23 C 82/2020-295 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal po žalovaném náhrady škody způsobené žalovaným v souvislosti s výkonem advokacie. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovanou smlouvu o administraci veřejné zakázky. Práva a povinnosti smluvních stran vyplývající ze smlouvy se dle žalobce řídí obchodním zákoníkem v souladu s ustanovením § 262 odstavec , právnická osoba, zákoníku a podléhají režimu obchodního zákoníku. Právní postavení mezi žalobcem a žalovaným je především vztahem advokáta a klienta, potažmo odborníka a laika. Činnost žalobce měla být výlučně nepodnikatelská. Žalobce jako zadavatel uzavřel s žalovaným jako administrátorem dne , datum, Smlouvu o přípravě zadávacích podmínek o administraci veřejných zakázek při realizaci projektu „Pořízení technologie pro centrum vozidel udržitelné mobility“. Žalovaný byl pověřen přípravou zadávacích podmínek a komplexní administrací zadávacích řízení pro žalobce v případě veřejných zakázek realizovaných v rámci daného projektu. Na základě smlouvy měl žalovaný pro žalobce připravovat dokumentaci k veřejným zakázkám číslo , hodnota, s názvem Emisní měření (veřejná zakázka číslo , hodnota, ), zakázka č. , hodnota, s názvem „ Laboratoř převodů a elektrických pohonů,“ (veřejná zakázka číslo , hodnota, ), zakázka č. , hodnota, s názvem „ Dodávka počítačů pro vědeckotechnický park. Žalovaný měl dle smlouvy o přípravě zadávacích podmínek a administraci veřejných zakázek povinnost poskytnout žalobci komplexní administraci a komplexní právní poradenství.2. Dle tvrzení žalobce se žalovaný dopustil těchto pochybení: Ohledně veřejné zakázky číslo , hodnota, a) Žalovaný v rámci kritéria technických a kvalifikačních předpokladů uvedl jako požadavek zadavatele - předložení seznamu významných dodávek realizovaných uchazečem v posledních třech letech v rámci Evropské unie - a to s výslovným ujištěním, že tento požadavek je v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, což se ,ale mělo následně ukázat jako nepravdivé, když tento požadavek byl ze strany příslušných správních orgánů posouzen jako diskriminační. Dále žalovaný měl pochybit tím, že dopustil, aby dokumentace veřejné zakázky číslo , hodnota, byla nekompletní, žalovaný neupozornil žalobce na povinnost žalobce podle § 155 odst. 1 ZVZ uchovávat příslušnou dokumentaci po dobu 10 let, přičemž chybějící dokumenty byly teprve dodatečně na návrh žalovaného nahrazeny čestnými prohlášeními.Ohledně veřejné zakázky číslo , hodnota, , žalovaný pro žalobce připravil dodatky ke kupním smlouvám, které byly uzavřeny po ukončení zadávacího řízení, a to z toho důvodu, že již v průběhu zadávacího řízení byla zjištěna nedostatečnost stanovené doby dodání( a žalovaný měl žalobci sdělit, že v průběhu samotného zadávacího řízení není možné provádět v zadávací dokumentaci změny,) toto bylo následně „příslušnými správními orgány“ posouzeno jako nepřípustná změna vedoucí ke znevýhodnění žalobce.Ohledně veřejné zakázky číslo , hodnota, . žalovaný v zadávací dokumentaci uvedl, aby všechny dodávané komponenty pocházely od jednoho výrobce, což bylo ze strany příslušných správních orgánů následně posouzeno jako diskriminační podmínka a také, že žalovaný nezajistil, aby výzva k podání nabídek byla zaslána dostatečnému počtu způsobilých dodavatelů. Žalobce tvrdil, že žalovaný připravoval zadávací podmínky a přímo se podílel na činnostech zadavatele, bylo jeho odpovědností, aby zadávací podmínky a celková administrace předmětných veřejných zakázek byly v absolutním souladu s veškerými právními předpisy. V důsledku výše popsaných tvrzení měla být ze strany příslušných správních orgánů shledána pochybení na straně žalobce jako zadavatele, za která byla žalobci uložena sankce.Pochybení konstatoval v rozhodnutí ze dne , datum, nejdřív , Anonymizováno, ) , který žalobci uložil pokutu ve výši , částka, . V podstatě stejná porušení jako ta uvedená v rozhodnutí , Anonymizováno, měl následně konstatovat také , Anonymizováno, , který došel k závěru o porušení rozpočtové kázně žalobce ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, za což žalobci uložil odvod v celkové výši , částka, . (Rozhodnutí FU). Žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu podal odvolání , které však bylo zamítnuto a žalobce proto vyměřené odvody ve dnech , datum, a , datum, zaplatil. Následně Finanční úřad žalobci vyměřil také penále za prodlení s odvody ve výši 11. , částka, , které žalobce dne , datum, rovněž zaplatil, přičemž následně Finanční úřad na žádost žalobce svým rozhodnutím ze dne , datum, většinovou část penále prominul tak, že výsledné penále činilo částku 2 ., částka, . Žalobci tak byli ze strany ÚOHS a Finančního úřadu uloženy sankce v celkové výši 13 ., částka, , (po odečtení prominuté části penále), což dle žalobce představuje škodu, kterou měl žalobci způsobit žalovaný.V další části žaloby žalobce popisuje, jakým právním režimem by se měl jeho tvrzený nárok na náhradu škody řídit a že „předně“ by se měla uplatnit úprava zákona č. 85/96 Sb. O advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Podpůrně by pak měla být v zásadě aplikovatelná úprava zákona č. 513/91 Sb. Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Popřípadě subsidiárně úprava zákona č. 40/64 Sb. OZ, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu § 1-14 by se měla uplatnit i úprava zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku. Současně žalobce rozepisuje, že ze strany žalovaného mělo dojít k porušení celé řady povinností, (konkrétně povinnosti odborné péče, povinnosti postupovat v souladu s Lex Artis a povinnosti advokáta) a že nebýt těchto porušení, nedošlo by k porušení ZVZ ani k porušení rozpočtové kázně, za které byly žalobci uloženy výše popsané sankce. Žalovaný jednal zaviněně a nesvědčí mu liberační důvody a je za výše popsanou škodu odpovědný.3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě z , datum, na č.l. 31 uvedl, že tvrzený žalobní nárok neuznává. V dané věci se jedná o komplikovanou problematiku, kdy si žalobce evidentně není vědom, jaká právní úprava by se na jím popisovaná tvrzení měla aplikovat a v mnoha ohledech žaloba obsahuje zcela protichůdné právní závěry, logicky si odporující. Žalovaný by měl vysvětlit z jakého důvodu neuplatňuje všechny tvrzené nároky, zda se jich vzdal či je uznává.4. Žalovaný v argumentaci na svoji obranu uvádí následující tvrzení : Za a.) žalovaný vůči žalobci nikdy neporušil žádnou svou povinnost a vždy postupoval v souladu se smlouvou, respektive se zavedenou praxí stran a skutečným obsahem vůle stran. Za b.) žalovaný postupoval vždy podle požadavků a pokynů žalobce, přičemž žalovaný byl navíc kontrolován jak samotným žalobcem, tak i poskytovatelem dotace. (, Anonymizováno, ), který při této své činnosti rovněž žádné údajné pochybení neshledal. Za c). žalovaný postupoval v souladu se zákonem, a to tak, že jeho tvrzená odpovědnost by nemohla být založena ani podle zákona o advokacii. Za d.) žalobce žalovanému nikdy dříve žádné údajné tzv. pochybení nevytkl, neuplatnil u něj náhradu žádné tvrzené škody, právo na smluvní pokutu ani případná práva z vadného plnění. Za e.) žalovaný žalobci nikdy nezpůsobil žádnou tvrzenou škodu. Již v době konání podlimitního řízení byla žalobci přidělena dotace, a aby ji nemusel vracet, musel co nejdříve zrealizovat veřejné zakázky. Žalobce se snažil postupovat co nejrychleji, a to i za cenu vědomých rizik. Za f.) žalobce v žalobě výslovně spojuje tvrzenou škodu s rozhodnutím ÚOHS. Žalobce však v rozporu s judikaturou nevynaložil veškeré rozumně požadované úsilí k tomu, aby vzniku hrozící škody zabránil, když proti rozhodnutí , Anonymizováno, , ale ani proti pozdějším rozhodnutím Finančního úřadu nepodal Správní žalobu, kasační stížnost ani ústavní stížnost. Tím žalobce postupoval v rozporu se svými zákonnými povinnostmi. Žalobce tvrzené nároky z rozhodnutí u OS ani nikdy neuplatnil proti žalovanému. Pokud by se žalobce domníval, že žalovaný je odpovědný za tvrzené porušení svých povinností, potom by nepochybně svůj tvrzený nárok proti žalovanému uplatnil. Za g.) Žalobce si je vědom, že jakékoliv zavinění na případném vzniku tvrzené škody leží výhradně na něm. Za h). mezi neexistujícím škodním jednáním žalovaného a žalobcem tvrzenou škodou nemůže existovat ani žádná příčinná souvislost. Za i) na straně žalovaného neleží žádné zavinění za způsobení žalobcem tvrzené škody, případně jsou ve prospěch žalovaného naplněny liberační důvody. Žalobce navíc nejenže netvrdí veškeré skutečnosti nezbytné pro posouzení tvrzeného žalobního nároku, ale ani tyto skutečnosti neprokazuje.4. Žalovaný dále v rámci svojí obranné argumentace uvádí, že výhradním autorem smlouvy je žalobce, žalovaný neměl možnost znění smlouvy jakkoliv ovlivnit ani připomínkovat. Strany při realizaci veřejných zakázek postupovaly mimo rámec smlouvy. Zejména komunikovaly i jinými než smlouvou předpokládanými způsoby. Žalobce jako veřejná instituce realizující zadávací řízení nebyl ve vztahu k žalovanému v pozici laika či slabší strany. Žalobce si