26 C 160/2020-337 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 7. 2020 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 48 470,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od 10.4.2019 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Ve prospěch žalované, jakožto oprávněné, bylo soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , pod sp. zn. , spisová značka, , vedeno exekuční řízení na majetek žalobkyně (dále jen „Exekuce“). Exekuce byla pravomocně zastavena dne 9. 4. 2019 usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 6. 12. 2018, č.j. , spisová značka, , potvrzeným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2019, č.j. , spisová značka, . Exekuce byla vedena pro vymožení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2009, kterou měla žalobkyně uzavřít se společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a na jejímž základě měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2009, kterou měla žalobkyně uzavřít se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a na jejímž základě měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč (společně dále jen „Úvěrové smlouvy“). Během řízení o zastavení Exekuce však vyšlo najevo, že Úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné. Žalobkyně nikdy nebyla způsobilá Úvěrové smlouvy uzavřít, nepřijala na základě nich žádné finanční prostředky a nedisponovala ani bankovním účtem, na který byly poukázány. Žalobkyně trpí oligofrenií v pásmu středně těžké až těžké mentální retardace, kdy je na úrovni věku 5-6 let. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti a jednání ve vztahu k právním úkonům jsou zcela vymizelé, není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy. Její stav je neměnný a je tak po celý svůj život i v běžných záležitostech zcela odkázána na péči a pomoc dospělých, zejména svojí matky a babičky. Datum vzniku invalidity žalobkyně bylo posudkem o invaliditě Pražské správy sociálního zabezpečení – Lékařské posudkové komise pro , adresa, ze dne 19. 11. 2008 stanoveno na den 20. 7. 1991, tedy na jeden rok věku žalobkyně. V posudkovém hodnocení bylo dále uvedeno, že zdravotní stav žalobkyně se střední mentální retardací (IQ 35), která je dle psychologického nálezu vývojově na úrovni 5-6 let, odpovídá plné invaliditě. Žalobkyně byla omezena na svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25.10.2018, č.j. , spisová značka, (dále jen „Rozsudek o omezení svéprávnosti“). Výrokem I. Rozsudku o omezení svéprávnosti bylo stanoveno, že žalobkyně se na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Dle ust. § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.z.“) platného a účinného v době uzavření Úvěrových smluv, mimo jiné platí, že je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Dle ust. § 37 odst. 1 obč.z. musí být projev vůle učiněn vážně. Přestože žalobkyně nebyla ke dni uzavření Úvěrových smluv zbavena ani omezena ve způsobilosti k právním úkonům, nezpochybnitelně musela jednat v duševní poruše, která jí činila k uzavření Úvěrových smluv neschopnou, neboť po celý svůj život nebyla důsledkem duševní poruchy schopná posoudit následky takového právního jednání. Žalobkyně neví, co je úvěr, neví ani, co je to smlouva, nevlastní bankovní účet, na který byly finanční prostředky na základě Úvěrových smluv poskytnuty, a nevlastní a nikdy nevlastnila ani žádný jiný bankovní účet. Žalobkyně žádným bankovním účtem rovněž nijak nedisponuje. Žalobkyně na úvěry z Úvěrových smluv nikdy ničeho nehradila, přestože měly být po nějakou dobu spláceny. Rodinní příslušníci žalobkyně jsou přesvědčeni, že Úvěrové smlouvy jménem žalobkyně podepsal její otec , jméno FO, , který v době, kdy žil se žalobkyní a její matkou ve společné domácnosti, opakovaně falšoval podpisy rodinných příslušníků. I pokud by žalobkyně Úvěrové smlouvy podepsala, z výše uvedených informací o jejím zdravotním stavu je zjevné, že musela být k podpisu Úvěrových smluv, kterým nikdy nemohla rozumět, zneužita. Žalovaná v rámci Exekuce obdržela finanční prostředky na základě absolutně neplatných Úvěrových smluv, které byly exekučními tituly. Jelikož žalobkyně na základě Úvěrových smluv nikdy nepřijala žádné finanční prostředky a ani z nich neměla jakýkoliv jiný prospěch, domáhá se touto žalobou vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v částkách, které byly žalované poukázány v rámci exekučního řízení. Dle vyúčtování , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudního exekutora, jím bylo žalované v rámci Exekuce v období od 28.11.2013 do 30. 12. 2013 poukázáno celkem 12 256 Kč a v období od 30. 1. 2014 do 23.8.2017 celkem 36 214,65 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost Úvěrových smluv představují jak částky přijaté žalovanou v období od 28. 11. 2013 do 30. 12. 2013, tak i částky přijaté žalovanou v období od 30. 1. 2014 do 23. 8. 2017 bezdůvodné obohacení.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává ani z části a je přesvědčena, že plnění v její prospěch nemůže z několika důvodů přestavovat bezdůvodné obohacení. Žalovaná uvedla, že eviduje za žalobkyni dvě pohledávky, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto v nalézacím soudním řízení. A právě ve prospěch těchto pohledávek byly činěny předmětné úhrady. O dluhu plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2009 mezi žalobkyni a právním předchůdcem žalované, společnosti , právnická osoba, ., bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ze dne 29. 5. 2013, kterým byl schválen smír (v tomto řízení žalobkyně zastoupena svojí matkou , Jméno opatrovnice, ). O dluhu plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2009 mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované, společnosti , právnická osoba, ., bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který vydal Okresní soud v , Anonymizováno, dne 2. 4. 2013 pod č.j. , č. účtu, . Obě tato rozhodnutí nalézacího soudu nabyla právní moci. Žalovaná tak disponuje dvěma pravomocnými rozhodnutími soudu, kde nalézací soud posoudil po hmotněprávní stránce nárok žalované vůči žalobkyni. V průběhu vykonávacího řízení pak exekuční soud ve vztahu k pohledávkám věřitele dospěl k závěru, že z procesněprávního hlediska je zde v souladu s § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. taková okolnost, kvůli které lze zastavit provádění exekuce vedených na základě rozhodnutí nalézacího soudu. Rozhodnutí exekučního soudu však nemá účinky ve vztahu k existenci a platnosti rozhodnutí nalézacího soudu, který posuzoval nárok žalované za žalobkyní po hmotněprávní stránce. Rozhodnutí exekučního soudu bylo toliko rozhodnutím o zastavení exekuce. Žalovaná tak má nalézacím soudem pravomocně přiznané nároky, které nadále existují. Avšak v případě, že by se žalovaná rozhodla je vykonat v exekučním řízení, vystavuje se riziku jeho zastavení. Disponuje-li žalovaná platnými rozhodnutími nalézacího soudu o tom, že žalovaná má za žalobkyni pohledávky (ve výši 29 972,65 Kč s příslušenstvím a ve výši 63 538,18 Kč s příslušenstvím), nemůže plnění na ně v žádném případě představovat bezdůvodné obohacení na straně žalované. Už jen tato skutečnost sama o sobě dle žalované musí vést k zamítnutí žalobou uplatněného nároku žalobkyně. Dále pak žalovaná k tvrzení žalobkyně, že úvěrové smlouvy podepsal, resp. žalobkyni přinutil podepsat její otec, uvádí, že ani v případě, že by úvěrové smlouvy byly absolutně neplatné, nelze uzavřít, že jakékoliv plnění žalobkyně by bylo plněním bez právního důvodu. Žalobkyně uzavřela s právními předchůdci žalované, společnostmi , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., úvěrové smlouvy na částku 30 000 Kč, resp. 70 000 Kč. I kdyby na uvedené úvěrové smlouvy bylo nahlíženo jako na absolutně neplatné, toto by nezbavovalo žalobkyni povinnosti vrátit žalované, resp. jejím právním předchůdcům částku, kterou žalobkyně získala uzavřením neplatných úvěrových smluv. Žalobkyně sice tvrdí, že z úvěrových smluv měl prospěch její otec, toto dle žalované žádným způsobem neprokazuje. Rovněž šetření Policie ČR ve vztahu k otci žalobkyně její tvrzení neprokázalo. Peněžní prostředky z úvěrů byly poskytnuty na účet vedený ve prospěch žalobkyně a doposud nebylo prokázáno, že by byly užity ve prospěch někoho jiného než žalobkyně. Žalovaná uvádí, že tvrzením žalobkyně o tom, že uzavírání úvěrových smluv měl v režii otec žalobkyně, odporují okolností uzavírání úvěrové smlouvy u , právnická osoba, ., kde v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 13. 5. 2009 uvedla žalobkyně jako kontaktní telefonní číslo , tel. číslo, , které nepatří otci žalobkyně, ale její matce , Jméno opatrovnice, – nyní též opatrovnici žalobkyně. Toto telefonní číslo , tel. číslo, kontaktní uvedla matka žalobkyně v návrhu na zastavení exekuce. Úvěr