40 C 115/2021-128 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu o letecké charterové službě (, Anonymizováno, , dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byl vytvořen tzv. letecký most z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do České republiky za účelem přepravy zboží pro potřeby žalobkyně, která na základě usnesení vlády č. , hodnota, ze dne , datum, pořizovala a distribuovala osobní ochranné prostředky pro široké spektrum státních i nestátních subjektů. Cena za realizaci jednotlivých letů byla hrazena z rozpočtových prostředků žalobkyně. Smlouva stanovovala výši úplaty za jednotlivé lety podle typu letadla. Žalobkyně dne , datum, uhradila zálohu ve výši , částka, a následně pak hradila jednotlivé platby za každý týden trvání Smlouvy dle uskutečněných letů. Platba probíhala dle podkladů ze Smlouvy, k platbám nebyly zasílány jednotlivé faktury. Žalobkyně uvedla, že těmito lety bylo přepravováno i zboží jiných subjektů, a proto žalobkyně částku zaplacenou za každý jednotlivý let rozpočetla podle přepravovaného objemu (váhy) zboží a určila tak jednotkovou cenu dopravy za 1 kg přepravovaného zboží, úhradu následně uplatnila u subjektů, jejichž zboží bylo daným letem přepravováno. Uvedla, že letem č. , Anonymizováno, ze dne , datum, v rámci shora uvedené letecké přepravy dopravila na vlastní náklady z ČLR do ČR zboží (ochranné pomůcky) žalované o celkové hmotnosti 16 992 kg. Cena dopravy letem č. , Anonymizováno, , kterou žalobkyně uhradila, činila dle Smlouvy , částka, , celkem bylo letadlem přepravováno 57 857 kg zboží. Celková cena podílu žalované za přepravu jejího zboží s ohledem na objem jejího nákladu vůči celkovému objemu nákladu dle výše uvedených pravidel činila , částka, , tedy , částka, (kurz je počítán ke dni úhrady platby vztahující se k příslušným letům). Takto stanovená cena je průkazným a relevantním způsobem určení výše bezdůvodného obohacení. Dle leteckého nákladového listu č. , hodnota, ze dne , datum, bylo přepravované zboží po celou dobu přepravy ve vlastnictví žalované, zboží bylo Ministerstvem zdravotnictví od žalované zakoupeno s předáním v České republice, ve skladovém areálu , Anonymizováno, v , adresa, . Žalobkyně uvedla, že dopisem ze dne , datum, zaslala žalované fakturu vystavenou téhož dne za realizovanou leteckou přepravu jejího zboží z ČLR do ČR letem č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , splatnost faktury byla stanovena na , datum, . Žalovaná fakturu odmítla uhradit s odůvodněním, že si není vědoma, že by uzavírala s žalobkyní jakékoli právní jednání a že dopravu materiálu dopraveného letem č. , Anonymizováno, si dle jejích informací objednávalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Žalobkyně následně opakovaně kontaktovala žalovanou a sdělila jí veškeré rozhodné skutečnosti k uskutečněné letecké přepravě zboží žalované, bezdůvodnému obohacení, když mezi žalobkyní a žalovanou nebyl právní vztah, jenž by zakládal nárok žalované na přepravu zboží žalované na náklady žalobkyně, a opakovaně ji vyzvala k úhradě faktury. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila ničeho.2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná předně uvedla, že dne , datum, byla vystavena objednávka č. , Anonymizováno, mezi žalovanou jako dodavatelem a ČR – Ministerstvem zdravotnictví jako odběratelem (dále jen „Objednávka“), na základě které se žalovaná zavázala doručit chirurgické ústenky v počtu 4 000 000 Ks za celkovou cenu , částka, Ministerstvu zdravotnictví do Skladového areálu , Anonymizováno, v , adresa, s tím, že celková cena nezahrnovala náklady na dopravu, neboť objednatel souhlasil s tím, že objednávku dopraví vlastními prostředky a na své náklady. Žalovaná uvedla, že o existenci Smlouvy o letecké charterové službě nebyla informována, do tohoto smluvního vztahu nevstoupila a ani se nezavázala k úhradě souvisejících nákladů. Uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví avizovalo žalované při zaslání objednávky, že je schopno zajistit dopravu objednaného zboží až do skladového areálu. Skutečnost, že žalovaná má Ministerstvu vnitra uhradit část nákladů za přepravu zboží, sdělila žalobkyně žalované teprve dne , datum, , tedy více než 6 měsíců po uskutečnění přepravy. Dále namítla, že se nemohla vůči žalobkyni bezdůvodně obohatit, neboť ve prospěch žalované nebylo vykonáno žádné plnění.3. Podáním ze dne , datum, žalovaná omluvila svou neúčast na jednání konaném dne , datum, z důvodu chybného doručení předvolání k jednání jejímu právnímu zástupci a navrhla stanovit nový termín k projednání. Žalovaná vznesla námitku věcné nepříslušnosti, neboť se nejedná o spor vyplývající z poměrů soukromého práva, žalobkyně zajišťovala přepravu zboží ve veřejném zájmu a není tak možné uplatnit koncept bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku a řízení má probíhat před krajským soudem. Žalovaná dále namítla neunesení důkazního břemene žalobkyní, žalobkyně neprokázala, že žalovaná měla k přepravovanému zboží v době přepravy jakákoli práva, odesílatelem byla společnost , Anonymizováno, . (dále jen „, Anonymizováno, “), žalovaná byla pouze příjemcem. Žalobkyně dále neprokázala, že se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila, když cena za přepravu nezávisela na tom, zda bude předmětné zboží přepraveno či nikoli. Pro případ, že by k bezdůvodnému obohacení došlo, žalovaná namítá, že žalobkyně neprokázala výši bezdůvodného obohacení.4. Podáním ze dne , datum, vzala žalovaná námitku věcné nepříslušnosti zpět.5. Žalovaná při ústních jednání a ve svých vyjádřeních dále rozporovala, že v době nakládky byla vlastníkem předmětného zboží, vlastníkem zboží byla společnost , Anonymizováno, , zboží dopravené do České republiky nepřevzala, když zboží bylo z letiště přepravováno hasiči koncovým příjemcům, tím v tomto případě bylo Ministerstvo zdravotnictví, resp. Správa státních hmotných rezerv. Žalovaná dále uvedla, že mezi Ministerstvem zdravotnictví a žalovanou bylo ujednáno, že Ministerstvo zdravotnictví zajistí dopravu objednaného zboží. Dále namítla, že objednávka Ministerstva zdravotnictví učiněná u žalované má odchylky od nabídky, kterou žalovaná učinila, tedy jedná se o novou nabídku, kterou žalovaná nepřijala. Odchylky shledává zejména v rozsahu odpovědnosti jedné strany vůči druhé straně a ve vztahu nenaplnění požadavků písemného potvrzení objednávky. Nadto je Ministerstvo zdravotnictví subjektem, jenž je povinen uveřejnit uzavřené smlouvy v registru smluv, což Ministerstvo zdravotnictví neučinilo, a proto konkludentní uzavření smlouvy nemůže být považováno za obvyklé a k obsahu nabídky a objednávky nelze přihlížet. Absenci písemné formy pak nelze zhojit ani faktickým plněním. K vlastnictví zboží uvedla, že letecký nákladní list není důkazním prostředkem o vlastnickém právu žalované a že v případě, kdy by žalovaná vlastnila zboží, toto by si v České republice i převzala. Namísto toho bylo zboží převzato hasiči na základě zmocnění od Ministerstva zdravotnictví.6. K námitkám žalované žalobkyně ve svých písemných vyjádřeních doplnila, že neměla žádný smluvní vztah s žalovanou ani společností , Anonymizováno, , přičemž letecký nákladní list č. , hodnota, považuje žalobkyně za důkaz o vlastnickém právu žalované ke zboží. Zboží bylo žalobkyní pro žalovanou přepraveno do České republiky a žalovaná za tuto přepravu ničeho neuhradila. Dále uvedla, že z dopisu náměstka ministra zdravotnictví ze dne , datum, vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví s žalovanou neřešilo otázku dopravy objednaného zboží, žalovaná se zavázala dodat zboží v České republice. , adresa, žalované bylo dle předávacího protokolu ze dne , datum, za žalovanou převzato , jméno FO, . V návaznosti na předání zboží žalovaná vystavila Ministerstvu zdravotnictví fakturu, která byla Ministerstvem zdravotnictví, poté co byla žalovanou na výzvu opravena, dne , datum, uhrazena. Tvrzení jednatele žalované při účastnickém výslechu, že místo plnění nebylo mezi smluvními stranami sjednáno, má žalobkyně s ohledem na dosavadní vyjádření žalované za liché. Další nekonzistentní tvrzení žalobkyně shledává v tvrzení žalované, která na jedné straně tvrdí, že mezi žalovanou a Ministerstvem zdravotnictví nevznikl smluvní vztah, a na druhé straně uvádí, že z realizované obchodní transakce negenerovala výrazný zisk. K námitce žalované o neuzavření smlouvy uvedla, že žalovaná dle smlouvy fakticky konala, za dodané zboží vystavila fakturu, která jí byla Ministerstvem zdravotnictví uhrazena. Nepřisvědčila ani námitce žalované, že objednávka nebyla zveřejněna v registru smluv, neboť smlouva byla v registru smluv ve lhůtě stanovené zákonem uveřejněna dne , datum, .7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:8. Dne , datum, žalobkyně uskutečnila leteckou přepravu při které bylo přepravováno i zboží, které si u žalované objednalo Ministerstvo zdravotni