63 C 187/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 163 068 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že uzavřené rámcové kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2022 žalovaná odebrala od žalobkyně zboží vždy dle příslušné objednávky v celkové hodnotě 147 495 Kč. Částka 15 573 Kč představuje dlužné nájemné z titulu dvou nájemních smluv na užívání movitých věcí uzavřených mezi účastníky v měsíci březnu 2022. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci uzavřely dne 17. 2. 2022 rámcovou kupní smlouvu, na základě které žalobkyně dodala žalované zboží, následně vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 28. 2. 2022 na částku 32 318 Kč, splatnou dne 29. 4. 2022, fakturou [číslo] ze dne 10. 3. 2022 na částku 5 174 Kč, splatnou dne 9. 5. 2022, fakturou [číslo] ze dne 14. 3. 2022 na částku 6 574 Kč, splatnou dne 13. 5. 2022, fakturou [číslo] ze dne 15. 3. 2022 na částku 45 063 Kč, splatnou dne 14. 5. 2022 a fakturou [číslo] ze dne 22. 3. 2022 na částku 58 366 Kč, splatnou dne 21. 5. 2022. Žalovaná převzetí zboží vždy potvrdila v příslušném dodacím listu žalobkyni. Dále žalobkyně dle nájemní smlouvy č. [anonymizováno] pronajala žalované přístroj zn. Dumper na období od 9. 3. 2022 do 10. 3. 2022 dle faktury [číslo] následně vystavené na částku 2 795 Kč se splatností 9. 5. 2022 a dle nájemní smlouvy č. [anonymizováno] pojízdné lešení zn. Tower na období od 10. 3. 2022 do 21. 3. 2022 dle faktury [číslo] následně vystavené na částku 12 778 Kč se splatností 20. 5. 2022. Žalovaná do dne podání žaloby, ani později přes zaslanou předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 10. 6. 2022, neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně požaduje kromě zákonného úroku z prodlení z dlužných částek z nájemních smluv též smluvní úrok z prodlení dle rámcové kupní smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné částky. 4. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“), dle něhož se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 o. z., kterým nabyla do vlastnictví specifikované zboží, za něž se zavázala zaplatit sjednanou kupní cenu. Nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky je dán dle § 1970 o. z. ve spojení s článkem VI. bod 3. rámcové kupní smlouvy. Další nároky soud posoudil tak, že mezi účastníky byly uzavřeny 2 nájemní smlouvy v souladu s ustanovením § 2201 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), kterou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2202 OZ pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 414,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 154 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 163 068 Kč sestávající z částky 7 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 050 Kč ve výši 4 210,50 Kč.