úvěrové smlouvy a poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, bylo povinností žalovaného peněžní prostředky vrátit, a to spolu se smluvním úrokem 8,3 % ročně a sjednanými poplatky, to vše formou pravidelných měsíčních splátek. Z výpisu z účtu vyplývá, že tuto povinnost žalovaný nedodržel, žalobkyně proto oprávněně přistoupila k zesplatnění pohledávky a požadování celé výše nesplaceného úvěru včetně úroku z prodlení v zákonné výši. 12. Žalovaný naopak zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a nijak netvrdil, ani neprokázal, že své povinnosti plnil, že na svůj dluh plnil více, než prokázala žalobkyně, příp. že dluh vůbec nevznikl. 13. Soudu tak nezbylo, než rozhodnout tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O výši zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. 14. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listin a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jež byla obsažena ve výzvě (usnesení č. j. 25 C 184/2021-38 ze dne 28. 12. 2022). 15. Svou mezinárodní příslušnost soud dovodil z čl. 7 bodu 1 písm. b) nařízení 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť místo, kde byly služby poskytnuty, se nachází na území České republiky, konkrétně v místě sídla žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr a u níž je veden příslušný platební účet. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 869,90 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.). 17. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.