63 C 24/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 000 000 Kč s příslušenstvím. 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že dle rozhodnutí Obvodního báňského úřadu [obec], čj. [číslo] pořadové [číslo] ze dne 22. 5. 2000, byla právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], podle § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, oprávněnou organizací k provádění hornické činnosti. Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 19. 6. 1992, čj. [číslo] [ústavní nález], byl dobývací prostor [obec] – [anonymizováno] stanoven chráněným ložiskovým územím. Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v [obec] ze dne 5. 10. 1992, zn. [číslo] 1992, a předcházejícím rozhodnutím Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky ze dne 7. 4. 1992, pod [číslo] poř. [číslo] byl stanoven prostor [obec] – [anonymizováno] dobývacím prostorem – výhradním ložiskem pro dobývání vyhrazeného nerostu bentonit. Dle osvědčení o zaevidování dobývacího prostoru, vydaného Obvodním báňským úřadem v [obec] ze dne 31. 12. 1998, čj. [číslo], měla [právnická osoba] s.r.o. výhradní právo k výkonu hornické činnosti v dobývacím prostoru [obec] – [anonymizováno], evidenční [číslo] v [katastrální uzemí] – okres [okres] pro dobývání bentonitu. 3. Stanovením dobývacího prostoru - výhradního ložiska pro dobývání vyhrazeného nerostu bentonit a stanovením dobývacího prostoru [obec] – [anonymizováno] chráněným ložiskovým územím v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v tehdy platném znění, v roce 1992 ve spojení s rozhodnutím o zaevidování dobývacího prostoru [obec] – [anonymizováno], vydaným Obvodním báňským úřadem v [obec], čj. [číslo] ze dne 31. 12. 1998, vzniklo [právnická osoba] s.r.o. výhradní právo k výkonu hornické činnosti v dobývacím prostoru [obec] – [anonymizováno], evidenční [číslo] v [katastrální uzemí] – okres [okres] pro dobývání bentonitu. 4. Na nabytí a trvání tohoto práva ničeho nezměnila ani novela horního zákona provedená zákonem č. 498/2012 Sb., která nabyla účinnosti od 15. 1. 2013 a kterou byl zrušeno ustanovení § 31 odst. 4 písm. b) a § 33 odst. 4 horního zákona. Stejně tak nadále trvala povinnost [právnická osoba] s.r.o. k hospodárnému využívání předmětného stanoveného výhradního ložiska jeho dobýváním, úpravou a zušlechťováním vydobytých nerostů stanovená v § 30 odst. 1 horního zákona podle zásad uvedených v § 30, odst. 3 horního zákona a § 31 odst. 1 téhož předpisu. 5. [právnická osoba] veškeré povinnosti, které pro ni vyplývaly ze shora uvedených právních předpisů, plnila včetně povinnosti ochrany stanoveného ložiska, platebních povinností vůči státu (úhrady z dobývacího prostor - ložiska vyhrazeného nerostu dle § 32a horního zákona) [právnická osoba] plnila i povinnosti vyřešit a odstranit střet zájmů s vlastníkem pozemků, na kterých je dobývací prostor [obec] [anonymizováno], ev. [číslo] k. ú. [obec], okres [okres], („ dobývací prostor [obec] [anonymizováno]“) stanoven. 6. V důsledku toho, že [územní celek] odmítlo vyřešit střet zájmů uzavřením dohody (nájemní smlouvy), [právnická osoba] s.r.o. řádně zahájila již dne 6. 6. 2001 návrhem na vydání rozhodnutí ve smyslu § 108 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, o zřízení práva užívání k nemovitostem tvořícím dobývací prostor [obec] [anonymizováno]. 7. Od 6. 6. 2001 do současné doby bylo předmětné řízení vedeno před různými příslušnými orgány státní správy, následně před správním soudem – Krajský soud v Brně a následně před Krajským soudem v Brně jako soudem civilním a dále Vrchním soudem v Olomouci, Nejvyšším soudem ČR a Ústavním soudem ČR, nakonec s negativním výsledkem pro [právnická osoba] s.r.o. – a to v důsledku: -) postupu orgánů státní moci popsaného v bodech 8 až 34 odůvodnění tohoto rozsudku a -) novely horního zákona provedené zákonem č. 498/2012 Sb. 8. Došlo k nesprávnému úřednímu postupu správních orgánů [stát. instituce] - Odbor regionálního rozvoje v řízení vedeném pod sp. zn. [příjmení] - [číslo] [anonymizováno] a Krajského úřadu Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu v řízení vedeném pod sp. zn. JMK [číslo]. 9. Předmětné správní řízení bylo zahájeno dne 6. 6. 2001, kdy [právnická osoba] s.r.o. doručila [stát. instituce] návrh na vydání rozhodnutí o zřízení práva užívání dle § 31 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 33 odst. 4 horního zákona. 10. Na podkladě výzvy [stát. instituce] ze dne 18. 6. 2001, čj [číslo], [právnická osoba] s.r.o. doložila podáním ze dne 3. 10. 2001 a následně podáním ze dne 14. 11. 2001 -) přípis [územní celek] ze dne 11. 10. 2001, kterým bylo oznámeno [právnická osoba] s.r.o., že [územní celek] nehodlá na výzvu ze dne 3. 10. 2001 dle § 46 odst. 1, písm. f) vyhlášky č. 132/1998 Sb., Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, v tehdy platném znění, uzavřít smlouvu o pronájmu pozemků tvořících dobývací prostor [obec] [anonymizováno] k hornické činnosti, ani o této otázce rozhodovat s potvrzením o doručení výzvy ze dne 3. 10. 2001 městu [obec], -) informaci o parcelách [číslo] vše v k. ú. [příjmení] [jméno], a výpis z LV vydaný KÚ [okres], kterými se osvědčuje vlastnické právo [územní celek] k pozemkům, na nichž se nalézá dobývací prostor [obec] [anonymizováno], -) geometrický plán vyhotovený Geodézií Brno č. zak. [číslo] dne 30. 11. 1992, pro účely oddělení a identifikace pozemků, na nichž se nalézá dobývací prostor [obec] [anonymizováno]. 11. V předmětném správním řízení tak byly dnem 15. 11. 2001 správnímu orgánu I. stupně k dispozici veškeré podklady stanovené dle horního zákona (§ 31 odst. 4, § 33 odst. 4), stavebního zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 132/1998 Sb. a zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v tehdy platném znění, potřebné a umožňující vydat správnímu orgánu I. stupně rozhodnutí ve věci samé. 12. Bylo zákonnou povinností správního orgánu I. stupně dle § 113 odst. 1, 3 stavebního zákona k projednání předmětného návrhu [právnická osoba] s.r.o. nařídit ústní jednání s tím, že námitky proti podanému návrhu musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Při ústním jednání konaném dne 13. 6. 2002 účastník řízení město Ivančice žádné věcné námitky proti podanému návrhu neuplatnilo. 13. Za této procesní situace bylo dle § 3 odst. 3 správního řádu, v tehdy platném znění, zákonnou povinností správního orgánu I. stupně, vyřídit věc včas bez zbytečných průtahů a rozhodnout o návrhu [právnická osoba] s.r.o. ve věci samé s přihlédnutím k zásadě koncentrace řízení stanovené v § 113 odst. 1, 3 stavebního zákona, v intencích lhůt stanovených dle § 49 správního řádu vydáním kladného rozhodnutí o zřízení práva užívání dle § 31 odst. 4 písm. b) a § 33 odst. 4 horního zákona k pozemkům tvořícím dobývací prostor [obec] [anonymizováno] pro [právnická osoba] s.r.o. jako oprávněnou organizaci dle § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb. pro dobývání vyhrazeného nerostu bentonit dle podaného návrhu. 14. Takto mělo a mohlo být z hlediska dodržení správného úředního postupu stanoveného § 3 odst. 3, § 49 správního řádu a § 113 odst. 1, 3 stavebního zákona správním orgánem I. stupně, s přihlédnutím ke stavu předmětného správního spisu rozhodnuto ve věci samé nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od provedení ústního jednání ve věci dle § 113 stavebního zákona dne 13. 6. 2002 správním orgánem I. stupně, tedy nejpozději do 14. 7. 2002. Pokud by byl tento správný úřední postup správním orgánem I. stupně dodržen, nedošlo by na straně [právnická osoba] s.r.o. ke vzniku škody. 15. Správní orgán I. stupně však byl ve věci nečinný až do 22. 1. 2002, kdy vydal rozhodnutí o zastavení řízení ze dne 22. 1. 2002, čj. [číslo]. K odvolání [právnická osoba] s.r.o. bylo toto rozhodnutí pro jeho nezákonnost zrušeno rozhodnutím Okresního úřadu [okres] [anonymizováno] ze dne 10. 4. 2002, čj. [spisová značka]. 16. Okresní úřad [okres] v tomto zrušovacím rozhodnutí vyslovil právní názor, že v předmětné věci jsou dány předpoklady k rozhodnutí ve věci samé a dal správnímu orgánu I. stupně závazný pokyn, aby nařídil a provedl ve věci ústní jednání dle § 113 odst. 1, 3 stavebního zákona a rozhod ve věci samé. 17. Správní orgán I. stupně po vydání shora uvedeného zrušovacího rozhodnutí odvolacího správního orgánu zůstal dále nečinný. [právnická osoba] byla proto nucena přípisem ze dne 5. 5. 2002 urgovat pokračování řízení a rozhodnutí ve věci samé. 18. Na tuto urgenci správní orgán I. stupně nařídil na den 13. 6. 2002 ústní jednání. V oznámení o nařízení jednání ze dne 20. 5. 2002 výslovně poučil účastníky řízení o tom, že námitky proti vyvlastnění mohou účastníci uplatnit nejpozději při ústním jednání, když k námitkám uplatněným později se nepřihlíží (§ 113 odst. 3 stavebního zákona