71 C 570/2019-67 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 7. 2019 domáhá po žalovaném zaplacení shora specifikované částky z titulu neuhrazených závazků ze Smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru, uzavřenou dne 3. 7. 2016 mezi žalovaným a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], (viz níže) na základě níž se uvedená předchůdkyně zavázala poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč (dále jen„ Smlouva“), který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě Smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 19,92 % ročně. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků (viz Ceník část [anonymizováno]. Kreditní karty, bod 4. Splácení karty). Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu úvěrový rámec, jenž žalovaný mohl jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil. Proto uvedená předchůdkyně využila svého práva z předmětné Smlouvy a k 27. 8. 2018 celý úvěr zesplatnila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 9 677,42 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého advokáta předžalobní výzvu. Žalovaný ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] a [právnická osoba], a.s. se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, pod sp. zn. B [číslo], od posledně jmenované byla pak předmětná pohledávka smlouvou postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 23. 1. 2019. 2. Žalovaný byl usnesením ze dne 17. 8. 2023, č. j. 71 C 570/2019-60 vyzván, aby se vyjádřil ve věci samé k žalobě, která byla připojena, a aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil, proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud postupoval dle ust. § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 3. 7. 2016 uzavřena Smlouva (prokázáno smlouvou Návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] z 3. 7. 2016). Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil (prokázáno Souhrnný výpis z účtu Kreditní karty žalovaného). Žalobkyně (resp. její předchůdkyně) prohlásila celý dluh splatným k 27. 8. 2018 (prokázáno listinou OKAMŽITÁ SPLATNOST KREDITNÍ KARTY z 27. 7. 2018, vč. dodejky). Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni (prokázáno Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze 14. 2. 2019 a Oznámením o postoupení pohledávky z 28. 3. 2019). Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého advokáta předžalobní výzvu (prokázáno Předžalobní výzvou k úhradě z 9. 4. 2019). Další dokazování soud ve věci neprováděl, neboť účastníci další důkazy nenavrhovali a soud považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný 5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil, a proto je předmětná žaloba důvodná. 7. Soud věc po hmotněprávní stránce posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a za situace, kdy žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval neexistenci dluhu vůči žalobkyni, soud žalobě vyhověl. Požadované příslušenství bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o. z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 866,02 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.