30 C 43/2016 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně uplatnila vůči žalované žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] nárok na poskytnutí pojistného plnění ve výši 1 036 074 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náhradu za ztrátu na výdělku při invaliditě za období od [datum] ve výši pravidelné měsíční renty odpovídající rozdílu mezi průměrnou měsíční mzdou ve výši 15 996 Kč a jejím měsíčním invalidním důchodem, z titulu pojištění odpovědnosti za škodu – újmu na zdraví žalobkyně způsobenou provozem vozidla tov.zn. VW Golf, [registrační značka], jehož řidičem byl [jméno] [příjmení], [datum narození], dne [datum]. 2. Žalovaný nárok sestává z dílčích nároků za ztížení společenského uplatnění, dále jen„ ZSÚ“ ve výši 720 000 Kč, tuto částku žalobkyně dovozuje z posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jenž ohodnotil ZSÚ za poúrazové omezení hybnosti páteře a další omezení hybnosti v celkové výši 1 300 bodů, přičemž žalobkyně má za to, že jsou dány důvody mimořádného zřetele dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., dále jen„ vyhláška“, pro zvýšení ZSÚ na trojnásobek, tedy v celkové výši 3 900 bodů, tj. 468 000 Kč (120 Kč za 1 bod). Dále žalobkyně požaduje za újmu na zdraví spočívající ve vážné duševní poruše vzniklé po dopravní nehodě ohodnocené dle posudku o ZSÚ vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] 2 100 body, tj. 252 000 Kč. 3. Dalším dílčím nárokem, jehož se žalobkyně žalobou domáhala, byla náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] v celkové 55 854 Kč, kdy průměrný výdělek žalobkyně činil 15 996 Kč měsíčně a náhrada za ztrátu na výdělku tak představovala rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenskou. Tento dílčí nárok byl žalobkyni již pravomocně přiznán spolu s úrokem z prodlení výrokem I. rozsudku zdejšího soudu č.j. 30C 43/2016-124 ze dne 7.3. 2019. Dále žalobkyně požadovala po žalované uhradit částku ve výši 256 370 Kč odpovídající náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum] do února 2016. 4. Pokud jde o nárok na poskytnutí pravidelné měsíční renty od [datum] ve výši rozdílu mezi průměrnou měsíční mzdou žalobkyně a jejím měsíčním invalidním důchodem, žalobkyně byla v průběhu řízení vyzvána k upřesnění žaloby a specifikaci tohoto nároku, kdy podáním ze dne [datum] žalobu upřesnila tak, že za období od [datum] do [datum] požaduje po žalované náhradu na ztrátu na výdělku ve výši 479 576,80 Kč a od [datum] náhradu za ztrátu na výdělku ve formě pravidelné renty ve výši 7 458 Kč měsíčně (rozdíl mezi průměrnou měsíční mzdou žalobkyně ve výši 15 996 Kč a měsíčním invalidním důchodem ve výši 8 538 Kč). 5. Konečně se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení částky 3 850 Kč, odpovídající náhradě nákladů za vypracování znaleckého posudku - MUDr. [jméno] [příjmení]. 6. Žalobkyně podáním ze dne 2.6 2016 vzala zpět žalobu v části 292 800 Kč odpovídající nároku na ztížení společenského uplatnění, jenž zaplatila žalovaná po podání žaloby dne [datum]. Zdejší soud následně při jednání [datum] řízení co do částky 292 800 Kč zastavil. Řízení bylo zastaveno také co do částky 3 850 Kč, kterou žalovaná uhradila jako náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku MUDr. [jméno] a to při jednání soudu dne [datum]. 7. Dle žalobkyně se její život v důsledku předmětné nehody nenávratně změnil, kromě toho, že přišla o práci- pracovala na pozici plánovačky, kresličky a skladnice u zaměstnavatele spol. [právnická osoba], již od [datum], nemůže se věnovat řadě svých zálib, mezi něž patřily ruční práce – pletení, šití, vyšívání, tanec, práce na zahradě a pravidelné víkendové procházky. Před úrazem se intenzivně věnovala tanci, účastnila se plesové sezóny a žila velmi aktivní život. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nemůže věnovat zájmovým činnostem, které ji naplňovaly jak z hlediska tvůrčí stránky její osobnosti, tak po stránce společenské, ztratila také většinu sociálních kontaktů, jež byly s těmito aktivitami spojené. Žalobkyně těžce nese, že se již není schopna sama postarat o každodenní chod domácnosti, což se odrazilo také na její psychické stránce a poznamenalo její partnerský život. 8. Žalovaná učinila nesporným, že ke dni [datum] došlo k dopravní nehodě, při které byla žalobkyně zraněna. Uvedla, že žalobkyni zaslala z titulu odškodnění ztížení společenského uplatnění částku 292 800 Kč, odpovídající 2 000 bodů + navýšení o 22%, celkem tedy 2 440 bodů, nárok nad rámec poskytnutého pojistného plnění považuje za neoprávněný. Pokud jde o výši odškodnění, vyšla ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ohledně diagnostikovaného omezení pohyblivosti hlezenního kloubu LDK lehkého stupně (400 bodů) a omezení pohyblivosti kolenního kloubu lehkého stupně (400 bodů), odmítla však diagnostikované omezení hybnosti páteře lehkého stupně, neboť k žádnému doloženému poranění páteře žalobkyně při předmětné dopravní nehodě nedošlo. Pokud jde o jí předložený psychiatrický posudek MUDr. [jméno] [jméno], v bodovém hodnocení odmítla položku 015 vyhlášky s tím, že u žalobkyně se jedná pouze o duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a nepříznivých situací, které u žalobkyně nastaly po předmětném úrazu a v souvislosti s tímto úrazem. Má proto za to, že zjištěné duševní poruchy u žalobkyně musí být zohledněny jen položkou 016 vyhlášky – posttraumatická stresová porucha, obsedantně fobická porucha s projevy panických atak ([číslo] bodů). Žalovaná neuznala ani nárok žalobkyně na náhradu ztráty na výdělku, neboť invalidita žalobkyně (pokles její pracovní schopnosti) není důsledkem dopravní nehody, když je ze zápisů, které jsou součástí posudku o invaliditě žalobkyně ze dne [datum], zřejmé, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně je vertebrogenní algický syndrom s protrusí meziobratlových plotének bederní páteře, přičemž u žalobkyně v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou k žádnému úrazu pánve nedošlo. Invalidita žalobkyně tedy existuje pro obecné onemocnění páteře a nemá žádnou souvislost s předmětnou dopravní nehodou. 9. Soud v tomto řízení již o nároku žalobkyně rozhodl rozsudkem ze dne 7.3. 2019, č.j. 30C 43/2016-124 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 6.2. 2020, č.j. 30C 43/2016-165, tyto však byly k odvolání žalobkyně vyjma vyhovujícího výroku I. rozsudku ze dne [datum], jenž odvoláním napaden nebyl, usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2.9. 2020, č.j. 72 Co 425/2019-187, zrušeny. 10. Zdejší soud následně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12.10. 2021, č.j. 30C 43/2016-236, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 6.1. 2022, č.j. 30C 43/2016-266, tyto však byly k odvolání žalobkyně i žalované usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16.8. 2022, č.j. 72 Co 111/2022-296, zrušeny. Výrokem II. předmětného usnesení Městský soud nařídil, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. V odůvodnění předmětného usnesení Městský soud uzavřel, že teprve poté, co bude na podkladě provedeného dokazování řádně vyhodnoceno, jakým konkrétním způsobem se v porovnání s dosavadním životem změnil život žalobkyně v důsledku poškození zdraví trvalého rázu, jež utrpěla při dopravní nehodě a jakým konkrétním způsobem je žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví omezena v běžném osobním životě, v pracovním uplatnění, při uspokojování životních a společenských potřeb apod., bude možné odpovídajícím způsobem vyhodnotit, zda lze omezení žalobkyně vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění či zda jsou dány výjimečné skutečnosti pro zvýšení odškodnění postupem dle § 7 odst. 3 vyhlášky. Dále Městský soud zdůraznil, že z hlediska naplnění příčinné souvislosti mezi úrazem a ztrátou na výdělku je i dle judikatury podstatné, zda omezení či ztráta pracovní způsobilosti poškozeného je v příčinné souvislosti s újmou na zdraví či má podklad v jiných příčinách, přičemž rozhodující je, zda pracovní úraz či jeho následky dovršily od určitého data neschopnost zaměstnance k výkonu dosavadní práce a zda tedy z hlediska nutnosti zanechat této práce byly příčinnou důležitou, podstatnou a značnou. Konečně Městský soud zavázal soud prvního stupně, aby při rozhodování o uplatněném příslušenství ve formě úroků z prodlení vzal v úvahu, že předmětem řízení v dané věci je nárok na poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a lhůta splatnosti pojistného plnění vychází z § 9 odst. 2, 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ ZPOPV“. 11. Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] byla žalobkyně sražena na přechodu pro chodce osobním automobilem tov.zn. VW Golf, [registrační značka], jenž řídil [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž předmětné vozidlo mělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalobkyně utrpěla při střetnutí s předmětným vozidlem zlomeninu diafýzy holenní kosti s nutností operativního zákroku, otevřenou ránu vlasové části hlavy a povrchní poranění vlasové