22 C 108/2022-165 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 147 490 Kč s příslušenstvím představující zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 147 490 Kč od 27. 10. 2022, a to vše z titulu náhrady nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/91 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „odškodňovací zákon“), jež jí byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení.2. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 25. 6. 2015 podala žalobkyně u Finančního úřadu pro , Anonymizováno, přiznání k DPH za zdaňovací období květen 2015. Daňová kontrola byla zahájena dne 14. 12. 2015 (blíže zpráva o daňové kontrole č. j. , Anonymizováno, ). Za zdaňovací období měsíce května roku 2015 byla žalobkyně doměřena daň z přidané hodnoty ve výši 7 688 424 Kč. Žalobkyně podala proti platebnímu výměru odvolání, které bylo zamítnuto Odvolacím finančním ředitelstvím rozhodnutím ze dne 26. 6. 2018, č. j. , Anonymizováno, , žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v , adresa, svým rozsudkem ze dne 5. 11. 2019, č. j. , spisová značka, a poté byla žalobkyni rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. , spisová značka, zamítnuta kasační stížnost, přičemž ústavní stížnost proti posledně uvedenému rozhodnutí byla odmítnuta usnesením ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, .3. Celková doba řízení tak činila (ode dne 25. 6. 2015 do 25. 3. 2022) 6 let a 8 měsíců, přičemž do délky řízení před správními soudy se započítává i řízení před správním orgánem, a to s ohledem na rozhodnutí NS pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . Žalobkyně má za to, že jde o nepřiměřenou délku řízení, a proto dne 26. 4. 2022 požádala o přiznání zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.4. Dle tvrzení žalobkyně průtahy v řízení způsobila pomalá činnost správních orgánů a Krajského soudu v , adresa, .5. Výši zadostiučinění žalobkyně odvozuje od judikatury NS, konkrétně od jejího klíčového stanoviska ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , Anonymizováno, ), avšak dle žalobkyně je třeba k základní částce stanovené ve výši 15 000 Kč ročně zohlednit, že kumulovaná inflace od té doby (2012 až 2021) činí 20,5 %, a proto je třeba vycházet z částky 18 075 Kč za každý rok délky řízení. Odškodnění tak žalobkyně stanovila částkou 102 423 Kč, které však zvyšuje o 20 %, neboť je přesvědčena, že řízení před daňovými orgány bylo zatíženo mimořádným průtahem, když daňové orgány nečinily odpovídající úkony směřující k vymáhání v zákonných lhůtách.6. Současně bylo mimořádným průtahem zatíženo i samotné vyřizování žaloby Krajským soudem v , adresa, . Řízení o žalobě bylo zahájeno dne 31. 8. 2018 a skončeno dne 18. 11. 2019. Běžná lhůta pro vyřízení žaloby přitom dle názoru NSS ze dne 12. 11. 2015, č. j. , spisová značka, a ze dne 8. 12. 2016, č. j. , spisová značka, činí 6 měsíců až 1 rok.7. K významu řízení žalobkyně uvádí, že na základě daňové kontroly byla doměřena částka 34 056 000 Kč, což představuje bezmála pětinásobek zisku za rok 2015. Na základě této skutečnosti žalobkyně dovozuje, že význam řízení je pro ni zcela zásadní, a z toho důvodu vypočtené odškodnění navyšuje o dalších 20 %. Celkově tak žalobkyně požaduje částku 147 490 Kč a dále zákonný úrok z prodlení.8. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření k žalobě, které učinila svým podáním ze dne 11. 10. 2023. Žalovaná se k žalobnímu nároku žalobkyně vyjádřila tak, že jej neuznává, a to ani z části. Žalovaná dále uvádí že má za to, že dosud nebyly splněny zákonné podmínky pro přiznání zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu.9. Žalovaná ve svém odůvodnění dále uvádí, že dne 24. 6. 2015 podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za květen 2015, které bylo zaevidováno pod č. j. , Anonymizováno, . Správce daně stanovil ze květen 2015 platebním výměrem č. j. , Anonymizováno, , ze dne 13. 7. 2015, nadměrný odpočet ve výši 7 690 524 Kč. Dne 14. 12. 2015 byla správcem daně zahájena daňová kontrola protokolem o zahájení daňové kontroly č. j. , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2015, s předmětem daně z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2015 až září 2015 po vyměření.10. Správce daně měl důvodné podezření, že žalobkyně úmyslně zkrátila daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období leden až září 2015, a to o celkovou částku 24 324 853 Kč. Toto podezření bylo v průběhu daňové kontroly daně z přidané hodnoty za zdaňovací období leden až září 2015 potvrzeno, tj. dle zjištění správce daně žalobkyně neoprávněně uplatnila nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění a dále neoprávněně uplatnila osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Ze zjištění bylo zřejmé, že při nákupu technologií došlo k vědomému několikanásobnému navýšení ceny, tato plnění byla zatížena podvodem, tj. zkrácením daně, o kterém žalobkyně s ohledem na související okolnosti věděla a aktivně se do něj zapojila. Podrobný průběh daňové kontroly je popsán ve Zprávě o daňové kontrole č. j. , Anonymizováno, . Správce daně po provedené daňové kontrole na dani z přidané hodnoty doměřil žalobkyni na základě dodatečných platebních výměrů na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2015 daň ve výši 7 688 424 Kč a penále ve výši 1 537 684 Kč.11. Daňová kontrola byla ukončena projednáním zprávy o daňové kontrole č. j. , Anonymizováno, , která byla se zástupcem žalobkyně projednána při protokolovaném jednání dne 4. 12. 2017. Následně byly správcem daně vydány dodatečné platební výměry, které byly žalobkyni doručeny dne 11. 12. 2017. Proti dodatečným platebním výměrům podala žalobkyně dne 10. 1. 2018 blanketní odvolání, které doplnila dne 30. 1. 2018, a to na základě výzvy k odstranění vad odvolání. Ve svém doplnění žalobkyně napadla předmětná rozhodnutí správce daně v částečném rozsahu a vyjádřila se k uvedení důvodu nesprávnosti a nezákonnosti napadeného rozhodnutí a k označení důkazních prostředků.12. Dne 13. 4. 2018 bylo postoupeno odvolání žalobkyně Odvolacímu finančnímu ředitelství spolu se stanoviskem k odvolání, č. j. 266940/18/2609-50522-604007, které dodatečně platební výměry potvrdilo Rozhodnutím ze dne 20. 6. 2018, č. j. , Anonymizováno, . Zároveň byla tímto rozhodnutím změněna splatnost daně s ohledem na závěry rozsudku NSS ze dne 14. 3. 2018, č. j. , spisová značka, .13. Zástupce žalobkyně podal dne 31. 8. 2018 proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství žalobu vedenou pod sp. zn. , spisová značka, , která byla Krajským soudem v , adresa, zamítnuta dne 18. 11. 2019.14. Dne 29.11. 2019 byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu, která byla rozhodnutím NSS ze dne 9. 12. 2021, č. j. , spisová značka, zamítnuta. Zamítnuta byla dále dne 22. 3. 2022 i ústavní stížnost vedená pod sp. zn. , Anonymizováno, .15. Žalovaná se domnívá, že vzhledem ke složitosti řízení, nutnosti mezinárodního dožádání a průtahům ze strany žalobkyně, byla délka daňové kontroly přiměřená. Žalovaná zdůrazňuje, že pokud by měl správce daně povinnost přijmout veškeré důkazní prostředky žalobkyně, a to zejména ty, které se jevily jako nadbytečné, pak by takový postup zaručeně nenaplňoval účel správy daní a daňové kontroly a nepřiměřeně by zatěžoval nejen žalobkyni, ale i třetí osoby, a bezdůvodně by zapříčinil prodlužování daňové kontroly, čemuž se správce daně svým jednáním snažil zamezit.16. Během daňové kontroly byly podány 2 stížnosti proti postupu správce daně při daňové kontrole, jedna byla shledána jako přípustná, ale nedůvodná a druhá jako nepřípustná.17. Délku daňové kontroly ovlivnily i žádosti o mezinárodní dožádání o provedení důkazních prostředků na Slovensko a do Polska. Ze zprávy o daňové kontrole tak jednoznačně vyplývá, že šlo o věc složitou z hlediska důkazního ve vztahu k velkému množství důkazních prostředků a některých případech i k jejich obtížné dosažitelnosti.18. Žalovaná má dále za to, že sama žalobkyně přispěla svým jednáním poměrně významně k nárůstu délky daňové kontroly. Dne 1. 3. 2017 bylo v rámci ústního jednání učiněno podání, které správce daně zaevidoval pod č. j. , Anonymizováno, , které má vazbu na nákup technologie a dále byly k roku 2014 předloženy doklady. Obsahem tohoto jednání bylo kromě již výše uvedeného, předložení dokladů a listin i sdělení zástupci žalobkyně, že žalobkyně činí úkony či podává svá podání až po uplynutí lhůty, která mu byla správcem daně stanovena, a právě v těchto pozdě podaných podání jsou navrhovány důkazní prostředky, které mají prokázat skutečnosti, k jejichž prokázání byla žalobkyně vyzvána v průběhu daňového řízení. Správce daně musí mít na zřeteli, aby v průběhu daňového řízení nevznikaly průtahy, a to jak ze strany správce daně, tak i ze strany žalobkyně, resp. zástupce žalobkyně.19. Správce daně dále v průběhu daňové kontroly provedl výslech třinácti svědků, z nichž dvanáct navrhla