76 C 26/2022-83 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaných zaplacení částky ve výši 70 611 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně je jedním z podílových spoluvlastníků jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor v přízemí domu [adresa] na adrese [adresa žalované], v k.ú. [část obce] (dále jen„ nebytový prostor“), který pronajala žalované 1) na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum], na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 27 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 000 Kč, oboje se splatností do 10. dne měsíce, za který se platí. Dále byla sjednána smluvní pokuta 0,1% dluhu denně. Dne [datum] byl sjednán dodatek [číslo] kterým došlo k převzetí ručitelského závazku žalovaného 2) za úhradu závazků žalované 1) z nájemní smlouvy. 2. Žalované 1) bylo vyúčtováno po snížení s ohledem na dopady pandemie za období od [datum] do [datum] nájemné v celkové výši 297 000 Kč a služby ve výši 52 000 Kč. Z vyúčtování služeb za rok 2020 nájemci vyplynul nedoplatek 10 944 Kč. Ke skončení nájmu zbývalo žalované 1) uhradit na platbách celkem 124 000 Kč. Žalobkyně provedla započtení pohledávky 57 000 Kč z žalovanou uhrazené jistoty ve výši 62 000 Kč. S ohledem na to tak do podání žaloby evidovala dluh ve výši 67 000 Kč, a to ve výši 36 000 Kč za období listopad a prosinec 2021, 31 000 Kč za leden 2022, a smluvní pokuty ve výši 3 611 Kč (celkem 70 611 Kč) 3. Žalovaní k podané žalobě uvedli, že návrh uplatněný žalobou neuznávají zcela. Žalovaná 2) vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace, když má za to, že se ručení týkalo závazku úhrady nájemného a služeb ve výši 31 000 Kč za leden 2019, nikoliv ručení po dobu nájemního vztahu. Žalovaní dále vznesli námitku zhodnocení prostor žalobkyně, do výše žalobního nároku, když měla žalobkyně za dobu trvání vztahu zajistit řádný chod prostor. 4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 21 196 Kč zpět, a to s ohledem na přeplatek žalované na službách za rok 2021, a to ve výši 21 196 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 5. 2022, č.j. 76 C 26/2022-40 pak bylo řízení, co do částky 21 196 Kč, zastaveno. Žalovaná na dotaz soudu během ústního jednání následně vzala námitku započtení ohledně zhodnocení prostor žalobkyně do výše žalované částky zpět. 5. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalobce je spoluvlastníkem jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor v přízemí domu [adresa] na adrese [adresa žalované], v k.ú. [část obce], a v zastoupení vystupoval za zbylé spoluvlastníky nebytové jednotky, která byla pronajata žalované 1) na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví], plná moc ze dne [datum]). Původně sjednáno mezi vlastníky a [právnická osoba] s.r.o. (dřívější název žalované 1) jako nájemcem a paní [jméno] [příjmení] jako ručitelem, dodatkem [číslo] poté nájemce zůstala žalovaná 1) a ručitelé byly tři: [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalované]. Strany smluvního vztahu sjednaly nájemné ve výši 27 000 Kč spolu a zálohy za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním prostoru k podnikání ve výši 4 000 Kč za měsíc (vodné a stočné ve výši 1 600 Kč a dodávka tepla ve výši 2 400 Kč. Splatnost nájemného a záloh byla stanovena do 10. dne kalendářního měsíce, za který je nájemné hrazeno. Dle článku [číslo] bylo sjednáno, že v případě prodlení s placením částek sjednaných smlouvou bude uhrazena smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. [příjmení] byla sjednána a uhrazena ve výši 62 000 Kč s tím, že pronajímatel je oprávněn po skončení nájmu si z celkové výše kauce ponechat zálohu ve výši 5 000 Kč na úhradu vyúčtování plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním prostoru sloužícího podnikání podle článku 4.4 smlouvy, které probíhá vždy v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, ve kterém byl pronájem ukončen. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] (smlouva o nájmu ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum]). Za rok 2020 bylo žalované 1) vyúčtováno na službách celkem 27 944 Kč, žalovaná 1) měla na zálohách uhradit 48 000 Kč a mělo jí být vráceno na přeplatku 20 056 Kč (vyúčtování nákladů na služby od [datum] do [datum]). Za rok 2021 jí bylo vyúčtováno 26 804 Kč, zálohy činily 48 000 Kč, rozdíl činil 21 196 Kč (vyúčtování nákladů na služby od [datum] do [datum]). Vyúčtování bylo žalované 1) odesláno dne [datum] (dodejka datové zprávy). Dle transakční historie uhradila žalovaná 1) za rok 2021 234 944 Kč, přičemž za měsíce leden až duben byla povinna uhradit 54 000 Kč na nájemném, které bylo sníženo, na nájemném za následující měsíce do ledna 2022 včetně 243 000 Kč a na zálohách za služby 52 000 Kč. [příjmení] v částce 57 000 Kč byla započtena na dluh. Žalobce vyzval žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne [datum] spolu s podacím archem). 6. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. 7. Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) a ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § [číslo] a násl. spolu s ust. § 2302 a násl. občanského zákoníku uzavřeli smlouvu o nájmu, kterou se pronajímatelé, zastoupeni žalobcem, zavázali přenechat nájemci, tj. žalované 1) nebytový prostor k dočasnému užívání a nájemce se zavázal platit za to pronajímateli nájemné. Žalovaná byla vyzvána ve smyslu ust. §118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k tomu, aby doložila své tvrzení, že nájemné spolu se zálohami na služby za měsíce listopad 2021 až leden 2022 řádně uhradila, neboť tato její tvrzení nebyla soudu doložena. K výzvě poté nebylo doloženo ničeho, žalovaná 1) však doplnila, že jí vyplynulo, že nedoplatek je 65 321 Kč a ten bude vyrovnán kaucí, tedy nedluží ničeho. Soud měl tedy za prokázané, že žalovaná 1) uhradila žalobci vratnou kauci ve výši 62 000 Kč, kterou žalobce ve výši 57 000 Kč započetl na dlužný nájem. Za období od [datum] do [datum] měla žalovaná 1) uhradit žalobci na nájemném a službám částku v celkové výši 349 000 Kč a spolu s nedoplatkem za služby roku 2020 ve výši 10 944 Kč, mělo být uhrazeno celkem 359 944 Kč. Dle soudu doloženého výpisu z banky bylo uhrazeno 234 944 Kč, se započítanou částkou na kauci 57 000 Kč, pak bylo žalovanou uhrazeno 291 944 Kč. S ohledem na to, že nájem byl ukončen až ke konci ledna 2022, ponechal si žalobce zbylou část kauce ve výši 5 000 Kč na úhradu vyúčtování za služby pro rok 2022, a to zcela v souladu se smluvními podmínkami ve smlouvě o nájmu ze dne [datum] ujednanými. S ohledem na to tak soud dospěl prostým výpočtem k závěru, že žalované zbývalo uhradit 68 000 Kč za nájemné a služby. Žalovaná 1) se prokazatelně dostala prodlení s plněním dluhu, nadto během jednání uznala, že nájemné a služby za měsíc leden 2022 uhrazeny nebyly, měl žalobce nárok také na uhrazení smluvní pokuty dle článku [číslo] smlouvy o nájmu, a to ve výši 3 611 Kč. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činila 71 611 Kč, avšak následně došlo k vyúčtování poskytnutých služeb za rok 2021, kdy žalované 1) vznikl přeplatek ve výši 21 196 Kč, přičemž o tuto částku došlo ke zpětvzetí návrhu žalobce a v tomto rozsahu byla žaloba již částečně zastavena (usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 5. 2022, č.j. 76 C 26/2022-40). Dlužná částka zbylá k úhradě, tak činí 50 415 Kč, žalobce však požaduje uhradit částku 49 415 Kč a s ohledem na to, že žalovaná nijak neprokázala, že by v tomto rozsahu plnila a s ohledem na to, že je soud vázán návrhem žalobce, dospěl soud k závěru, že je na místě s ohledem na vše výše uvedené, žalobě v plném rozsahu vyhovět v celém rozsahu. S ohledem na to, že se žalovaná 1) dostala do prodlení, má žalobce nárok rovněž na úhradu úroku z prodlení. 9. Žalovaná 2) se pak ve smyslu ust. § 2018 občanského zákoníku stala ručitelem žalované 1). Dle ust. 2018 občanského zákoníku (1) Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (2) Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Proto soud ve smyslu ust. § 1872 občanského zákoníku uložil povinnost k úhradě dlužné částky žalovaným společně a nerozdílně. 10. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 497 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního popl