64 C 147/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 13. 6. 202, domáhala po žalovaných zaplacení částky 13 793 Kč (5 793 Kč jako dlužné nájemné a 8 000 Kč jako smluvní pokuta) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 5 793 Kč za období od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 8 000 Kč za období od [datum] do zaplacení), to vše do patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu. Dále požadovala přiznat na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 277,80 Kč. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou [číslo] uzavřela dne [datum] smlouvu o pronájmu bytové jednotky na adrese [adresa žalované] adresu zapsat do Obchodního rejstříku jako sídlo společnosti žalované [číslo] to vše za roční úplatu ve výši 4 788 Kč bez daně z přidané hodnoty. Adresu sídla své společnosti měla žalovaná [číslo] předplacenou do [datum] a žalobkyně jí umožnila výše uvedenou adresu užívat v obchodním styku. Po uplynutí uvedené doby jednoho roku žalovaná [číslo] nevymazala výše uvedenou adresu své společnosti z Obchodního rejstříku (měla jí zde zapsanou i v okamžiku podání žaloby) a ani si výše uvedenou adresu na další rok nepředplatila. Žalovaná [číslo] tak dluží na úhradě za zapsání adresy do Obchodního rejstříku žalobkyni částku ve výši 4 788 Kč (s daní z přidané hodnoty se jedná o částku ve výši 5 793 Kč), s jejíž úhradou je ke dni [datum] v prodlení, neboť si ke dni [datum] mohla adresu předplatit. V předmětné věci pak žalovaný [číslo] převzal ručitelský závazek za plnění žalované [číslo] svým prohlášením ze dne [datum]. Oba žalovaní byli žalobkyní (bezúspěšně) upomínáni o úhradu dlužné částky ve výši 4 788 Kč a oběma dvěma byla také následně zaslána dne [datum] předžalobní upomínka. V souladu s výše uvedenou smlouvou o pronájmu bytové jednotky pak má žalobkyně nárok na částku 2 000 Kč (smluvní pokuta) za každý jeden započatý měsíc, kdy žalobkyně neoprávněně (bez zaplacení) uvádí v Obchodním rejstříku sídlo své firmy na adrese [adresa], v předmětné věci se jedná o období březen až červen 2022. 2. Žalovaní se, na výzvu soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], účinně jim doručenou fikcí nevyjádřili. 3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně vyslovila s tímto postupem souhlas ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a souhlas žalovaných plyne z jejich nevyjádření se k výzvě podepsaného soudu ze dne [datum]), postupoval soud podle ust. § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez jednání. 4. Z listinných důkazů navržených žalobkyní k prokázání jejích tvrzení, a připojených k žalobě měl soud za prokázané následující skutková zjištění. 5. Z listinného důkazního prostředku (Smlouva o pronájmu bytové jednoty) má soud za prokázané, žalobkyně uzavřela s žalovanou [číslo] dne [datum] smlouvu o pronájmu bytové jednotky (na dobu jednoho roku) na adrese [adresa žalované] (bez daně s přidané hodnoty), které bylo splatné při podpisu smlouvy. Nájemné za další období náleží žalobkyni ve výši 4 788 Kč a to za každých, byť i započatých dvanáct kalendářních měsíců a je splatné vždy dopředu nejpozději však do pátého dne kalendářního měsíce, následujícího po dni skončení původní nájemní doby. Jestliže tedy původně sjednaná nájemní doba uplynula [datum] muselo být nájemné na další rok uhrazeno do [datum]. V předmětné smlouvě je také obsaženo ustanovení o smluvní pokutě pro případ, že nájemce neoprávněně (bez zaplacení nájemného) dále po uplynutí nájemní doby nemovitost užívá. Výše smluvní pokuty je částka 2 000 Kč splatná vždy prvního dne měsíce, kdy je nemovitost užívána neoprávněně. V předmětné věci, tedy skončil nájemní vztah žalované [číslo] dne [datum] a od března má tak žalobkyně nárok na smluvní pokutu. Ve výše uvedené smlouvě je rovněž obsaženo ručitelské prohlášení žalovaného [číslo] za závazky žalované [číslo]. Z listinného důkazního prostředku (Prodloužení sídla [příjmení] faktura ze dne [datum]) pak plyne, že žalobkyně avizovala žalovaným, že jim končí nájemní smlouva a pro případ, že by žalovaní již nechtěli dále předmětnou nemovitost využívat jako adresu sídla společnosti, jsou povinni adresu pronajaté nemovitosti odstranit z Obchodního rejstříku jako adresu svého sídla, a to nejpozději do dne uplynutí nájemního vztahu (t. j. do dne [datum]). Pro případ, že k výmazu sídla společnosti nedojde ke dni [datum] jsou žalovaní povinni uhradit nájemné na další rok. Z listinných důkazních prostředků (Prodloužení sídla společnosti -1. upomínka ze dne [datum] a Prodloužení sídla společnosti-2. upomínka ze dne [datum]) má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalované k úhradě nájemného na další rok. Z listinného důkazního prostředku (Výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne [datum]) pak plyne, že žalobkyně vyzývala žalované předžalobaní výzvou (§ 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších) k úhradě dlužného nájmu 5 793 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) a upozorňovala je na smluvní pokutu. 6. Listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná [číslo] dluží žalobkyni na nájemném částku ve výši 5 793 Kč (4 788 Kč včetně daně z přidané hodnoty), s jejíž úhradou je ode dne [datum] v prodlení a dále dluží žalobkyni na smluvní pokutě za měsíc březen až červen 2022 částku 8 000 Kč (2 000 Kč za každý měsíc), přičemž s úhradou této na smluvní pokuty je v prodlení ode dne [datum]. Za závazky žalované [číslo] ručí na základě svého ručitelského prohlášení žalovaný [číslo]. Žalovaní žalobkyni dlužná plnění neuhradili ani po zaslání předžalobní výzvy. 7. Soud posoudil předmět sporného řízení jako právní poměr vzniklý mezi účastníky podle ust. §§ 2201 a 2217 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. z.“) co se týče nájemního vztahu a podle ust. § 2048 o. z. pokud se jedná o smluvní pokutu. Jelikož se žalovaní dostali s peněžitým plněním (nájemné a smluvní pokuta) do prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni prodlení žalovaných, tj. ve znění do [datum]. 8. Třídenní lhůtu k plněné (pariční lhůtu) určil soud s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podepsaný soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 277,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč (položka 2, bod 1, písm. b) sazebníku soudních poplatků), podle zákona č. 594/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších. Dále jsou v této částce obsaženy náklady zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží celková odměna ve výši 4 980 Kč za 4 úkony právní služby, převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ A. T.”); 2 x předžalobní výzva podle ust. § 11 odst. 2 písm. h) A. T. a návrh ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) A. T., podle ust. § 7 bod 5 A. T. (tarifní hodnota sporu, částka 13 793 Kč). Dále paušální náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 4 A. T.; za každý jeden, výše uvedený, úkon právní služby 300 Kč. Jelikož je advokát plátcem daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty náleží mu daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 180 Kč (součet částek odměny odvokáta- 4 980 Kč a paušální náhrady nákladů advokáta- 1 200 Kč), tedy částka 1 297,80 Kč (ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 10. Ve sporu úspěšná žalobkyně byla v daném řízení zastoupena advokátem, proto je platebním místem nákladů řízení tento advokát (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalovaným úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.